Dopad rakety na polské území vyvolal v Lotyšsku diskuzi o nutnosti armádních nákupů. V první řadě by mělo jít o nové systémy protivzdušné obrany. Vedle modernizace armády ale země řeší také přítomnost Rusů, kteří sem přišli po vyhlášení mobilizace. Lotyšští představitelé jim nedůvěřují. Lotyšsko a Rusko spolu sdílí třísetkilometrovou hranici a Sovětský svaz v minulosti pobaltskou zemi anektoval.
Lotyšsko chce modernizovat protivzdušnou obranu. Debatu podpořil dopad rakety na Polsko
Studio ČT24: Lotyšská reakce na dopad rakety na Polsko (zdroj: ČT24)
Po dopadu rakety na polské území se v Lotyšsku mluví o tom, že je potřeba modernizovat protivzdušnou obranu. Pobaltské země nemají vlastní letectvo, takže se některé státy Severoatlantické aliance (NATO) včetně Česka střídají v hlídání jejich vzdušného prostoru.
Lotyšsko má velmi malou armádu a svou obranu má postavenou na tom, že je v zemi dlouhodobá přítomnost jednotek NATO. Jedná se o stálou bojovou skupinu, která je vybavena těžkou technikou, která má odstrašit potencionálního agresora.
„Po začátku ruské invaze na Ukrajinu je v zemi i bojová skupina NATO, které velí Kanada, její součástí je také Česká republika. Lotyšsko by samo nemohlo odolat útoku nepřítele, ale to, že je součástí Aliance, Lotyšům dodává klid. Jeho občané jsou rádi, že jsou součástí Evropské unie a NATO,“ shrnuje zahraniční zpravodaj České televize Karel Rožánek.
Pobaltí odmítá Rusy prchající před mobilizací
Polsko a pobaltské státy ještě před vyhlášením částečné mobilizace uzavřely své hranice Rusům, ať už měli pracovní, nebo cestovní víza. Pobaltská politická reprezentace připomíná, že se Rusové ze své země rozhodli odejít až po několika měsících války na Ukrajině.
Rusové přesto dál přecházejí přes Finsko, Německo nebo jiné státy, protože v Pobaltí žije silná ruská menšina. Přibližně čtvrtina lotyšských obyvatel se považuje za Rusy.
„Ruština je slyšet běžně v ulicích, takže není poznat, kdo je nově příchozí a kdo je starousedlý Rus. Když jsme se bavili s Rusy, kteří odešli před mobilizací, tak říkali, že se v nové zemi cítí dobře a že nezažili přímé ataky. K některým extrémům dochází, někteří zmiňují, že neznámý útočník Rusům rozbil okno nebo pomaloval auto, když na něm byly ruské značky,“ uzavírá Rožánek.