Ruské vojenské námořnictvo zahájilo v Baltském moři rozsáhlé cvičení s účastí dvou desítek plavidel. Oznámení následovalo po prohlášení NATO, že uvedlo své síly do pohotovosti a vyslalo další lodě a letadla na východ Evropy kvůli rostoucí koncentraci ruských jednotek u Ukrajiny a na okupovaném Krymu. Rusko v reakci na krok Aliance obvinilo Západ z eskalace napětí. Informovalo také o plánu uspořádat námořní cvičení u pobřeží Irska. Větší vojenskou přítomnost ve východní Evropě zvažují podle listu The New York Times Spojené státy.
Americká vláda kvůli obavám z ruské invaze na Ukrajinu uvedla v pondělí odpoledne do zvýšené pohotovosti 8500 amerických vojáků, kteří mají být připraveni na případné rychlé nasazení v Evropě, pokud by NATO aktivovalo síly rychlé reakce.
Mluvčí Pentagonu John Kirby ale zároveň ujistil, že žádné rozhodnutí o nasazení těchto vojáků v Evropě zatím nebylo učiněno; nikdo z nich ovšem nemá být nasazen na Ukrajině.
NATO a evropští lídři po pondělním on-line jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem potvrdili jednotný postup vůči Moskvě. Další ruská agrese vůči Ukrajině bude mít podle generálního tajemníka Aliance Jense Stoltenberga vážné dopady. O tvrdých následcích podle agentury AFP po videokonferenci hovořil i Berlín. Londýn v prohlášení zmínil případné bezprecedentní sankce, napsala agentura Reuters.
„Chci zdůraznit jednotu Severoatlantické aliance. V tuto chvíli zde není žádný spojenec, který by prolomil solidaritu s Ukrajinou a ostatními členy NATO,“ uvedl polský prezident Andrzej Duda.
Cvičení Baltské flotily
Rusko mezitím odstartovalo cvičení v Baltu. „Skupina bojových plavidel Baltské flotily, zahrnující korvety Stojkij a Soobrazitělnyj, vyplula z přístavu Baltijsk na dálkovou plavbu. Hlavním úkolem je účast plavidel ve cvičení vojenského námořnictva pod velením hlavního velitele flotily, admirála Nikolaje Jevmenova,“ uvedla Baltská flotila podle agentury Interfax.
Baltské cvičení se má zaměřit na spojení, protivzdušnou a protilodní obranu a další bojové úkoly. Do akce zapojí i vrtulníky Ka-27, které budou vyhledávat ponorky a lodě pomyslného protivníka a také trénovat pátrací a záchranné operace. Na palubách lodí jsou také protiteroristická komanda a příslušníci námořní pěchoty, kteří mají cvičit odražení útoku teroristů.
Interfax dodal, že korvety, zapojené do cvičení, jsou určeny především k boji proti nepřátelským plavidlům a ponorkám a k dělostřelecké podpoře výsadků. Při stavbě těchto lodí se uplatnily technologie ztěžující jejich odhalení radary.
Rusko chystá cvičení i u pobřeží Irska
Ruské ministerstvo obrany minulý týden ohlásilo sérii cvičení vojenského námořnictva, kterých se má celkem zúčastnit na 140 plavidel a více než deset tisíc námořníků. Cvičení se mají odehrát jak v mořích u ruského území, tak v důležitých oblastech světových oceánů. Současně se odehrávají společné manévry běloruských a ruských jednotek rychlé reakce v Bělorusku, které potrvají do 20. února.
Irský ministr zahraničí Simon Coveney dříve během pondělí oznámil, že Moskva informovala Dublin o záměru uspořádat námořní vojenské cvičení v mezinárodních vodách u irského pobřeží. „Není v naší moci tomu zabránit, ale rozhodně jsem dal najevo ruskému velvyslanci v Irsku, že to není vítané. Teď není čas na zvyšování vojenské aktivity a napětí,“ řekl Coveney.
Podle šéfa irské diplomacie se Rusko chystá uspořádat cvičení asi 240 kilometrů jihozápadně od irského pobřeží v takzvané výlučné ekonomické zóně Irska, kde má Dublin výhradní právo k využívání nerostných zdrojů, ačkoliv se nejedná o jeho teritoriální vody. Při manévrech bude ruská armáda používat i ostrou munici, napsal dříve list The Irish Times.
Coveney uznal, že Rusku cvičení umožňují mezinárodní dohody, „ale skutečnost, že si zvolili to udělat na západních hranicích (…) EU, u pobřeží Irska, je něco, co podle nás teď jednoduše není vítané a žádané, zejména v příštích týdnech,“ řekl.
NATO posiluje ve východní Evropě
Před začátkem ruských manévrů v Baltském moři oznámila Severoatlantická aliance, že vysílá další lodě a letadla k posílení obrany východní Evropy v reakci na aktivity Ruska v okolí Ukrajiny. Cílem je „posílit odstrašující přítomnost“ v oblasti Baltského moře.
NATO v prohlášení uvedlo, že jeho síly jsou v pohotovosti. Dánsko vysílá do Baltského moře fregatu a chystá se přesunout do Litvy čtyři stíhačky F-16, aby podpořily dlouhodobou misi NATO na ochranu vzdušného prostoru regionu. Španělsko vysílá lodě a zvažuje také poslat stíhací letouny do Bulharska, kam v dubnu zamíří i dva stroje F-35 z Nizozemska. Ochotu vyslat své jednotky do Rumunska pod společné vedení NATO vyjádřila Francie.
„NATO bude i nadále přijímat veškerá nezbytná opatření k ochraně a obraně všech spojenců, včetně posílení východní části Aliance. Vždy budeme reagovat na jakékoli zhoršení našeho bezpečnostního prostředí, a to i posílením kolektivní obrany,“ uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Šéf aliance se v Bruselu sešel s britskou ministryní zahraničí Liz Trussovou, podle jejíhož vyjádření byla řeč o možných dodávkách vojenského vybavení Ukrajině, s nimiž Británie stejně jako některé další alianční země včetně Česka počítají. Stoltenberg jednal rovněž se šéfy diplomacií Švédska a Finska, které jsou partnery NATO a které podle něj sdílejí se spojenci obavy z ruských mocenských ambicí.
„Zvažujeme další zvýšení naší přítomnosti ve východní části Aliance. To může zahrnovat i vyslání nových bojových jednotek,“ řekl po jednání se skandinávskými ministry Stoltenberg.
Kreml viní Západ z eskalace napětí
Kreml v reakci na kroky NATO obvinil Západ ze zvyšování napětí kolem Ukrajiny. „Pokud jde o konkrétní činnost, vidíme prohlášení, která publikuje Severoatlantická aliance o navýšení kontingentu a stažení sil a prostředků na východní křídlo. To vše vede k tomu, že napětí roste,“ řekl podle agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle Reuters dále prohlásil, že informace přicházející ze Západu jsou plné „hysterie“ a „protkané lží“.
Peskov dále tvrdil, že Ukrajina rozmístila velké množství vojáků a vojenské techniky na takzvané kontaktní linii. Ta odděluje území ovládané ukrajinskou vládou a regiony pod kontrolou Ruskem koordinovaných ozbrojenců. Podle Peskova to naznačuje, že se Kyjev připravuje na útočné operace. „Hrozba existuje a nyní je velmi vysoká. Je vyšší než dříve,“ odpověděl mluvčí na otázku, jak Kreml hodnotí hrozbu „ukrajinských provokací“ nebo ofenzivy proti ozbrojencům na Donbasu.
Kyjev i některé západní země tvrdí, že se Moskva připravuje na možnou invazi na Ukrajinu a že chystá provokace, které by měly podobnou operaci zdůvodnit. Ukrajinská vojenská rozvědka například před nedávnem uvedla, že ruské tajné služby připravují „provokace“ zaměřené na ruské vojáky rozmístěné v neuznaném Podněstří na východě Moldavska, z nichž pak Moskva hodlá obvinit Ukrajinu. Záhy přišel s podobným varováním Washington, podle kterého Rusko připravuje scénář s vykonstruovanou „záminkou pro invazi“.
NYT: Biden zvažuje vyslání lodí, letadel i vojáků
Také americký prezident Joe Biden uvažuje o vyslání válečných lodí, letounů a až pěti tisíc vojáků do Pobaltí a dalších zemí na východě Evropy, napsal list The New York Times (NYT) s odkazem na nejmenované činitele Bidenovy administrativy. Vláda USA nicméně stále neuvažuje o tom, že by v případě vypuknutí konfliktu vyslala vlastní jednotky přímo na Ukrajinu.
Biden se svými poradci o víkendu projednával různé možnosti dalších kroků poté, co šéf Kremlu Vladimir Putin zesílil hrozby vůči Ukrajině a diplomatická jednání jej zjevně nepřiměla k přehodnocení postoje. Jedním z diskutovaných opatření by bylo vyslání tisíce až pěti tisíc vojáků do Pobaltí a zemí východní Evropy. V případě, že by se bezpečnostní situace později výrazně zhoršila, mohla by se americká přítomnost v oblasti poměrně rychle až zdesetinásobit.
Biden ve věci zřejmě rozhodne začátkem tohoto týdne. Posílení přítomnosti amerických vojsk ve východních zemích NATO je přitom přesně tím, čemu se Rusko snaží zabránit. Stažení vojáků západních zemí z východního křídla Severoatlantické aliance je jedním z Putinových požadavků, které v poslední době předložil členům NATO k vyjednávání.
Biden minulý týden řekl, že Putina varoval před možností navýšení americké vojenské přítomnosti v oblasti, pokud bude Rusko pokračovat s provokacemi vůči Ukrajině. „Pokud se skutečně rozhodne k tahu, zvýšíme přítomnost našich vojáků v Polsku, Rumunsku atd.,“ řekl tehdy prezident USA. Podle polského ministerstva obrany je nyní v zemi asi čtyři tisíce amerických vojáků a dalších tisíc příslušníků armád dalších zemí NATO. V Pobaltí jsou nyní asi čtyři tisíce vojáků aliančních zemí.
Hromadění ruských vojsk u hranic s Ukrajinou, na okupovaném Krymu a v Bělorusku budí obavy u západních spojenců. O situaci budou v pondělí hovořit ministři zahraničí členských zemí Evropské unie, na dálku se připojí také šéf diplomacie USA Antony Blinken. USA kvůli obavám z hrozící ruské invaze nařídily odjezd všem rodinám zaměstnanců velvyslanectví v Kyjevě, EU zatím podobný krok nechystá.
Čím přispěje Česko?
Český velvyslanec při NATO Jakub Landovský řekl v pořadu Události, komentáře, že ministerstvo zahraničních věcí se bude v úterý zabývat tím, jaký druh solidarity může v současné situaci nabídnout. Tedy například v oblasti vojenských cvičení či v oblasti rozmístění sil.
Uvedl také, že jak je situace vážnější a vážnější, tak je snadnější najít v rámci NATO na důležitých otázkách shodu. Jedna z nich bude, jak zareagovat poté, co diplomatická část, ke které je NATO stále připravené, nepřinesla Rusku kýžené výsledky. „Ale to samo o sobě je dobrá zpráva, protože Rusko požadovalo věci, které Aliance nikdy nemůže Rusku dát. Věci, které překračují naše základní principy. Například ohledně členství Ukrajiny v NATO - protože o tom nerozhodne Rusko, ale Ukrajina a členové Aliance. A nebo otázky nějakých zón vlivu a členství druhé kategorie v Severoatlantické alianci. Takže to je dobrá zpráva.“
