Elektrárny, kasárna či koloběžky. Sněmovní volby doplní i místní referenda

Při volbách do Poslanecké sněmovny v pátek a sobotu 3. a 4. října budou lidé v několika městech a obcích hlasovat také v místních referendech. Ministerstvo vnitra jich registruje třicet osm. Nejčastěji budou lidé rozhodovat o větrných elektrárnách. U Polné na Jihlavsku se chystá sedm věží, na Jesenicku až deset. V Praze 1 lidé budou hlasovat mimo jiné o zákazu elektrokoloběžek, v Benešově o budoucnosti kasáren. V několika případech musel o konání rozhodnout až soud.

Hned v osmnácti obcích a městech budou lidé rozhodovat o budoucnosti větrných elektráren. Šest z místních referend se uskuteční na Vysočině. Například v Polné na Jihlavsku městští zastupitelé vyhlásili referendum i kvůli odporu části veřejnosti. „V některých obcích v okolí Polné je tlak proti výstavbě opravdu enormní,“ konstatoval tajemník Městského úřadu Polná Petr Klíma. V oblasti chtějí investoři vystavět až sedm elektráren.

Případnou výstavbou „větrníků“ se budou zabývat také tři obce na Jesenicku. U Bernartic, Kobylé nad Vidnavkou a Velké Kraše chce firma VTE Jeseník ze skupiny First Wind postavit až deset turbín. Proti tomu se ale postavili občané v iniciativě Rychleby nedáme!, které podpořilo také Sdružení cestovního ruchu Jeseníky. Odpůrci se kromě negativních dopadů na turismus obávají, že elektrárny zničí krajinný ráz, ohrozí ptactvo a znehodnotí nemovitosti.

Investoři zde za každou až 203 metrů vysokou věž nabízejí finanční kompenzace nejen městu, ale i místním. Zatímco každému dospělému obyvateli dotčených obcí by firma měla vyplatit pět až deset tisíc korun ročně, radnicím půl milionu. „Příspěvky poběží od kolaudace elektráren až do jejich odstranění – tedy po celou dobu životnosti (cirka 25 let),“ píše First Wind na webu.

Praha 1 řeší hluk i koloběžky

V Praze 1 se v průběhu říjnových voleb uskuteční referendum, kde místní mohou řešit otázku sdílených elektrokoloběžek. Lidé budou hlasovat, zda si přejí úplný zákaz jejich provozu a parkování na území městské části, nebo pouze jejich regulaci.

„Konflikty s elektrokoloběžkami v historickém centru se opakují – jde o vážné problémy s parkováním, bezpečností i estetickým narušením prostoru. Referendum nám poskytne mandát, abychom mohli jednat efektivně,“ vyjádřil se radní Michal Müller (ODS).

Kromě elektrokoloběžek se referendum v městské části bude ptát i na zavedení nonstop veřejných toalet, zákaz prodeje alkoholu po desáté hodině ve večerkách, omezení hluku nebo na krátkodobé ubytování v bytech.

Demolice, nebo rekonstrukce?

Obyvatelé Benešova na začátku října vyjádří svůj názor na zbourání hlavní budovy Táborských kasáren, takzvaného bigopaláce. Město chce v areálu vybudovat základní školu. O tématu už ve městě proběhla veřejná diskuse. Z té podle mluvčí města Terezy Lípové vyplynulo, že pro část obyvatel je budova důležitá. 

Radnice tak připravila na středu 1. října dvě prohlídky, aby se místní mohli se stavem objektu seznámit. V současnosti budova chátrá a technicky nesplňuje požadavky pro školské účely. „Aby mohla sloužit pro výuku, bylo by nutné výrazně upravit celý obvodový plášť,“ uvádí Benešov na webu.

Obyvatelé Holčovic na Bruntálsku v říjnovém referendu pro změnu rozhodnou o dalším směřování obecní restaurace. Ta je dlouhodobě ve ztrátě a někteří z místních tak dále nechtějí podnik dotovat. Ve Mšeně na Mělnicku budou lidé hlasovat o tom, zda chtějí zúžit památkovou zónu, a například v Čáslavi na Kutnohorsku zase budou během voleb do sněmovny řešit i plánované rozšiřování skládky.

Referenda v Božím Daru a ve Statenicích musel nařídit až soud

O možnosti konání místního referenda někdy rozhodují sami zastupitelé, jindy však musejí zasáhnout soudy. O uspořádání toho v Božím Daru rozhodl 11. září Krajský soud v Plzni. Obyvatelé v něm budou hlasovat, zda má město zakázat nové výstavby v katastru Ryžovna s výjimkou staveb dopravní infrastruktury. Město už podalo proti rozhodnutí kasační stížnost.

Pokud by referendum prošlo, podle starosty Jana Horníka by nebylo možné pak ani například odbahnit vodní nádrž. Dle opozičních zastupitelů ale desítky nových domů do cenné přírodní oblasti nepatří a k ochraně krajiny v části své obce se musí vyjádřit obyvatelé, a nikoliv pouze zastupitelé.

Až soud rozhodl o konání referenda také ve středočeských Statenicích. Krajský soud v Praze vyhověl návrhu občanů a umožnil jim hlasovat o smlouvě mezi obcí a developerskou společností Alfa Praha, která se týká plánované výstavby. Obyvatelé chtějí prostřednictvím referenda prosadit, aby budoucí rozvoj obce zahrnoval i odpovídající občanskou vybavenost, například novou školu. V úterý 30. září se v obci uskuteční na toto téma veřejná debata.

Referendum je podle zákona platné, pokud se ho zúčastní alespoň 35 procent všech oprávněných voličů. Výsledek referenda je pak pro zastupitele závazný, pokud pro něj byla nadpoloviční většina hlasujících a minimálně 25 procent všech oprávněných voličů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna začne jednat o opozičním návrhu na vyslovení nedůvěry vládě

Sněmovna v úterý začne jednat o návrhu pětice opozičních stan na vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše (ANO). Opozice vyvolala schůzi po vyostření konfliktu mezi Motoristy a prezidentem Petrem Pavlem, který odmítá jmenovat čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí. Poslanecké jednání se patrně protáhne do středy, možná až do čtvrtka. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů první opoziční snaze o pád vlády s největší pravděpodobností odolá.
před 2 hhodinami

Stomatová a Šafaříková získaly Cenu Ferdinanda Peroutky

Cenu Ferdinanda Peroutky za rok 2025 získaly reportérka Darja Stomatová z České televize (ČT) a komentátorka Kateřina Šafaříková ze Seznam Zpráv. Informovala o tom místopředsedkyně Společnosti Ferdinanda Peroutky Terezie Kaslová. Stomatová je válečnou a zahraniční reportérkou, Šafaříková se věnuje komentování evropské politiky. Obě převzaly ocenění v pondělí v Centru současného umění DOX v Praze.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Na Českomoravské vrchovině se kromě námrazy tvoří i ledovka

Na Českomoravské vrchovině a v jejím okolí se od pondělního večera při zesilujícím větru tvoří námraza – může být i silná a lidé v regionu by s ní měli počítat do středečního večera, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). S ohledem na tvorbu námrazy varoval před rizikem lámání větví či trhání drátů elektrického vedení. Večer ČHMÚ přidal pro širší oblast varování i před ledovkou.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Čeští turisté dobývají Polsko, loni jich bylo okolo půl milionu

Balt, ale také horské resorty nebo historické a kulturní památky lákají stále více Čechů do Polska. Podle dat polského statistického úřadu za rok 2025 je zřejmé, že loni opět rekordně přibylo českých turistů. I tématu rozvoje turistického ruchu mezi Českem a Polskem se věnuje nová epizoda publicistického pořadu ČT Bilance s podtitulem Polský ekonomický zázrak.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Klempíř chce pozvat umělce z nedělních demonstrací na ministerstvo

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) chce pozvat vystupující z nedělních demonstrací na podporu prezidenta Petra Pavla na ministerstvo kultury. Při příchodu na pondělní jednání vlády řekl, že demonstrace považuje za demokracii v nejčistší formě, kdy každý může vyjádřit svůj názor. Umělci, kteří vystoupili na demonstraci, v reakci na Klempířova slova pozvali ministra na veřejnou debatu. Šéf vlády Andrej Babiš (ANO) po jednání kabinetu uvedl, že koalice nechce spor s Hradem eskalovat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Akce „Suchej únor“ znovu vyzývá k abstinenci

Část společnosti v únoru dobrovolně abstinuje, a to v rámci akce „Suchej únor“ – loni se do ní podle organizátorů zapojilo 1,6 milionu lidí. Přibližně stejný počet ale požívá alkohol rizikově. Nadměrné pití přitom ohrožuje zdraví. Trend v konzumaci alkoholu se však zároveň v posledních letech mění – spotřeba destilátů i piva pozvolna klesá. Čím dál méně alkoholu konzumují mladí.
před 5 hhodinami

Z 200 milionů 17 miliard. Reportéři ČT zmapovali letitou kauzu firmy Diag Human

Už 34 let probíhá spor s firmou Diag Human Josefa Šťávy. Během tohoto období se vystřídali čtyři prezidenti, patnáct premiérů a dvacet pět ministrů zdravotnictví. Spor začal původně na 200 milionech korun, teď končí nad 17 miliardami korun. Kauza začala v éře Občanského fóra, pokračovala za ODS a ČSSD (nyní SOCDEM) a vrcholí za vlády hnutí ANO. Spor o odškodnění pro česko-švýcarského podnikatele Šťávu za zmaření jeho obchodu s krevní plazmou z počátku devadesátých let dospěl až do obstavení účtů Česka v Lucembursku. Exekuce zasáhla i účty dvou firem patřících pod skupinu ČEZ, přes které ovládá osmdesát procent distribuce plynu v tuzemsku. O kauze, kterou vyšetřovala i Generální inspekce bezpečnostních sborů, natáčel pro Reportéry ČT Michael Fiala.
před 5 hhodinami

Konfrontaci s Macinkou vyprovokoval prezident, míní šéf Svobodných

Podle šéfa Svobodných a člena sněmovního klubu SPD Libora Vondráčka roztržku s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) spustil prezident Petr Pavel a reakce šéfa diplomacie byla ospravedlněná. „Určitě pan prezident nemohl očekávat, že poté, co si bude ohýbat ústavu, jak se mu bude hodit, a bude popírat své předchozí předvolební sliby, se dočká příliš velké vstřícnosti,“ řekl. Pokud by nebral v potaz názory kolegů, kompetenční žalobu kvůli nejmenování Filipa Turka (za Motoristy) by na prezidenta podal. Vondráček by se i přikláněl ke změně ústavy, aby zakotvila povinnost prezidenta jmenovat navržené kandidáty. V pořadu Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou také řekl k poměrům v koalici: „Návrhy (poslanců za SPD) padají na úrodnou půdu. Komunikují s námi všichni ministři – nehledě na to, z jaké konkrétní jsou stáje.“
před 6 hhodinami
Načítání...