Ruský vládce Vladimir Putin oznámil, že chce u hranic s Finskem rozmístit vojáky a zbraně. V rozhovoru pro RIA Novosti a televizí Rossija-1 zároveň označil vstup Finska a Švédska do NATO za „bezvýznamný krok“. Putin také znovu pohrozil, že pokud bude existence Ruska v ohrožení, je Moskva připravena vést jadernou válku.
„Bezvýznamný krok,“ řekl Putin ke vstupu severských zemí do NATO. K hranici s Finskem ale pošle vojáky
Finsko a Švédsko se rozhodly pro vstup do NATO kvůli ruskému útoku na Ukrajinu. Moskva už dříve avizovala, že na rozšíření obranné aliance odpoví v pravou chvíli a beze spěchu. „Neměli jsme tam (na finské hranici) vojáky, teď tam budou. Nebyly tam systémy ničení, teď se tam objeví,“ prohlásil nyní Putin. „Z hlediska zajištění vlastních národních zájmů je to (pro Finsko a Švédsko) naprosto bezvýznamný krok,“ hodnotil vstup evropských zemí do Aliance.
Desítky let neutrální Finsko se 31. členskou zemí NATO stalo loni v dubnu, Švédsko do Aliance vstoupilo letos v březnu. Oba státy jsou stejně jako jejich spojenci přesvědčeni o tom, že členství v uskupení kolektivní obrany přispěje jak k jejich bezpečnosti, tak k bezpečnosti celé Aliance.
„Když ruský prezident (Vladimir) Putin zahájil před dvěma lety invazi na Ukrajině, chtěl zmenšit vliv NATO, získat více kontroly nad svými sousedy a zničit Ukrajinu jako suverénní stát. To se mu ale nepodařilo. Severoatlantická aliance je ještě silnější a Ukrajina je blíž na cestě k NATO než kdy dřív,“ zdůraznil nedávno šéf NATO Jens Stoltenberg.
Nové jaderné výhrůžky
Putin v nejnovějším rozhovoru také uvedl, že Rusko je z vojensko-technologického hlediska připravené na jadernou válku, a když bude ohrožena jeho existence, je připraveno zbraně použít.
Rusko v posledních týdnech učinilo významný posun při ovládnutí města Avdijivka a dobylo i několik menších vesnic v okolí, podle Putina se ale k použití jaderných zbraní uchylovat nemusí. „Proč bychom potřebovali zbraně hromadného ničení? Taková nutnost nikdy nenastala,“ řekl ruský vládce.
Rusko je prý připravené jednat o Ukrajině, pokud budou rozhovory založené na „realitě“. „Neměla by to být přestávka pro nepřítele, aby se přezbrojil, ale vážný rozhovor zahrnující záruky bezpečnosti pro Ruskou federaci," uvedl Putin.
Kyjev opakovaně upozorňuje, že v případných mírových hovorech odmítá slevit ze svých požadavků – mimo jiné na stažení ruských vojsk z ukrajinského území a na obnovení hranic země v podobě z roku 1991, tedy včetně Krymského poloostrova, což Moskva odmítá.
Putin se také nechal slyšet, že pokud Spojené státy uskuteční jaderné testy, Rusko může učinit totéž. Zároveň USA vzkázal, že jestli se američtí vojáci objeví na Ukrajině, Rusko k nim bude přistupovat jako k intervenčním silám.
Putinovo prohlášení bylo podle agentury AP dalším ostrým varováním Západu před nadcházejícími prezidentskými volbami v Rusku, ve kterých je téměř jisté, že získá další šestiletý mandát.
Ruští představitelé mluví o možnosti použití jaderných zbraní v souvislosti s válkou opakovaně. Americký prezident Joe Biden v souvislosti s kroky Ruska v únoru hovořil o tom, že se „vždy musíme obávat jaderného konfliktu“.
Krátce po velké invazi Putin nařídil uvést ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti, loni navíc nechal rozmístit jaderné zbraně v sousedním Bělorusku a pozastavil účast Ruska v dohodě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů.
