Vojenské jednotky

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.

Rusové rozšiřují armádní základny asi 160 kilometrů od Finska, kde Kreml plánuje vytvořit nové armádní velitelství, píše list The Wall Street Journal. Do oblasti má být v budoucnu přesunuto na deset tisíc vojáků, kteří nyní bojují na Ukrajině. Ruské síly také budují nové železnice podél hranic s Finskem a Norskem a jižně od Petrohradu až k Estonsku.

Rusové přejdou při chystaném útoku na východ Ukrajiny ke klasickému způsobu vedení války, tedy nejdříve nasadí velmi těžkou palebnou přípravu a potom údery pozemními silami. V pořadu Horizont ČT24 to řekl bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý.