Lotyšsko chce modernizovat protivzdušnou obranu. Debatu podpořil dopad rakety na Polsko

6 minut
Studio ČT24: Lotyšská reakce na dopad rakety na Polsko
Zdroj: ČT24

Dopad rakety na polské území vyvolal v Lotyšsku diskuzi o nutnosti armádních nákupů. V první řadě by mělo jít o nové systémy protivzdušné obrany. Vedle modernizace armády ale země řeší také přítomnost Rusů, kteří sem přišli po vyhlášení mobilizace. Lotyšští představitelé jim nedůvěřují. Lotyšsko a Rusko spolu sdílí třísetkilometrovou hranici a Sovětský svaz v minulosti pobaltskou zemi anektoval.

Po dopadu rakety na polské území se v Lotyšsku mluví o tom, že je potřeba modernizovat protivzdušnou obranu. Pobaltské země nemají vlastní letectvo, takže se některé státy Severoatlantické aliance (NATO) včetně Česka střídají v hlídání jejich vzdušného prostoru.

Lotyšsko má velmi malou armádu a svou obranu má postavenou na tom, že je v zemi dlouhodobá přítomnost jednotek NATO. Jedná se o stálou bojovou skupinu, která je vybavena těžkou technikou, která má odstrašit potencionálního agresora.

„Po začátku ruské invaze na Ukrajinu je v zemi i bojová skupina NATO, které velí Kanada, její součástí je také Česká republika. Lotyšsko by samo nemohlo odolat útoku nepřítele, ale to, že je součástí Aliance, Lotyšům dodává klid. Jeho občané jsou rádi, že jsou součástí Evropské unie a NATO,“ shrnuje zahraniční zpravodaj České televize Karel Rožánek.

Pobaltí odmítá Rusy prchající před mobilizací

Polsko a pobaltské státy ještě před vyhlášením částečné mobilizace uzavřely své hranice Rusům, ať už měli pracovní, nebo cestovní víza. Pobaltská politická reprezentace připomíná, že se Rusové ze své země rozhodli odejít až po několika měsících války na Ukrajině.

Rusové přesto dál přecházejí přes Finsko, Německo nebo jiné státy, protože v Pobaltí žije silná ruská menšina. Přibližně čtvrtina lotyšských obyvatel se považuje za Rusy.

„Ruština je slyšet běžně v ulicích, takže není poznat, kdo je nově příchozí a kdo je starousedlý Rus. Když jsme se bavili s Rusy, kteří odešli před mobilizací, tak říkali, že se v nové zemi cítí dobře a že nezažili přímé ataky. K některým extrémům dochází, někteří zmiňují, že neznámý útočník Rusům rozbil okno nebo pomaloval auto, když na něm byly ruské značky,“ uzavírá Rožánek. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

KLDR dodala Rusku rakety i miliony kusů munice, vyplývá z analýzy

Moskva pokračuje ve své agresi na Ukrajině i díky vojenské pomoci ze strany Severní Koreje. Agentura Reuters po dvacet měsíců mapovala toto spojenectví. Podle její analýzy už KLDR dodala Rusku miliony kusů munice i rakety.
před 1 hhodinou

Sabotáž či omyl. Švédové nasazují na průzkum poškozených kabelů zvláštní loď

Úřady ve Švédsku prozatím nenašly důkazy, zda čínská nákladní loď Yi Peng 3 poškodila loni v Baltském moři dvojici datových kabelů úmyslně. Vyšetřování ale omezovaly čínské úřady, pod něž plavidlo spadá. Stockholm hodlá případ z listopadu zkoumat dál. Nově by mu mělo s průzkumem místa činu na mořském dně pomáhat speciální plavidlo, obvykle určené na zachraňování ponorek v nouzi.
před 1 hhodinou

Trumpova vláda pozastavila Harvardu federální granty

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pondělí pozastavila federální granty pro Harvardovu univerzitu v celkové výši 2,3 miliardy dolarů (51 miliard korun). K tomuto kroku přistoupila poté, co se renomovaná vzdělávací instituce vzepřela požadavkům Bílého domu. Ten v úterý uvedl, že Harvardova univerzita by se podle prezidenta Trumpa měla omluvit za „ohavný antisemitismus“.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Macron předal vyznamenání za obnovu katedrály Notre-Dame

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyznamenal přibližně stovku řemeslníků a státních úředníků, kteří se podíleli na obnově katedrály Notre-Dame po jejím ničivém požáru. Ocenění v podobě Řádu čestné legie a Národního řádu za zásluhy převzali symbolicky přesně šest let od vypuknutí ohně. Mezi vyznamenanými jsou architekti, kameníci či restaurátoři, kteří pomohli vrátit chrámu, znovu otevřenému loni v prosinci, jeho původní krásu.
před 3 hhodinami

Větší problém než cla jsou regulace v EU, tvrdí Hrnčíř z SPD

Americká cla Česko zasáhnou, hlavní problém jsou ale regulace zavedené v rámci EU, prohlásil v Interview ČT24 poslanec Jan Hrnčíř (SPD). Ideálním scénářem by podle něj byly nulové tarify. Konkurovat Číně bude těžké, jelikož Evropě „technologicky utekla“ a nemá takové regulace, tudíž nabízí levnější zboží, uvedl také. Pořad moderovala Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

Ruský soud poslal do vězení čtyři novináře za spolupráci s Navalným

Soud v Moskvě poslal na pět a půl roku do vězení čtyři novináře, které uznal vinnými ze spolupráce „s extremistickou organizací“. Za tu považuje Fond boje proti korupci opozičního vůdce Alexeje Navalného. Ten loni v únoru zahynul za nejasných okolností v trestanecké kolonii za polárním kruhem.
před 4 hhodinami

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
před 4 hhodinami

Slovenský parlament řeší sporný zákon o nevládních organizacích

Slovenská sněmovna jedná ve druhém čtení o sporné předloze skupiny vládních poslanců týkající se změn ve fungování nevládních organizací. Podle kritiků se tvůrci legislativy inspirovali v Rusku, což vláda odmítá. Podle návrhu mají organizace nově dodávat pravidelné výkazy o svých kontaktech a hospodaření. Kontroverzní plán označovat některé za lobbisty by měl z předlohy zmizet.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...