Estonsko, Litva a Lotyšsko rozšířily o stovku počet běloruských činitelů, kterým zakázaly vstup do Pobaltí v rámci společných sankcí. Informovala o tom ministerstva zahraničí všech tří zemí.
Další stovce běloruských činitelů se zavřely dveře do Pobaltí. Trojice zemí rozšířila sankce
V Bělorusku již sedmý týden trvají demonstrace proti setrvání Alexandra Lukašenka v úřadu prezidenta. Mnoho Bělorusů je přesvědčených, že jeho vítězství v srpnových volbách je zfalšované, a opozice, stejně jako EU ani Česko, ho neuznává. Protesty, jejichž účastníci žádají Lukašenkův odchod a nové volby, pokračují přes mnohdy brutální policejní zákroky a zatýkání.
Poslední známou zadrženou osobností je Ljudmila Kazaková, advokátka přední představitelky opozice a členky vedení běloruské koordinační rady Maryji Kalesnikavové. Ta je už několik týdnů ve vazbě kvůli obvinění na základě článku trestního zákona, který se týká výzev k převzetí moci nebo k činům ohrožujícím bezpečnost státu. Kalesnikavové hrozí až pět let za mřížemi.
Kazaková podle agentury AP ve čtvrtek zmizela a policie později potvrdila, že byla zadržena. Podle jejích právníků jí hrozí obvinění z účasti na nepovolené demonstraci a kvůli tomu, že odporovala policejnímu úředníkovi. V Minsku podle běloruských médií začalo projednávání případu před soudem.
Sankce vůči činitelům běloruského vládnoucího režimu pobaltské státy vyhlásily už 31. srpna. Seznam osob, na které se tehdy vztahoval zákaz vstupu do Pobaltí, zahrnoval vedle Lukašenka ještě dalších 29 běloruských představitelů.
Litva nově oznámila, že seznam rozšířila o dalších 100 jmen. Lotyšsko přidalo 101 funkcionářů a Estonsko 98. Jedná se o příslušníky policejních jednotek zasahujících proti demonstrantům, o členy nejvyššího a ústavního soudu a o pracovníky prezidentské administrativy.
Evropská unie zatím společné sankce neschválila kvůli Kypru, který jako jediný nedal souhlas, byť tvrdí, že pro sankce je. Nikósie své „ano“ podmiňuje tvrdším přístupem EU vůči tureckému průzkumu podmořských ložisek zemního plynu u svých břehů, což ale řada států odmítá.
V Unii také zatím nepanuje shoda ani ohledně toho, zda sankce uvalit i přímo na Lukašenka. Podle některých členů evropského bloku by to mohlo zkomplikovat snahu o zprostředkování dialogu s opozicí.
