Kasárna

Zásadní opravy na šesti památkách v havarijním stavu chtějí pevnostní Terezín na Litoměřicku a Jaroměř na Náchodsku, kam spadá pevnost Josefov, uskutečnit hlavně příští rok. Dílčí práce nicméně začnou už letos. Na opravy využijí dotace z ministerstva pro místní rozvoj, které vyhlásí první výzvu v červnu, řekl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Havarijní program na záchranu památek resortu kultury už funguje.

Bývalé terezínské ghetto, místo, které je připomínkou utrpení tisíců lidí, je v dezolátním stavu. Části budov bývalých kasáren, které později sloužily jako přestupní stanice na cestě do vyhlazovacích táborů, jsou v troskách a hrozí, že se zřítí. Město Terezín na rekonstrukci požádalo o státní dotaci, má ale moc malý rozpočet na to, aby doplatilo požadovanou část. Na opravu by tak měl přispět Ústecký kraj. I s nimi ale vystačí pouze na základní sanace. „Pokud se ale nezachrání teď, tak už nikdy,“ říká starosta René Tomášek (RESET). Reportáž pro pořad Reportéři ČT připravil Karel Vrána.

Armáda už hledá personál pro letadla F-35. K letounům, které pořizuje, a do jejich zázemí, bude potřebovat stovky lidí. Do výzbroje stroje zařadí sice až v první polovině další dekády, jenže zároveň potrvá, než se připraví piloti, technici a další odborníci. Souvisí to s náborem celkově. Armáda musí přidat, aby splnila cíl mít třicet tisíc vojáků a vojákyň.

Ředitelství silnic a dálnic začalo opravovat osm propustků na silnici I/38 poblíž městské části Kasárna u Znojma. Provoz na hlavní komunikaci vedoucí ze Znojma do Jihlavy omezí kyvadlová doprava. Hotovo má být v listopadu.

Německo a Litva plánují vybudovat v této pobaltské zemi stálá kasárna, která by využívala tam umístěná bojová skupina NATO. Vojáci mnohonárodních sil budou v novém objektu ubytováváni společně s litevskými jednotkami. Kasárna mají vzniknout v blízkosti města Rukla. Zpráva přichází v době zvýšeného napětí mezi Ruskem a Západem, které se má probírat na trojím jednání v lednu.

Sovětské jednotky opouštějící vojenský prostor Libavá a kasárna v Bruntále po sobě zanechaly ekologickou kalamitu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

V místě bývalých kasáren sovětských vojáků v Krnově se staví nové domy k bydlení, ve kterých vzniknou malometrážní byty pro seniory. První lidé by se do nich mohli stěhovat už letos. V areálu bude stát dalších sedm domů s byty k prodeji nebo pronájmu. V kasárnách ve Frenštátě pod Radhoštěm už v minulosti vznikla nová čtvrť a podnikatelská zóna, v Bruntále se na místě ošetřovny staví hřiště.

Část kasáren v brněnských Židenicích by chtěli využít policisté jako sídlo městského ředitelství. Řeší už proto s městem směnu pozemků a uzavřeli smlouvu o vzájemné spolupráci. Podle magistrátu jsou teď zadané znalecké posudky, aby byla určena hodnota jak majetku města, tak policie. Kasárna pochází z 20. let minulého století.

Československo se stále ještě vzpamatovávalo z mnichovských událostí, dění v polovině března 1939 však nabralo rychlý spád: 14. března odhlasoval slovenský sněm vytvoření samostatného Slovenského státu. Jen o pár hodin později odjel československý prezident Emil Hácha do Berlína, aby jednal s Hitlerem. Ale ještě než za ním přijel, vstoupily na naše území první jednotky okupační armády. Jediným místem, kde přitom narazily na odpor, byla Czajankova kasárna v Místku, kde se Němcům se zbraní v ruce postavil 3. prapor 8. pěšího pluku pod vedením Karla Pavlíka.