Kulhánek ve Vilniusu potvrdil finanční pomoc pro zajištění hranic Litvy, chce další sankce vůči Minsku

9 minut
Zpravodaj ČT Mathé: Kulhánek ve Vilniusu řekl, že bude chtít další sankce proti Bělorusku
Zdroj: ČT24

Český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) ve Vilniusu stvrdil poskytnutí finanční pomoci České republiky Litvě na zajištění ochrany hranic před nelegální migrací. Šéf české diplomacie na Twitteru informoval, že s litevskými ministry zahraničí a vnitra podepsal příslušný dokument. Řekl také, že chce nové sankce vůči Bělorusku.

„Situace na litevsko-běloruských hranicích nás znepokojuje. S ministrem zahraničí Gabrieliusem Landsbergisem a ministryní vnitra Agné Bilotaitéovou jsme ve Vilniusu podepsali memorandum o poskytnutí financí na zajištění ochrany hranic. Litva chrání vnější hranici EU a zasluhuje si veškerou podporu,“ napsal na sociální síti Kulhánek, který je v Litvě na návštěvě od pondělí.

Česká vláda už v srpnu rozhodla, že pošle Litvě 13,5 milionu korun na pomoc se zvládáním migrační vlny, která do země proudí z Běloruska. Vilnius uvádí, že od začátku roku přešlo nezákonně z Běloruska do Litvy přes 4100 migrantů. Tisíce dalších byly z hranic poslány zpět.

Litva se proto rozhodla postavit na hranici s Běloruskem plot. Náklady se odhadují na 152 milionů eur (asi 3,9 miliardy korun). Evropská komise slíbila přispět dvanácti miliony eur a Ukrajina a Estonsko se rozhodly poslat Litevcům stovky kilometrů plotu a ostnatého drátu.

„(Běloruský prezident Alexandr) Lukašenko pokračuje ve využívání ilegální migrace jako zbraně k vydírání Litvy a potažmo Evropské unie,“ prohlásil Kulhánek podle agentury AP při podpisu memoranda. „Musí být zastaven,“ dodal šéf české diplomacie.

Pobaltí a Polsko viní Minsk z organizování migrační krize

Stejně jako Litva čelí vlně ilegální migrace směřující z Běloruska i Polsko a Lotyšsko. Premiéři těchto zemí společně s předsedkyní estonské vlády v srpnu obvinili běloruského prezidenta z plánování a organizování nynější migrační krize na běloruských hranicích.

Podle těchto států i podle Evropské unie Lukašenko záměrně umožňuje migrantům z Blízkého východu a Afriky přecházet přes společnou hranici, která je zároveň hranicí EU a schengenského prostoru volného pohybu. Chce se tak prý pomstít za sankce přijaté proti jeho režimu.

Kulhánek v Litvě i v této souvislosti uvedl, že bude chtít další sankce vůči Lukašenkovu režimu, protože destabilizuje Evropu. „Jde samozřejmě především o situaci s migranty, ale také potažmo i o soud s dvěma představiteli běloruské opozice, kteří dostali vysoké tresty za svou činnost po loňských běloruských prezidentských volbách, které Evropská unie zpochybňuje a neuznala,“ přiblížil zpravodaj ČT Lukáš Mathé. 

Podle něj půjde v případě možných nových sankcí o jednání více zemí, zapojit se může právě Polsko či Lotyšsko. „Měly by to být znovu konkrétní sankce, které by měly zasáhnout lidi, kteří jsou zodpovědní za posílání migrantů přes bělorusko-litevskou, potažmo bělorusko-polskou hranici, a také lidi, kteří mají souvislost s tím zmiňovaným procesem,“ dodal Mathé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Navzdory prvotním útokům příměří mezi Izraelem a Íránem pokračuje

Příměří mezi Izraelem a Íránem, které v noci na úterý oznámil americký prezident Donald Trump, vpodvečer výrazně nenarušil útok ani jedné z bojujících stran. Klid zbraní měl platit od rána, Izraelci a Íránci se ale bezprostředně poté navzájem obvinili z vojenských úderů. V posledních hodinách však už agentury nezmiňují žádné další narušení klidu zbraní.
05:54Aktualizovánopřed 24 mminutami

Vyhrožování ze strany diktátorských režimů musíme brát vážně, říká Bartošek

„Musíme velmi pozorně poslouchat totalitní režimy, protože ony to, co říkají, tak udělají. Jako když (ruský vládce Vladimir) Putin říkal, že Ukrajina nemá právo na existenci a napadl ji. Stejně tak Írán říká, že Izrael nebude existovat,“ prohlásil v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). Pevně věří, že prezident USA Donald Trump má kolem sebe kvalitní lidi a odborníky, kterým bude ochoten naslouchat. Po otázce ohledně zvyšování výdajů na obranu se nechal slyšet, že „každý, kdo zpochybňuje obranyschopnost republiky, zrazuje zemi a jde proti jejím zájmům“.
před 30 mminutami

Ruské útoky zabily ve městě Dnipro patnáct lidí

Počet obětí ruského útoku na město Dnipro stoupl z původních sedmi na patnáct, uvedl v úterý vpodvečer šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. Dalších dvě stě lidí je zraněných. Ve městě jsou rozsáhlé škody. V nedalekém městě Samar přišli dva lidé o život a čtrnáct utrpělo zranění, dodal. Policie v úterý ráno informovala, že v Sumské oblasti zabil ruský dronový útok v noci na úterý dítě a dva dospělé.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Není možné, aby Rusko vyrábělo více zbraní než členské státy NATO, řekl Rutte

V nizozemském Haagu začíná v úterý dvoudenní summit Severoatlantické aliance, jehož ústředním tématem bude zvyšování výdajů na obranu a podpora Ukrajiny napadené Ruskem. Podle prezidenta Petra Pavla se budou vrcholní politici zabývat také snahou o uklidnění situace mezi Izraelem a Íránem. Generální tajemník NATO Mark Rutte před zahájením jednání řekl, že si lidé v členských zemích potřebu navýšení investic do armády uvědomují a podporují.
10:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael opět střílel u center pomoci v Gaze, říkají Palestinci

Při izraelské střelbě u střediska pro distribuci humanitární pomoci na jihu Pásma Gazy zemřelo v úterý podle úřadů kontrolovaných Hamásem 25 lidí. Uvádí to AFP, která s odkazem na civilní ochranu už dopoledne informovala o jiné střelbě u centra pomoci ve střední části Pásma Gazy s 21 mrtvými. K poslednímu incidentu se izraelská armáda zatím nevyjádřila. Na fungování systému distribuce pomoci v Gaze se snesla kritika ze strany OSN. „Zemřít hlady nebo se nechají zabít ve frontě na jídlo,“ popsal tamní podmínky mluvčí Úřadu pro lidská práva.
10:19Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Stovky hasičů zápolí s požárem na Chiosu

Ostrov Chios, ležící v severovýchodní části Egejského moře, sužují již třetím dnem rozsáhlé lesní požáry, kvůli nimž musely stovky obyvatel opustit své domovy. Proti požáru zasahují více než čtyři stovky hasičů, kteří se snaží zabránit jeho šíření do oblastí proslulých produkcí mastichy – pryskyřice využívané v potravinářství, medicíně i kosmetice. Suchá a horká léta představují pro Řecko dlouhodobý problém. Na letošní sezonu je proto připraveno až 18 tisíc hasičů, kteří čelí výzvě, jež se v důsledku změny klimatu nadále prohlubuje.
před 6 hhodinami

Soud povolil Trumpovi obnovit deportace migrantů do jiných než jejich zemí

Nejvyšší soud USA umožnil v pondělí vládě prezidenta Donalda Trumpa obnovit deportace migrantů do jiných než jejich vlastních zemí. Americká administrativa jim při tom podle tohoto rozhodnutí nemusí nabídnout možnost prokázat, jaká újma by jim tam mohla hrozit. Informovala o tom agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Situace je až depresivní, říká o sporu Harvardu s Trumpem vědkyně

Vědkyně Katarína Pšenáková působící v Praze studovala až do loňského roku na Harvardově univerzitě v Bostonu, kde má stále řadu kontaktů. Popsala, jak akademici vnímají spory s administrativou Donalda Trumpa a jaké to má dopady na vědu.
před 9 hhodinami
Načítání...