Vedení běloruského parlamentu zkritizovalo usnesení litevského parlamentu, které uznává opoziční soupeřku prezidenta Alexandra Lukašenka Svjatlanu Cichanouskou za vůdkyni běloruského lidu. Uvedla to státní agentura Belta.
„Přijetím tohoto dokumentu se litevští zákonodárci hrubě vměšují do vnitřních věcí Běloruska a projevují otevřenou neúctu ke svrchovanému právu běloruského lidu samostatně si vybírat vedení a určovat cestu rozvoje své země,“ praví se v prohlášení. „Pokus litevských poslanců jmenovat vůdce běloruského lidu je proti zdravému rozumu. Podobné počínání je provokací a je nepřípustné, porušuje mezinárodní normy i běžnou mezistátní a parlamentní praxi,“ dodalo vedení běloruského parlamentu.
Litva, Lotyšsko a Estonsko na konci srpna zakázaly běloruskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi a 29 dalším běloruským představitelům vstup do Pobaltí v rámci společně ohlášených sankcí proti minskému režimu. Tyto osoby byly podle Vilniusu zapojené do zfalšování prezidentských voleb z 9. srpna a do neoprávněného použití síly proti účastníkům demonstrací. Sankce proti konkrétním představitelům běloruského režimu chystá také Evropská unie. Minsk odpověděl na sankce z Pobaltí obdobně, jména na své černé listině ale neoznámil.
Evropský parlament vyzývá k sankcím
Poslanci Evropského parlamentu mezitím vyzvali k rychlému přijetí evropských sankcí proti představitelům Lukašenkovu režimu v souvislosti s nedemokratickými volbami a tvrdým potlačováním následných opozičních protestů.
Evropští zákonodárci v debatě na parlamentním plénu také zdůrazňovali požadavky na vypsání nových voleb a propuštění všech lidí vězněných po protestech. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell podotkl, že Unie Lukašenka neuznává jako legitimního prezidenta a sankce přijme do příštího týdne.
„Volby“
Protesty v Bělorusku propukly po prezidentských volbách, které podle úřadů pošesté vyhrál Lukašenko, tentokráte s více než 80 procenty hlasů, zatímco opoziční kandidátka Cichanouská získala deset procent. Hodně Bělorusů pokládá tento výsledek za zfalšovaný. Opozice, stejně jako Evropská unie, výsledek voleb neuznává. Protesty, které nepotlačily ani brutální policejní zákroky v prvních dnech po volbách, pokračují sedmým týdnem. V neděli v Minsku proti Lukašenkovi znovu demonstrovaly desítky tisíc lidí.
Sama Cichanouská v listu The Washington Post předpověděla, že Lukašenkův odchod je jen otázkou času, protože jeho režim je „kolos na hliněných nohách“. Nutné je ale pokračovat v nenásilných masových protestech. „Jako země jsme se dostali do bodu, odkud už není návratu. Lukašenko jako vůdce země nemá budoucnost a jeho odchod od moci je jen otázkou času,“ napsala.
Současně požádala další státy o podporu a o zavedení sankcí proti lidem, kteří falšovali výsledky voleb a dopustili se zločinů na občanech. „Varujeme, že všechny dohody s nynějším nezákonným režimem uzavírají další země na své vlastní riziko, a nemůžeme zaručit, že budoucí zákonně a svobodně zvolená vláda tyto dohody dodrží,“ upozornila, nejspíše v narážce na úvěr přislíbený Lukašenkovi jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem při pondělní schůzce v Soči.
