Rusové rozšiřují armádní základny asi 160 kilometrů od Finska, kde Kreml plánuje vytvořit nové armádní velitelství, píše list The Wall Street Journal. Do oblasti má být v budoucnu přesunuto na deset tisíc vojáků, kteří nyní bojují na Ukrajině. Ruské síly také budují nové železnice podél hranic s Finskem a Norskem a jižně od Petrohradu až k Estonsku.
Ruské úřady za posledních několik let rozšířily vojenské jednotky na hranicích s Finskem a Norskem, informoval americký list. WSJ zveřejnil satelitní snímky z obce Kamenka v Leningradské oblasti a z osady Sputnik v Murmanské oblasti.
Podle záběrů pořízených finskou výzkumnou organizací Black Bird Group se zdá, že jednotka v Kamence disponuje novými obytnými prostory pro vojenský personál. V jednotce ve Sputniku byly rozšířeny sklady pro vojenskou techniku, dodává list.
Podle deníku se Rusko dále chystá postavit nové kasárny a cvičiště, modernizovat arzenály a železniční tratě u Petrozavodsku.
Příprava na válku s NATO
V Leningradské oblasti hraničící s Finskem, Estonskem a Lotyšskem má poté dojít k největšímu rozšíření živé síly. Západní vojenští a zpravodajští představitelé uvádí, že se menší brigády téměř ztrojnásobí a stanou se divizemi o deseti tisících vojácích, uvedl WSJ. Analytik Emil Kastehelmi z Black Bird Group dodává, že země také buduje sklady a ubytovací zařízení pro armádu.
K hranicím s Finskem mají být dle WSJ přesunuti vojáci bojující v současné době na Ukrajině. Podle západních vojenských a zpravodajských představitelů by měli tvořit páteř ruské armády, která se připravuje na střet se Severoatlantickou aliancí, dodává list.
Jeden z evropských zpravodajských pracovníků podle amerického listu uvedl, že by se Rusko mohlo pokusit otestovat soudržnost Aliance vpádem do malé země NATO, jako je Estonsko, kde žije velká skupina ruských občanů.
Americký prezident Donald Trump, který tlačí na Ukrajinu, aby přijala dohodu o příměří, a zároveň se snaží obnovit vztahy USA s Kremlem, prohlásil, že obavy, že Rusko má ambice přesahující hranice jeho největšího západního souseda, jsou přehnané.
Nově vznikající železnice
WSJ informoval také o budování nové železniční tratě podél hranic s Finskem a Norskem a jižně od Petrohradu až k estonským hranicím. Stávající tratě, které region protínají, se údajně rozšiřují.
„Na rusko-finské hranici je asi tucet míst, která je možné překročit mechanizovanými silami,“ řekl major Juha Kukkola, profesor na Národní obranné univerzitě v Helsinkách a expert na ruskou armádu. „Pokud vidíme, že budují nová železniční stanoviště nebo renovují stará, bylo by dobré začít dávat pozor,“ podotkl.
Finsko, které má s Ruskem společnou hranici dlouhou 1300 kilometrů, obviňuje Moskvu, že od svého vstupu do NATO v roce 2023 proti této severské zemi posiluje hybridní operace.
V Moskevském vojenském okruhu Rusko propojuje silniční a železniční trasy používané jeho armádou s trasami v sousedním Bělorusku, které je nejbližším spojencem Moskvy a bylo základnou pro počáteční fázi plnohodnotné invaze na Ukrajinu, doplňuje WSJ.
Ruské výdaje na obranu se zvyšují
Rusko v letošním roce zvýšilo vojenské výdaje na více než šest procent HDP, přičemž před válkou to bylo 3,6 procenta. Podle evropských vojenských představitelů zvýšené ruské výdaje vedly k tomu, že zbrojní továrny dosáhly své kapacity, což přimělo vojensko-průmyslové firmy k rozšíření výrobních linek a otevření nových zařízení, píše WSJ.
„Ruská armáda se obnovuje a roste rychleji, než většina analytiků předpokládala,“ řekl tento měsíc generál Christopher Cavoli, velitel amerických sil v Evropě. „Ve skutečnosti je dnes ruská armáda (...) větší než na začátku války,“ prohlásil.
V posledních měsících se také zvýšil počet Rusů, kteří podepsali smlouvu s tamním ministerstvem obrany. Spojené státy odhadují, že každý měsíc kontrakt podepíše přibližně třicet tisíc lidí, přičemž v létě 2024 jich bylo měsíčně pětadvacet tisíc, píše server Meduza s tím, že někteří východoevropští zpravodajci mluví dokonce o počtu čtyřicet tisíc.
Ruský vůdce Vladimir Putin nařídil armádě, aby rozšířila své řady až na 1,5 milionu vojáků, přičemž před plnohodnotnou invazí na Ukrajinu před více než třemi lety jich byl přibližně jeden milion, píše WSJ.
