V zahraničních operacích má příští dva roky sloužit necelá tisícovka českých vojáků, armádní rozpočet mise v nadcházejícím roce vyjdou na 1,7 miliardy korun. Počítá s tím plán ministerstva obrany, který už prošel Senátem a nyní čeká na schválení Poslaneckou sněmovnou. Součástí resortního záměru je i větší nasazení vojenských letounů CASA.
Česká armáda pošle do misí tisícovku vojáků a zesílí nasazení letounů CASA
Jeden z letounů CASA v barvách české armády od roku 2013 trvale působí na Sinajském poloostrově, kde v rámci mise OSN dohlíží na dodržování mírové dohody mezi Egyptem a Izraelem. Na vojenském letišti v pražských Kbelích pak armáda provozuje další tři tyto dopravní stroje, a jak uvádějí vojáci, existence sboru bez jejich podpory by byla nemožná.
„Primárně sloužíme k vzdušné přepravě jednotek a materiálu na krátké a střední vzdálenosti, to znamená v rámci republiky,“ říká J. V., pilot jednoho z letounů. „Bez dopravního letadla armáda fungovat nemůže,“ dodává Libor Tomolya z kbelské letecké základy.
Nyní se má flotila českých dopravních letounů CASA rozšířit, ministerstvo obrany koupilo ještě dva stroje, první nové letadlo má do Kbel dorazit začátkem příštího roku. Současně s tím se také počítá s větším zapojením českých letounů v zahraničí.
Kromě Sinaje budou nasazené taky v Afghánistánu, Iráku nebo v Mali, kde mají pomoct krátkodobě – při rotacích českých kontingentů nebo při přepravě materiálu. Podrobnosti ale zatím velení základny ani piloti neznají. „Podle toho, jaké dostaneme zadání, můžeme naplánovat, kolik se vyčlení techniky a kolik se vyčlení k tomu potřebných lidí,“ dodává Tomolya.
Nejpočetnější mise se chystá pro Pobaltí
Všechny zmíněné regiony patří k oblastem, pro které armáda plánuje zahraniční mise na příští rok. Zatímco letos je v plánu účast 1096 vojáků, v příštím roce by mělo jít o necelou tisícovku, současně s tím také klesnou náklady. Armádní rozpočet mají mise vyjít na 1,7 miliardy, což je 800 milionů méně než v letošním roce.
Nejvíc českých vojáků bude v příštích dvou letech sloužit v Pobaltí. S ochranou východní hranice NATO má pomoct skoro tři sta mužů a žen, vedle toho bude v roce 2022 pět českých gripenů hlídat půl roku tamní vzdušný prostor. V tomto kontingentu bude 95 lidí.
„Naše obranná bezpečnostní politika je založená na kolektivní obraně,“ doplňuje náměstek ministra obrany Martin Riegl. „Pokud spoléháme na kolektivní obranu, tak samozřejmě musíme přispívat k jejímu naplňování.“
V Afghánistánu bude do roku 2022 přes dvě stovky českých vojáků. Většina na velitelství v Kábulu. Zbytek tvoří výcvikový kontingent speciálních sil v provincii Herát a chirurgický tým na kábulském letišti. V afghánské metropoli taky 15 vojenských policistů hlídá českou ambasádu.
Do Iráku a do Mali plánuje armáda poslat 80, respektive 135 mužů a žen v českých uniformách. Tam pomáhají hlavně s výcvikem místních sborů. Navíc má jít do Mali šedesátičlenná jednotka speciálních sil. Pod francouzským velením v protiteroristické operaci Barkhane. Parlament bude tuto operaci schvalovat zvlášť. Na Sinajském poloostrově taky zůstane s jedním letounem CASA dvacetičlenný český kontingent.
Téma pro sněmovnu
Plán ministerstva obrany už schválil Senát, teď ho projedná sněmovna. „Očekávám, že se stanovisko Pirátů nebude měnit a my ten návrh do velké míry podpoříme,“ sdělil místopředseda sněmovního výboru pro obranu Jan Lipavský.
„Máme v principu problém s vysláním našich předsunutých sil do Pobaltí, a máme problémy i s misemi, které nejsou na základě rezoluce Rady bezpečnosti,“ kontroval další člen branného výboru Radovan Vích z SPD. O stanovisko OSN by pak českou účast v zahraničí ráda opírala i KSČM, podporující současnou vládu. Na plénu se proto dá už nyní očekávat živá debata.
