Německo a Litva plánují vybudovat v této pobaltské zemi stálá kasárna, která by využívala tam umístěná bojová skupina NATO. Vojáci mnohonárodních sil budou v novém objektu ubytováváni společně s litevskými jednotkami. Kasárna mají vzniknout v blízkosti města Rukla. Zpráva přichází v době zvýšeného napětí mezi Ruskem a Západem, které se má probírat na trojím jednání v lednu.
Německo a Litva plánují stálá kasárna pro NATO v Pobaltí
Podle informací agentury DPA už byly do budoucích kasáren investovány miliony eur, celkové náklady na projekt, který bude společně financovat Litva a Německo, ale zatím nebyly vyčísleny.
Po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym a vojenské agresi v Donbasu v roce 2014 NATO posílilo ochranu svého východního křídla. Ve třech pobaltských státech a v Polsku byly rozmístěny společné bojové jednotky. Vojáci z různých zemí Aliance se v nich střídají každých šest měsíců – mimo jiné proto, že dohoda z roku 1997 mezi NATO a Ruskem nedovoluje trvalé rozmístění spojeneckých vojsk ve východní Evropě.
Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová navštívila před Vánoci německé vojáky bojové skupiny v Rukle. „Moje první služební cesta mě zcela záměrně zavede do Litvy,“ řekla tato politička SPD.
Její cesta se uskutečnila na pozadí rostoucího napětí s Ruskem, které posiluje přítomnost svých vojsk na hranicích s Ukrajinou i na okupovaném Krymu, a také krátce po migrační krizi na hranicích s Polskem a Litvou, kterou rozdmýchalo Bělorusko.
„Jelikož svět má plné ruce práce s jinými věcmi – pandemie, ceny energií – má Putin pocit, že je na koni, a může zatlačit na Západ. Ruské požadavky jsou nerealistické. To, myslím, ví i sama Moskva. Je otázka, co si představuje jako nějaký kompromis. Tak, jak požadavky formulovala, se to určitě nedá přijmout,“ říká redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup.
V lednu bude Rusko jednat s USA, NATO i dalšími evropskými zeměmi
Právě o bezpečnostní situaci na Ukrajině i širším kontextu budou jednat představitelé USA a Ruska 10. ledna. O dva dny později, 12. ledna, se uskuteční rozhovory mezi Moskvou a Severoatlantickou aliancí. Ve čtvrtek 13. ledna se pak podle Bílého domu má uskutečnit širší regionální jednání, kterého se zúčastní USA, Rusko a více evropských zemí.
Sergej Rjabkov, náměstek ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, podle agentury RIA prohlásil, že americké odpovědi v otázce Ruskem požadovaných bezpečnostních záruk byly zatím „abstraktní“. Proto je podle něj klíčové, aby se vojenští činitelé zapojili do obdobných jednání s NATO, která se mají konat 12. ledna.
„Moskva dala najevo, že může kašlat na Evropskou unii a jiné velké země, že se může bavit pouze s Washingtonem. Zjevně se domnívá, že Joe Biden oznámí své rozhodnutí svým spojencům, a ti pouze sklapnou podpatky, zasalutují a udělají to. Což samozřejmě není ten případ,“ míní Soukup.
„Až budeme u jednacího stolu, Rusko bude moci říct, čeho se obává, a my rovněž řekneme, co nás zneklidňuje na ruských aktivitách,“ uvedl mluvčí Bílého domu, podle kterého na těchto jednáních nepadne žádné rozhodnutí „o Ukrajině bez Ukrajiny“.
Představitelé Aliance v minulých dnech hovořili o možnosti, že by se 12. ledna uskutečnila schůzka Rady NATO–Rusko, která se od ruské anexe Krymu v roce 2014 scházela jen sporadicky. V radě, která vznikla po summitu NATO–Rusko v Římě v roce 2002, obvykle jednají diplomatičtí představitelé všech členských zemí NATO s ruským velvyslancem při Alianci.
„Není to něco, co by se mohlo vyřešit během několika měsíců. Takováto jednání se v dobách studené války táhla několik let. Očekávat, že by se teď rychle něco změnilo, je naivní,“ argumentuje Soukup.
9 minut
Studio ČT24: Redaktor Hospodářských novin Soukup
