Německo a Litva plánují stálá kasárna pro NATO v Pobaltí

Německo a Litva plánují vybudovat v této pobaltské zemi stálá kasárna, která by využívala tam umístěná bojová skupina NATO. Vojáci mnohonárodních sil budou v novém objektu ubytováváni společně s litevskými jednotkami. Kasárna mají vzniknout v blízkosti města Rukla. Zpráva přichází v době zvýšeného napětí mezi Ruskem a Západem, které se má probírat na trojím jednání v lednu.

Podle informací agentury DPA už byly do budoucích kasáren investovány miliony eur, celkové náklady na projekt, který bude společně financovat Litva a Německo, ale zatím nebyly vyčísleny.

Po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym a vojenské agresi v Donbasu v roce 2014 NATO posílilo ochranu svého východního křídla. Ve třech pobaltských státech a v Polsku byly rozmístěny společné bojové jednotky. Vojáci z různých zemí Aliance se v nich střídají každých šest měsíců –⁠ mimo jiné proto, že dohoda z roku 1997 mezi NATO a Ruskem nedovoluje trvalé rozmístění spojeneckých vojsk ve východní Evropě.

Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová navštívila před Vánoci německé vojáky bojové skupiny v Rukle. „Moje první služební cesta mě zcela záměrně zavede do Litvy,“ řekla tato politička SPD.

Její cesta se uskutečnila na pozadí rostoucího napětí s Ruskem, které posiluje přítomnost svých vojsk na hranicích s Ukrajinou i na okupovaném Krymu, a také krátce po migrační krizi na hranicích s Polskem a Litvou, kterou rozdmýchalo Bělorusko.

„Jelikož svět má plné ruce práce s jinými věcmi – pandemie, ceny energií – má Putin pocit, že je na koni, a může zatlačit na Západ. Ruské požadavky jsou nerealistické. To, myslím, ví i sama Moskva. Je otázka, co si představuje jako nějaký kompromis. Tak, jak požadavky formulovala, se to určitě nedá přijmout,“ říká redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup.

V lednu bude Rusko jednat s USA, NATO i dalšími evropskými zeměmi

Právě o bezpečnostní situaci na Ukrajině i širším kontextu budou jednat představitelé USA a Ruska 10. ledna. O dva dny později, 12. ledna, se uskuteční rozhovory mezi Moskvou a Severoatlantickou aliancí. Ve čtvrtek 13. ledna se pak podle Bílého domu má uskutečnit širší regionální jednání, kterého se zúčastní USA, Rusko a více evropských zemí. 

Sergej Rjabkov, náměstek ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, podle agentury RIA prohlásil, že americké odpovědi v otázce Ruskem požadovaných bezpečnostních záruk byly zatím „abstraktní“. Proto je podle něj klíčové, aby se vojenští činitelé zapojili do obdobných jednání s NATO, která se mají konat 12. ledna.

„Moskva dala najevo, že může kašlat na Evropskou unii a jiné velké země, že se může bavit pouze s Washingtonem. Zjevně se domnívá, že Joe Biden oznámí své rozhodnutí svým spojencům, a ti pouze sklapnou podpatky, zasalutují a udělají to. Což samozřejmě není ten případ,“ míní Soukup.

„Až budeme u jednacího stolu, Rusko bude moci říct, čeho se obává, a my rovněž řekneme, co nás zneklidňuje na ruských aktivitách,“ uvedl mluvčí Bílého domu, podle kterého na těchto jednáních nepadne žádné rozhodnutí „o Ukrajině bez Ukrajiny“.

Představitelé Aliance v minulých dnech hovořili o možnosti, že by se 12. ledna uskutečnila schůzka Rady NATO–Rusko, která se od ruské anexe Krymu v roce 2014 scházela jen sporadicky. V radě, která vznikla po summitu NATO–⁠Rusko v Římě v roce 2002, obvykle jednají diplomatičtí představitelé všech členských zemí NATO s ruským velvyslancem při Alianci.

„Není to něco, co by se mohlo vyřešit během několika měsíců. Takováto jednání se v dobách studené války táhla několik let. Očekávat, že by se teď rychle něco změnilo, je naivní,“ argumentuje Soukup.

9 minut
Studio ČT24: Redaktor Hospodářských novin Soukup
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americký soud pozastavil platnost Trumpových cel

Americký federální obchodní soud pozastavil platnost cel, která prezident Donald Trump začátkem dubna uvalil na řadu zemí světa včetně Evropské unie. Podle soudu je zavádění cel pravomocí Kongresu. Bílý dům se proti rozhodnutí odvolal a jeho mluvčí zpochybnil autoritu soudu. Dolar na zprávu o pozastavení cel reagoval posílením.
02:26Aktualizovánopřed 17 mminutami

USA začnou odebírat víza čínským studentům, řekl Rubio

Spojené státy začnou odebírat víza čínským studentům, oznámil ve středu ministr zahraničí Marco Rubio. Podle něj půjde například o studenty s vazbou na Komunistickou stranu Číny či studující kritické obory. Rubio plán zveřejnil v době, kdy se prezident Donald Trump snaží snížit počet zahraničních studentů na amerických univerzitách, které mají z jejich školného značné příjmy.
před 1 hhodinou

Kvůli on-line vydírání spáchal chlapec sebevraždu, jeho rodiče teď šíří osvětu

Rodiče britského teenagera, který spáchal sebevraždu poté, co se stal terčem vydírání, objíždějí školy po celém světě, aby varovali před nebezpečími, která on-line svět dětem přináší. Jejich syn se stal obětí vydírání na takzvaném dark webu. Během hraní on-line klikl na nabízený odkaz a kvůli příslibu herních kreditů zdarma vyplnil osobní údaje. Obratem mu anonymní útočník začal vyhrožovat a posílat řadu úkolů – včetně sebepoškozování nebo odpírání spánku. Rodiče zesnulého chlapce chtějí podobným tragédiím zabránit. Z reakcí mají pocit, že jejich varování a aktivity zabírají. Osvěta je podle řady odborníků správnou cestou. Navzdory technologickému pokroku se totiž dle nich nedaří přijímat účinnou legislativu.
před 1 hhodinou

Portugalská krajní pravice se stala druhou nejsilnější parlamentní stranou

Portugalská krajně pravicová strana Chega (Dost) se stala druhou nejsilnější parlamentní formací v zemi. Vyplývá to z konečných výsledků voleb, o nichž ve středu večer informovaly tiskové agentury. Vítězství patří středopravé koalici Demokratická aliance (AD) premiéra Luíse Montenegra, která má však k jednobarevné většině hlasů daleko.
06:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Musk opouští Trumpovu administrativu, jeho úřad pokračuje

Miliardář Elon Musk opouští post v exekutivním týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, kde se věnoval omezování výdajů federálních úřadů, informovala agentura AP s odvoláním na činitele Bílého domu. Sám Musk napsal na své síti X, že děkuje Trumpovi za poskytnutou příležitost s tím, že přichází konec jeho angažmá. Jeho úřad však nekončí, dodal později.
před 1 hhodinou

Moskevské metro „darovalo“ cestujícím repliku reliéfu se Stalinem

Do moskevského metra se vrátila plastika s vyobrazením sovětského diktátora Josifa Stalina. Ve stanici Taganskaja odhalili repliku reliéfu, který tam stál na počátku 50. let. Moskevský dopravní podnik to označil za „dárek“ cestujícím. Návrat díla dále rozdmýchává debatu o postupné rehabilitaci Stalinova obrazu v současném Rusku.
před 3 hhodinami

„Kopanec do zadku pro Harvard,“ shrnul Trump své tažení proti známé univerzitě

„Harvard se musí chovat slušně,“ prohlásil americký prezident Donald Trump. „Chtějí ukázat, jak jsou chytří, a dostávají kopance do zadku,“ dodal. Šéf Bílého domu chce aktuálně škole zrušit vládní zakázky v hodnotě víc než dvou miliard korun a požaduje, aby Harvard omezil podíl zahraničních studentů na patnáct procent. Jeho kroky ovšem prý ohrožují kvalitu amerického vědeckého výzkumu, který byl dlouhodobě na světové špičce.
před 3 hhodinami

Čína je dle české vlády odpovědná za kyberkampaň proti resortu zahraničí

Česká vláda označila Čínu za zodpovědnou za škodlivou kybernetickou kampaň proti jedné z komunikačních sítí ministerstva zahraničí, oznámil úřad. Čína mohla získat přístup k tisícům e-mailů, a to i z doby, kdy Česko předsedalo EU, píše Politico. Šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.) na síti X dodal, že nechal kvůli kyberútokům předvolat čínského velvyslance v Praze. Na ministerstvu šéf resortu zavedl nový a podle něj bezpečnější komunikační systém. Čínské velvyslanectví v Česku se ohradilo proti obviněním vůči Číně v souvislosti s kyberšpionáží.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...