Rusko může očekávat významné důsledky v hospodářské a politické oblasti, pokud se rozhodne podniknout agresivní kroky proti Ukrajině. V pondělí, v předvečer dvoudenní schůzky ministrů obrany členských zemí Severoatlantické aliance v Rize, to prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na společné tiskové konferenci s lotyšským prezidentem Egilsem Levitsem.
Agrese vůči Ukrajině bude stát Rusko hodně, varoval Stoltenberg
„Rusko už podruhé v letošním roce uskutečňuje neobvyklou koncentraci sil u hranic s Ukrajinou. Sledujeme zde těžké zbraně, dělostřelectvo, bezpilotní letouny a desítky tisíc vojáků. Jakákoliv další ruská agrese proti Ukrajině bude mít vysokou cenu v podobě politických a ekonomických důsledků pro Rusko,“ řekl Stoltenberg.
Šéf Aliance podle webu listu Ukrainska pravda dodal, že koncentrace ruských sil nebyla ničím vyprovokována, je nepochopitelná a zvyšuje riziko nesprávného vyhodnocení situace. Stoltenberg znovu vyzval Rusko k transparentnosti a ke snížení napětí v regionu.
Lotyšský ministr volá po stálé přítomnosti vojáků USA
Lotyšský ministr obrany Artis Pabriks řekl, že odstrašení Ruska vyžaduje stálou přítomnost vojáků USA v zemi. Při návštěvě jednotky NATO, nacvičující v zasněžených lotyšských lesích obranu Rigy, řekl, že kvůli odstrašení Ruska pobaltská země potřebuje stálou přítomnost amerických vojáků a rakety protivzdušné obrany Patriot.
„Potřebujeme dodatečnou mezinárodní pomoc. Chtěli bychom mít v naší zemi stálou (vojenskou) přítomnost Spojených států. A námořní a protivzdušná obrana v podstatě znamená přejít na systémy, jako je Patriot,“ řekl ministr agentuře Reuters.
Ta připomněla, že NATO po ruské anexi Krymu a podpoře povstání separatistů na východě Ukrajiny na jaře 2014 posílilo své východní křídlo čtyřmi prapory, vyslanými do Polska a Pobaltí v létě 2017. Moskva tvrdí, že nemá v úmyslu napadnout Pobaltí a Polsko a obviňuje NATO z destabilizace Evropy přesouváním sil blíže k hranicím Ruska. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg tvrdí, že země NATO nejsou bezprostředně ohroženy.
Rusko v květnu shromáždilo u hranic s Ukrajinou na 100 tisíc vojáků, tedy nejvíce od anexe Krymu. Rusové podle Západu koncentrují svá vojska u Ukrajiny i tento měsíc.
Pobaltí se cítí být nejzranitelnější částí Aliance. Vojenští odborníci tvrdí, že Rusko by mohlo přes svého běloruského spojence rychle ovládnout pozemní koridor o šíři 60 kilometrů, který spojuje Polsko a Litvu, a získat tak pozemní spojení se svou silně opevněnou enklávou v Kaliningradu. Americké jednotky, rozmístěné v Německu, jsou příliš daleko, než aby mohly podobnému útoku zabránit, dodal Reuters.
7 minut
Horizont ČT24: Napětí v Pobaltí
Horké chvíle na hranicích
Pobaltí zažívá náročné měsíce také proto, že na hranici s Běloruskem prožívá silnou migrační krizi. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Stoltenberg při společné návštěvě vyslovili regionu podporu.
Hranice Evropské unie a Běloruska zažívají nevyhlášenou válku nervů mezi Západem a Východem. Brusel obviňuje Bělorusko, že přiváží tisíce lidí z Blízkého východu a tlačí je k ilegálnímu přechodu. Unie proto stupňuje sankce, které byly na Bělorusko uvaleny po loňských sporných volbách a pronásledování odpůrců.
Šéfka Evropské komise přivezla Pobaltí pomoc: „Zvyšujeme trojnásobně fond Evropské unie k ostraze hranic pro Lotyšsko, Polsko a Litvu na 200 milionů eur pro tento a příští rok.“ Z toho se má zaplatit elektronické zabezpečení hranice, drony či hlídková auta. Von der Leyenová také navrhla zřídit celoevropské analytické centrum tajných služeb pro boj s hybridními hrozbami.
„Nelze pochybovat, že Lukašenkův režim a moc, která ho podporuje, budou nadále zkoušet jednotu západního světa a jeho schopnost reagovat na hybridní útoky a odrážet je,“ řekl litevský prezident Gitanas Nauséda.
Premiér Lotyšska Krisjanis Karins k tomu doplnil: „Pokud si Rusko nebo Bělorusko myslely, že takové hrozby vyvolají rozkol mezi členy EU nebo NATO, vidíme pravý opak.“
Romancov má obavy z Ruska za oprávněné
„Rusko testuje jak vojenskou připravenost Západu, tak i naši připravenost v oblasti politické, komunikační. Ostatně, my to děláme také,“ uvedl v pořadu Horizont ČT24 politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michael Romancov.
Obavy pobaltských států z Ruska má za nepochybně oprávněné. „Je to mocnost, která přestala být asertivní a stala se z ní mocnost agresívní. Okupuje část ukrajinského území, neustále vyhrožuje použitím zbraní proti svým sousedům.“
Ke zvažovanému zřízení celoevropského analytického centra tajných služeb pro boj s hybridními hrozbami řekl, že takové centrum skutečně může zvýšit bezpečnost Evropy. „Za předpokladu, že bude mít dostatečné financování, dostatečné lidské kapacity a bude mít dostatečnou politickou podporu.“ Právě politickou podporu bude podle něho nejtěžší získat jak od Evropské komise, tak od NATO, i na úrovni jednotlivých členských států.
