„Německo dělá příliš málo, příliš pomalu,“ řekl v pořadu Události, komentáře poradce ministra průmyslu a obchodu Tomáš Prouza k dodávkám zbraní na Ukrajinu. O vstupu této země do Evropské unie s ním diskutoval vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný. Ukrajinští představitelé by si to přáli do roku 2026.
Ukrajinská státní správa se rychle zprofesionalizovala, ocenil Prouza v debatě s Kopečným
Události, komentáře: Sankce proti Rusku a obnova Ukrajiny (zdroj: ČT24)
Česká republika se během svého předsednictví v Radě Evropské unie snažila, aby se zrychlily procesy směřující k přijetí Ukrajiny do EU, popsal Tomáš Kopečný, to se podle něj podařilo.
Viceprezident Hospodářské komory a poradce ministra průmyslu a obchodu Tomáš Prouza pochválil Ukrajince za jejich deklarovanou touhu stát se členem EU do roku 2026. Povede to podle něj k tlaku na tamní politickou scénu, aby přijala požadované reformy. Kdyby se vedení země rozhodlo vstoupit za deset nebo patnáct let, tak by se dané reformy postupně odkládaly.
Podle Prouzy dřívější termín ukrajinského vstupu do Evropské unie vyvíjí tlak i na evropské instituce. Ukrajina ho sice nemusí stihnout, ale je možné, že dojde k řadě mezikroků. Těmi může být vstup Ukrajiny na jednotný evropský trh, zrušení celních bariér nebo rozšíření roamingové zóny, takže za dva roky může být Ukrajina z velké části ve stejné pozici jako ostatní členské státy, i když nepadne samotné politické rozhodnutí o jejím vstupu do Unie.
„Pro mě bylo velkým překvapením, jak se za dvanáct let, kdy jsem jezdil na Ukrajinu, zprofesionalizovala státní správa, kolik v západní Evropě vzdělaných mladých lidí pracuje na ministerstvech. Jsou často, musím říct, lepší než řada evropských administrativ,“ přiznal Prouza.
Dodávky zbraní ze Západu
Podle Kopečného si západní partneři uvědomují, že dodávky zbraní jsou pro Ukrajinu klíčové, ale stále jsou pomalé. „Pořád čekají s novými kategoriemi i s větším množstvím zbraní na další vývoj (války),“ poznamenal vládní zmocněnec na adresu západoevropských států. Iniciativu v tomto směru má především Polsko a pobaltské státy, poznamenal Kopečný.
„Pro mě je největším zklamáním tohoto roku, že Německo dělá příliš málo, příliš pomalu,“ prohlásil Prouza. Oproti tomu by pobaltské státy podle něj neměly šanci se ubránit, kdyby na ně Rusko zaútočilo, protože předaly velkou část svého arzenálu Ukrajině.
Až dojde na poválečnou obnovu Ukrajiny, tak je podle Prouzy potřeba se nejdřív zaměřit na průmyslové závody, aby Ukrajinci měli zaměstnání a mohli si refinancovat vlastní ekonomiku. Důležitá je i dopravní infrastruktura.
Summit Evropské unie a Ukrajiny v Kyjevě (zdroj: ČT24)
Desátý balík sankcí proti Rusku
Stejnou váhavost a pomalé tempo, které se projevují u dodávek zbraní, lze podle Kopečného sledovat i u zavádění protiruských sankcí. „Chápu tu netrpělivost… nebo spíš zoufalost na straně ukrajinské administrativy,“ uvedl vládní zmocněnec, ale připustil, že každé sankce vnímá jako krok správným směrem.
Zároveň Kopečný upozornil na to, že řada firem obchází unijní sankce. Podle něj je potřeba vyhodnotit export do sousedních zemí Ruska, aby bylo zřejmé, které společnosti mu stále dodávají to, co potřebuje.
Prouza se vyjádřil k zastropování cen ropných produktů, na kterém se v pátek dohodli zástupci členských zemí EU. Poradce ministra průmyslu a obchodu se domnívá, že není potřeba se obávat cenového šoku. Ten nenastane díky časově omezené výjimce pro Česko a další země, které nemají jiného dodavatele, než je Rusko.