Bezpečnostní záruky jsou nezbytné, reaguje šéfka EK na summit na Aljašce

Silné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a Evropu jsou „nezbytné“ v jakékoli mírové dohodě, která má ukončit ruskou válku na Ukrajině, sdělila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Po jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem řada evropských lídrů v sobotu vyjádřila pokračující podporu Ukrajině. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) prohlásil, že je třeba spustit standardizaci vztahů Evropské unie a Ruska.

„EU úzce spolupracuje s (ukrajinským prezidentem Volodymyrem) Zelenským a Spojenými státy na dosažení spravedlivého a trvalého míru. Silné bezpečnostní záruky, které chrání životně důležité bezpečnostní zájmy Ukrajiny a Evropy, jsou nezbytné,“ akcentovala von der Leyenová v sobotu.

Šéfka unijní zahraniční politiky Kaja Kallasová prohlásila, že Rusko nemá v úmyslu „v dohledné době“ ukončit válku, ale Spojené státy mají moc vynutit si seriózní jednání. „Odhodlání prezidenta Trumpa dosáhnout mírové dohody je zásadní... Putin nadále protahuje jednání a doufá, že mu to projde. Opustil Anchorage, aniž by přijal jakékoli závazky,“ dodala Kallasová.

Představitelé západoevropských států

Ukrajina se může spolehnout na naši neochvějnou solidaritu, zatímco usilujeme o mír, který zajistí zásadní bezpečnostní zájmy Ukrajiny a Evropy, sdělil německý kancléř Friedrich Merz.

Britský premiér Keir Starmer se nechal slyšet, že vítá otevřenost Spojených států poskytnout Kyjevu silné bezpečnostní záruky jako součást jakékoli dohody o zastavení války. „Jedná se o významný pokrok, který bude klíčový pro odrazení Putina od dalších útoků,“ uvedl ve svém prohlášení.

Nahrávám video
Události: Summit Trump–Putin
Zdroj: ČT24

Je nezbytné pokračovat v podpoře Ukrajiny a vyvíjet tlak na Rusko, sdělil francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že Paříž bude spolupracovat s USA a partnery v takzvané koalici ochotných na dosažení pokroku v oblasti trvalého míru s bezpečnostními zárukami. I šéf Elysejského paláce přivítal ochotu USA přispět k bezpečnostním zárukám pro Kyjev.

Italská premiérka Giorgia Meloniová v sobotu ocenila výsledek summitu Trumpa s Putinem. „Konečně se objevila jiskra naděje na diskusi o míru na Ukrajině,“ podotkla Meloniová v prohlášení. „Itálie plní svou úlohu společně se svými západními spojenci,“ dodala.

Rusko respektuje pouze silné, tvrdí Tusk

„Hra o budoucnost Ukrajiny, bezpečnost Polska a celé Evropy vstoupila do rozhodující fáze,“ prohlásil polský premiér Donald Tusk. „Dnes je ještě jasnější, že Rusko respektuje pouze silné, a Putin opět prokázal, že je mazaným a bezohledným hráčem. Proto je tak důležité zachovat jednotu celého Západu,“ dodal.

Neochvějně dál podporujeme Ukrajinu i úsilí prezidenta Trumpa o ukončení ruské agrese, uvádí se ve společném prohlášení Dánska, Finska, Islandu, Norska, Švédska a tří pobaltských zemí: Litvy, Lotyšska a Estonska, o kterém informovala agentura Reuters.

Dosažení spravedlivého a trvalého míru vyžaduje podle těchto zemí příměří a spolehlivé bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Mírová dohoda ukončující válku pak musí obsahovat pevné a konkrétní závazky transatlantických partnerů, aby Ukrajina byla v budoucnosti uchráněna jakékoli agrese.

Společné prohlášení evropských představitelů

Skupina evropských lídrů vyjádřila pokračující podporu Ukrajině a odhodlání nadále vyvíjet tlak na Rusko i ve společném prohlášení. Tusk přiblížil, že text připravili společně s Merzem, Macronem a Starmerem i Meloniovou poté, co vyhodnotili informace poskytnuté Trumpem a vyslechli názory ukrajinského prezidenta Zelenského.

Trump po summitu na Aljašce telefonicky hovořil s von der Leyenovou, generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a k více než hodinovému hovoru se připojili také Macron, Starmer, Merz, Meloniová a prezidenti Polska Karol Nawrocki a Finska Alexander Stubb, vyjmenovala agentura Reuters.

Trump si volal také se Zelenským, který následně uvedl, že se se svým americkým protějškem setká v pondělí ve Washingtonu. Zelenskyj ani nikdo z evropských představitelů na páteční summit na Aljašku pozván nebyl. Kvůli koordinaci evropského postupu spolu mluvili i český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) a jeho nizozemský protějšek Caspar Veldkamp. Lipavský telefonoval také s britským ministrem zahraničí Davidem Lammym, ministrem zahraničí Polska Radosławem Sikorskim a šéfkou finské diplomacie Elinou Valtonenovou.

Reakce Fica a Orbána

Schůzka Trumpa a Putina spustila standardizaci vztahů mezi USA a Ruskem, stejný krok je třeba i ve vztahu EU a Ruska, prohlásil v sobotu Fico (Smer).

„Nejbližší dny ukážou, zda největší hráči v Unii tento proces podpoří a budou vést ukrajinský konflikt k rychlému konci, nebo bude pokračovat neúspěšná evropská strategie pokusit se oslabit Rusko přes tento konflikt – až neuvěřitelnou finanční, politickou či vojenskou pomocí Kyjevu,“ dodal slovenský premiér, jehož vláda po předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob.

Maďarský premiér Viktor Orbán napsal, že svět je po schůzce Trumpa s Putinem bezpečnějším místem. „Léta jsme sledovali, jak dvě největší jaderné mocnosti ničí rámec své spolupráce a posílají si vzkazy,“ napsal. „Tomu je nyní konec,“ dodal.

Orbán, který čelí kritice za svůj příklon k Putinovi navzdory tři a půl roku trvající rozsáhlé ruské invazi na Ukrajinu, tento týden uvedl, že Moskva válku proti Ukrajině vyhrála a zbývá otázka, kdy to Západ podporující Ukrajince uzná. Evropa podle maďarského premiéra promeškala příležitost jednat s Putinem, když byl u moci americký prezident Joe Biden, a nyní jí prý hrozí, že o její budoucnosti bude rozhodnuto bez její účasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruské údery v Oděse zranily několik lidí

Třináct lidí utrpělo zranění v noci na pondělí při náletu ruských dronů na jihoukrajinskou metropoli Oděsu, oznámil ráno šéf městské vojenské správy Serhij Lysak na telegramu. Mezi zraněnými jsou dvě děti. Ruskem dosazená správa Záporožské jaderné elektrárny podle agentury Reuters informovala, že ukrajinský dronový útok zabil jednoho zaměstnance.
09:01Aktualizovánopřed 35 mminutami

„Jak odjet ze země“. V Rusku roste počet lidí, kteří chtějí emigrovat

Blokování internetu a VPN služeb přimělo některé Rusy zajímat se o možnosti emigrace ze země. Tamní společnost začíná být podle politologa Ilji Graščenkova unavená z pocitu množících se omezení. Poslední velkou vlnu emigrace zažila země v roce 2022, kdy Moskva zahájila plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Rusista René Andrejs uvedl, že většina Rusů emigraci stále vnímá jako provizorium, z čehož pramení také jejich neochota učit se jazyky a integrovat se v hostitelských zemích.
před 1 hhodinou

Globální vojenské výdaje vloni vzrostly o tři procenta

Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce zvýšily o 2,9 procenta na 2,89 bilionu dolarů (zhruba 60 bilionů korun), a to navzdory poklesu ve Spojených státech, který byl důsledkem rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavit financování vojenské pomoci Ukrajině. Ve své pondělní zprávě o tom informoval Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
09:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump byl evakuován z galavečeře s novináři poté, co se v budově střílelo

Tajná služba USA v noci na neděli SELČ evakuovala amerického prezidenta Donalda Trumpa z galavečeře s korespondenty Bílého domu ve Washingtonu poté, co střelec začal střílet v hotelu, kde se událost konala, píše agentura AP. Trump po incidentu uvedl, že on, první dáma Melania Trumpová, viceprezident JD Vance a všichni členové kabinetu, kteří se události účastnili, jsou v pořádku a v bezpečí. Podezřelý střelec byl zadržen, oznámila podle agentury Reuters tajná služba. Útočník podle Trumpa napadl bezpečnostní kontrolní stanoviště tajné služby a zranil jejího agenta.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Při střetu komunit kvůli studni bylo na východě Čadu zabito nejméně 42 lidí

Při střetu mezi komunitami na východě afrického Čadu bylo v sobotu zabito nejméně 42 osob. V neděli to napsala agentura AFP s odvoláním na zástupce vlády, podle nějž se lidé pohádali kvůli studni. Střety mezi zemědělci a pastevci si v zemi v letech 2021 až 2024 podle nevládní organizace ICG vyžádaly více než tisíc mrtvých a dva tisíce zraněných.
před 12 hhodinami

Izraelské údery na jihu Libanonu si podle ministerstva vyžádaly 14 mrtvých

Izraelské údery na jihu Libanonu si za neděli vyžádaly 14 mrtvých a 37 zraněných, a to navzdory vyjednanému příměří. S odvoláním na libanonské ministerstvo zdravotnictví to napsala agentura AFP. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu nařídil provést razantní útoky proti libanonskému teroristickému hnutí Hizballáh, které podle něj porušilo klid zbraní dojednaný minulý týden.
před 12 hhodinami

Dohoda Londýna s Paříží má migrantům zkomplikovat riskantní cesty po moři

Londýn a Paříž se dohodly na nové tříleté smlouvě, na jejímž základě by se na Britské ostrovy mělo z Francie dostávat na malých lodích bez dokladů méně migrantů. Británie přidá peníze, Francie posílí hlídky na pobřeží. Jen loňský rok se přes Lamanšský průliv dostalo nelegálně do Spojeného království víc než 41 tisíc lidí.
před 15 hhodinami

Zelenskyj 40 let od havárie v Černobylu obvinil Rusko z jaderného terorismu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli, u příležitosti čtyřicátého výročí jaderné exploze v Černobylu, obvinil Rusko z jaderného terorismu, informovala agentura AFP. Zelenskyj také uvedl, že ruské drony pravidelně létají nad odstavenou černobylskou elektrárnou a že jeden z nich loni narazil do ochranného pláště jednoho z reaktorů. Moskva loni v únoru zodpovědnost za tento incident odmítla.
před 23 hhodinami
Načítání...