V sobotu ve 23:43 nastává letní slunovrat a začíná tedy astronomické léto. Slunce vstoupí do znamení Raka. Dny jsou v tuto dobu nejdelší v roce a tma nejkratší – astronomická noc dokonce vůbec nenastane.
Dny se tak od neděle začnou opět zkracovat, a to až do příchodu zimního slunovratu, kdy se cyklus znovu obrátí.
V tomto týdnu vydrží během jednoho dne Slunce nad obzorem kolem 16 hodin a 22 minut. Opticky se ale den jeví ještě přibližně o dvě hodiny delší. Přestože slunce zapadá ve 21:16, zhruba ještě 45 minut poté nastává takzvaný občanský soumrak, kdy je ještě docela dobře vidět a na obloze lze spatřit jen několik nejjasnějších hvězd.
Krátce před desátou hodinou večerní pak přichází takzvaný nautický soumrak, kdy je stále možné rozeznávat tvary a obloha není ještě zcela potemnělá. Ten pak po jedenácté hodině večerní přechází v astronomický soumrak, což už je pro laika obyčejná noční doba.
Astronomický soumrak pak pozvolna dospěje až v nautický rozbřesk kolem třetí hodiny ranní, po více než hodině následuje občanský rozbřesk a ve 4:51 opět vychází slunce. Astronomická noc tedy kolem slunovratu vůbec nenastává.
- Jakmile se Slunce dostane pod hranici 18° pod obzorem, končí astronomický soumrak (a samozřejmě soumrak celkově) a začíná pravá astronomická noc. Astronomická noc trvá až do okamžiku, kdy se ráno Slunce dostane na hranici 18°.
- Zdroj: Hvězdárna v Rokycanech a Plzni
Skutečná astronomická noc není Česku ale až tak vzdálená, už v sousedním Rakousku na několik minut nastane. A čím jižněji bychom šli, tím delší astronomická noc bude. Naopak cestou na sever je situace opačná, už v Pobaltí nepřichází ani astronomický soumrak a nautický soumrak přechází rovnou v nautický rozbřesk.
Není léto jako léto
Astronomické léto je období od letního slunovratu do podzimní rovnodennosti. Klimatologické léto trvá od 1. června do 31. srpna. Vegetační léto je pak roční doba, kdy jsou průměrné denní teploty vyšší než 15 stupňů Celsia. Závisí na nadmořské výšce.
Přesný čas začátku astronomického léta vědci pro každý rok vypočítávají. Mezi jednotlivými roky jsou několikahodinové rozdíly, například loni astronomické léto začalo osm minut po poledni. Čas slunovratu mění i přestupný rok. Astronomické léto nejčastěji začíná 21. června, výjimečně i jindy. Jednou z těchto výjimek je i letošní rok – je to poprvé od roku 1796, znovu se to bude opakovat v letech 2024, 2028 a 2032.
Důvodem měnícího se počátku léta je nepřesnost kalendářního roku, který trvá 365 dnů. Země totiž oběhne kolem Slunce za 365 dní, pět hodin a 49 minut. Nepřesnost v kalendáři vyrovnávají přestupné roky.
