Další sankce budou mířit na komponenty v ruských dronech, řekla von der Leyenová

5 minut
Události: Summit EU a Ukrajiny v Kyjevě
Zdroj: ČT24

Příští balík sankcí Evropské unie proti Moskvě bude mířit na komponenty v dronech, kterými Rusko útočí na Ukrajině. Podle agentury Reuters to v pátek v Kyjevě uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten řekl, že unijní sankce by měly směřovat k tomu, aby Moskva nemohla obnovit svůj vojenský potenciál.

Šéfové unijních institucí v pátek v Kyjevě podle agentury AFP ocenili ukrajinské úsilí při snaze země o vstup do EU, ale neoznámili časový plán. Kyjev přitom usiluje o co rychlejší přijímací proces a někteří ukrajinští politici v minulosti zmínili vstup už v roce 2026. Šéf Evropské rady Charles Michel zdůraznil, že budoucnost Ukrajiny je v EU.

Von der Leyenová řekla, že Ukrajina potřebuje při svém úsilí o členství v evropském bloku splnit určité cíle. „Neexistuje žádný pevný časový plán, ale existují cíle, kterých musíte dosáhnout,“ řekla šéfka Evropské komise na společné tiskové konferenci. EU dlouhodobě zdůrazňuje nutnost dokončení potřebných reforem na Ukrajině.

„Podle médií ještě před summitem naléhali velvyslanci některých členských států na vedení Unie, aby bylo v Kyjevě ohledně slibů zdrženlivé. Příliš rychlý vstup chudé země se 40 miliony obyvatel, navíc zdevastované válkou, by byl pro sedmadvacítku těžkou zkouškou,“ řekl ve vysílání ČT24 zahraniční zpravodaj v Bruselu Petr Obrovský.

Ukrajina v posledním týdnu zintenzivnila protikorupční kampaň. Unie ale od kandidátských zemí požaduje, aby prokázaly politickou a ekonomickou stabilitu a sladily zákony s evropskými. Proces obvykle trvá roky. Status kandidátské země získala Ukrajina loni v červnu, což bylo historické a nevídaně rychlé rozhodnutí.

Zelenskyj mezitím na sociální platformě Telegram uvedl, že jeho země nepromarní jediný den na cestě ke členství v EU. „Dnešní summit Ukrajiny a EU je silným symbolem toho, že překonáme všechny překážky, abychom posílili naše partnerství a integraci,“ napsal Zelenskyj.

Jeho cílem je zahájit přístupová jednání již v průběhu roku 2023, i když připouští, že to není jednoduchý úkol. S čelnými představiteli EU také hovořil o integraci Ukrajiny do jednotného evropského trhu a na tiskové konferenci oznámil schválení plánu, jak toho dosáhnout. 

Sankce a vyšetřování ruských válečných zločinů

Ukrajinský prezident už dříve vybídl Evropskou unii k přijetí ještě tvrdších opatření proti Rusku, které téměř před rokem napadlo jeho zemi. O novém balíku sankcí jednal s von der Leyenovou ve čtvrtek. EU podle dřívějšího vyjádření šéfky EK počítá s přijetím dalších sankcí – konkrétně desátého balíku – proti Moskvě na výročí vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Rusko vojensky napadlo sousední zemi loni 24. února.

14 minut
Summit Evropské unie a Ukrajiny v Kyjevě
Zdroj: ČT24

„Hovořili jsme i o tematice sankcí a personálních sankcích. Mluvili jsme o tom, že určité sankce jsou podkopávány ze strany některých evropských zemí a osob. Spekuluje se o tom i v některých členských zemích Evropské unie,“ poznamenal Zelenskyj.

„Vytvořili jsme desátý balík sankcí a tyto sankce fungují. Chceme takto působit na ruskou ekonomiku a připravit ji o důležitou technologii,“ řekl Michel a dodal, že EU má v úmyslu vytvořit centrum na vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině (ICPA) v Haagu, které by mělo koordinovat vyšetřování a shromažďování důkazů pro budoucí tribunály.

„Dohodli jsme se, že je potřeba vytvořit právní mechanismus, který by řešil a niveloval důsledky ruské agrese tak, aby odpovědné osoby mohly být pohnány před soud,“ prohlásil Zelenskyj.

EU již přislíbila Ukrajině pomoc v hodnotě padesáti miliard euro

Unijní představitelé zároveň v pátečním prohlášení přislíbili podporu Ukrajině v jejím boji proti pokračující ruské vojenské agresi tak dlouho, jak dlouho bude potřeba. Podpořili rovněž Zelenského desetibodový mírový plán a zorganizování mírového summitu.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell už ve čtvrtek, po svém jednání s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem uvedl, že EU vycvičí dalších patnáct tisíc ukrajinských vojáků – celkem tedy třicet tisíc – a poskytne Ukrajině vybavení a výcvik v hodnotě pětadvacet milionů eur (asi 595 milionů korun), aby země mohla očistit území zamořené minami. Borrell vyrazil do Kyjeva společně s von der Leyenovou a s patnácti eurokomisaři.

„Společně s vojenskou podporou poskytovanou členskými státy EU se celková vojenská podpora EU Ukrajině odhaduje na téměř dvanáct miliard eur (zhruba 285 miliard korun),“ uvádí se v pátečním prohlášení, kde rovněž stojí, že celková pomoc přislíbená Ukrajině na úrovni EU i členských států činí dosud takřka padesát miliard eur a zahrnuje kromě vojenské také například finanční a humanitární podporu.

Dodávky elektrické energie

Podle zahraničního zpravodaje ČT Andrease Papadopulose EU také dodá Ukrajině dva gigawatty elektrické energie přes přenosovou soustavu vedoucí z Rumunsku. To pomůže Ukrajině vykrýt rozdíl mezi poptávkou a nabídkou na tamním trhu.

„Ukrajina ke svému provozu potřebuje asi třináct gigawattů. V současnosti je sama schopná vyrobit asi deset, jde tedy o signifikantní pomoc. Ukrajina tak evropským státům oplácí to, co ona sama udělal loni v létě, když dodala na evropský energetický trh podobné množství elektrické energie,“ poznamenal Papadopulos.

Agentura Reuters mezitím upozornila, že Kyjevem se během páteční návštěvy unijních představitelů dvakrát rozezněly sirény varující před hrozbou vzdušných útoků. První letecký poplach úřady vyhlásily ráno, druhý o několik hodin později, nedlouho po tiskové konferenci Zelenského s von der Leyenovou a Michelem. Žádné ruské nálety na Kyjev nebyly zatím hlášeny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 10 mminutami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 2 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 4 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 6 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...