Polsko a Lotyšsko mají podle štrasburského soudu pomoci migrantům na hranici s Běloruskem

8 minut
Horizont ČT24: Migrační krize na běloruské hranici a komentář Martina Ehla
Zdroj: ČT24

Evropský soud pro lidská práva (ESLP)nařídil Varšavě, aby pomohla žadatelům o azyl, kteří jsou již déle než dva týdny zablokováni na hranici mezi Polskem a Běloruskem. Stejný požadavek adresoval také Rize, neboť u lotyšsko-běloruských hranic se ocitla v podobné situaci jiná skupina utečenců. Neznamená to ale, že by soud Polsku a Lotyšsku nařizoval vpuštění migrantů na jejich území.

Skupina 32 migrantů, převážně Afghánců, nedobrovolně táboří nedaleko polské vesnice Usnarz Górny, poblíž které se pokusila do Polska dostat z Běloruska.

Pohraničníci a vojáci na místě brání v přístupu i aktivistům, kteří se snaží běžencům pomoci a kteří se tak s nimi pokoušejí domlouvat megafony a transparenty, v čemž se jim ale policie často snaží zabránit. Nedovoluje jim ani předat jídlo a vybavení běžencům, na které čím dál hůře doléhá chladné a deštivé počasí.

Běloruští vojáci skupinu nechtějí pustit zpátky, zatímco polští pohraničníci migrantům brání ve vstupu do Polska. Polská vláda tvrdí, že migranti se nacházejí na běloruské straně hranice, a tedy jedině Bělorusko nese zodpovědnost za danou situaci.

Morawiecki: Minsk brání předání humanitární pomoci

Nicméně polská vláda na místo vypravila konvoj s pomocí, v níž jsou stany, přikrývky či elektrické generátory. Polský premiér Mateusz Morawiecki potvrdil informace, že Bělorusové předání této pomoci brání. „Skutečně… k našemu úžasu bylo přijetí polské humanitární pomoci zcela odmítnuto. Jsou to lidé, kteří jsou na běloruském území, takže za ně plně odpovídá Bělorusko,“ řekl podle agentury PAP.

Na různé potíže si stěžuje již 25 z 32 běženců, kteří nemají ani přístup k čisté vodě, a naposledy dostali něco k jídlu – chléb – od běloruských pohraničníků v úterý, uvedl ve středu list Gazeta Wyborcza. 

Polská nadace Ocalenie (Spása), jejíž pracovníci se nacházejí poblíž skupiny, uvedla, že ve skupině umírá dvaapadesátiletá žena, která okamžitě potřebuje pomoc, napsal deník. Podle předsedy nadace Piotra Bystrianina má žena vážné potíže s ledvinami, plícemi a páteří.

Evropský soud pro lidská práva nyní Polsku nařídil, aby uvíznuvším migrantům poskytlo jídlo, vodu, oblečení, odpovídající zdravotní péči a pokud to bude možné, také dočasné přístřeší. Stejný požadavek adresoval Lotyšsku, u jehož hranic s Běloruskem se ocitla v podobné situaci skupina Kurdů. Soud ale upřesnil, že jeho rozhodnutí nemá být vykládáno tak, že Polsku a Lotyšsku nařizuje vpuštění migrantů na jejich území.

Hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl míní, že se Polsko rozhodnutí ESLP nyní nepodvolí. „Polská vláda spíš hraje na to, že situaci nechá trochu uklidnit, ve smyslu, že přestane být zájem médií. A že potom ty běžence nějak dostane zpátky do Běloruska,“ uvedl v Horizontu ČT24.

Výzvy k vpuštění běženců do Polska

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a komisařka Rady Evropy pro lidská práva naopak Varšavu vyzvaly, aby skupinku migrantů do země vpustila.

„Zatlačovat lidi zpět, odpírat jim přístup k azylovému řízení a prostě je ponechat v nouzi nemůže být reakcí členského státu Rady Evropy, který je zavázán evropskou úmluvou o lidských právech, úmluvou o uprchlících a dalšími mezinárodními závazky ohledně dodržování lidských práv,“ uvedla podle AFP komisařka Dunja Mijatovičová.

Polsko nicméně migranty odmítá vpustit, neboť by to podle premiéra Morawieckého znamenalo podlehnout vydírání běloruského režimu.

„Podle některých zdrojů se rýsuje takový, řekl bych, český scénář, že najdou nějakou právní kličku, jak těm lidem pomoci, aniž by připustili, že je pouští na své území,“ komentuje polskou pozici Ehl, podle nějž by situaci mohlo změnit i případné úmrtí výše zmíněné nemocné běženkyně.

„Bude to hodně o rétorice, protože jde jednak o to neustoupit Lukašenkovi, a jednak nedat signál dalším běžencům, že tady je nějaká, řekněme, severní cesta – což je hlavní důvod, proč i vlády v Lotyšsku a v Litvě postupují vůči běžencům relativně tvrdě. Nechtějí jednak ztratit tvář před Lukašenkem, ale hlavně nechtějí dát signál k tomu, že tady je nějaká nová možnost, jak se dostat do Evropy,“ uzavřel Ehl. 

Polsko a Pobaltí: Minsk krizi organizuje

Polsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko obviňují běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka z organizování nynější migrační krize na běloruských hranicích. Na konci května Lukašenko oznámil, že Minsk už nebude bránit migrantům v cestě do Evropské unie.

Podle Polska a pobaltských států, ale i podle EU, se chce Lukašenko vyvoláním migrační vlny pomstít za sankce přijaté proti jeho režimu kvůli tvrdému potlačování opozice a porušování občanských práv v zemi. Litva a Polsko oznámily, že postaví na svých hranicích ploty, s jejichž pomocí ilegální migraci zastaví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Odtajněné dokumenty ukazují, jak Argentina pomáhala utéct nacistům

Argentina odtajnila dokumenty, které ukazují, že země po druhé světové válce do značné míry pomáhala nacistům uniknout z Evropy. K on-line zpřístupnění stovek dokumentů svolil argentinský prezident Javier Milei. Napsal to britský list The Times.
před 5 mminutami

Kyjev to s mírem myslí vážně, říká Lipavský o paktu s USA

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha označil americko-ukrajinskou dohodu o přírodních zdrojích za milník v partnerství obou zemí. Šéf české diplomacie Jan Lipavský (nestr.) považuje ujednání za důkaz, že Kyjev je připraven na mírová jednání, zatímco Rusko se dál vykrucuje.
před 34 mminutami

Ruský dronový útok zabil v Oděse dva lidi a dalších patnáct zranil

Ruský dronový útok na rezidenční čtvrť v ukrajinské Oděse zabil v noci na čtvrtek dva lidi a dalších patnáct zranil, informovala agentura Reuters s odvoláním na šéfa vojenské správy Oděské oblasti Oleha Kipera. Moskvou dosazený šéf Ruskem okupované části Chersonské oblasti Vladimir Saldo tvrdí, že při ranním ukrajinském dronovém útoku zemřelo sedm lidí na trhu ve městě Olešky.
06:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump po dohodě o nerostech schválil prodej zbraní Ukrajině

Administrativa Donalda Trumpa poprvé od lednového nástupu k moci odsouhlasila prodej zbraní Kyjevu. Spojené státy a Ukrajina ve středu podepsaly historickou „dohodu o hospodářském partnerství“, která umožní Washingtonu přístup k ukrajinským vzácným nerostným surovinám a založení společného investičního fondu pro obnovu Ruskem napadené země. Moskva se k vývoji zatím nevyjádřila.
00:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sesazený jihokorejský prezident Jun Sok-jol čelí další obžalobě

Jihokorejská prokuratura obžalovala sesazeného prezidenta Jun Sok-jola ze zneužití pravomocí, informovala agentura Jonhap. Exprezident už je také souzen za vzpouru v souvislosti s vyhlášením stanného práva na začátku loňského prosince. Statní zastupitelství pro Juna vazbu nepožadovalo. Ve čtvrtek také podle očekávání rezignoval na své funkce premiér a úřadující prezident Han Duk-so, aby se mohl 3. června zúčastnit předčasných prezidentských voleb.
08:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čapími mláďaty se chlubí už sedm hnízd

V sedmi pozorovaných hnízdech na západě a jihu země se v posledních dnech narodila čápata, která se tradičně líhnou až kolem poloviny května. Odborná data naznačují, že pokračuje vědecky zdokumentovaný trend dřívějšího hnízdění těchto ptáků. Informace ČT potvrdil ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. V rámci programu Čapí hnízda sledují ornitologové se zapojením veřejnosti 1709 známých hnízd čápa bílého v Česku.
před 6 hhodinami

Proměny USA za 100 dnů s Trumpem jsou výrazné, shodli se hosté Událostí, komentářů

Šéf Bílého domu Donald Trump má za sebou prvních sto dnů svého druhého prezidentského období. O tom, jak se to projevilo v ekonomice či v zahraniční politice, diskutovali v pořadu Události, komentáře za vládní strany poslanec Hayato Okamura (KDU-ČSL) a ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), za opozici pak poslanec Jiří Kobza (SPD) a pražský zastupitel a šéf Pirátů Zdeněk Hřib. ANO ani po několika dnech od pozvání svého zástupce do debaty neposlalo. Přítomni byli také amerikanistka z Metropolitní univerzity Praha Kateřina Březinová a investiční bankéř Ondřej Jonáš. Speciální vydání pořadu moderoval Martin Řezníček.
před 14 hhodinami

Mezinárodní soudní dvůr řeší izraelskou blokádu zboží pro Gazu

Zástupci Spojených států znovu podpořili Izrael, tentokrát u Mezinárodního soudního dvora, který se na popud OSN zabývá humanitární situací v Pásmu Gazy. Ta se rapidně zhoršila od března, kdy Jeruzalém přerušil dodávky zboží do palestinské enklávy. Izrael se blokádou snaží – zatím bezvýsledně – vytvořit tlak na teroristické hnutí Hamás, aby složilo zbraně a propustilo izraelská rukojmí.
před 17 hhodinami
Načítání...