Slovenský premiér Robert Fico (Smer) vyvolal slovní přestřelku s ukrajinským ministerstvem zahraničí po svých sobotních tvrzeních, že Ukrajina je částečně zodpovědná a bude muset zaplatit za to, že v souvislosti s ruskou vojenskou agresí byla použita Západem na pokus oslabit Rusko. Kyjevská diplomacie v nedělní reakci psala o otevřeně urážlivé rétorice vůči Ukrajině a jejímu lidu, což Fico následně odmítl.
„Všichni už vědí: Ukrajina byla použita Západem na pokus oslabit Rusko, což se nepodařilo, a za co bude muset Ukrajina podle všeho draze zaplatit,“ uvedl nejprve Fico v sobotním prohlášení k nadcházející schůzce prezidentů USA a Ruska o možnosti ukončit válku na Ukrajině. Dal také najevo, že bez ohledu na výsledek tohoto jednání bude Ukrajina trpět a její političtí lídři jsou za to do jisté míry zodpovědní, neboť „se nechali zlákat Západem a plně podporovali neúspěšnou západní strategii poškodit Rusko prostřednictvím všemožné podpory Ukrajiny ve vojenském konfliktu“. Fico také tvrdil, že válka mohla skončit už dva měsíce po jejím začátku, ale podle něj vícero západních politiků tomu bránilo.
Ukrajina se od února 2022 brání v konfliktu, který tehdy vyvolalo Rusko svou otevřenou invazí.
Kyjevská diplomacie v reakci na Fica kromě jiného napsala, že si slovenský premiér neuvědomuje skutečné důvody ruské invaze a že se uchyluje k otevřeně útočné rétorice vůči Ukrajině a jejímu lidu.
Fico pak v dalším prohlášení tuto kritiku odmítl. „Jako předseda vlády svrchované země si právo na svobodu projevu a jiný názor zachovám, byť to způsobuje nervozitu mezi mými kolegy v EU a na sousední Ukrajině,“ prohlásil. Dodal, že „chápe napětí a nervozitu, která musí v těchto dnech převládat v politickém vedení Ukrajiny“. Kritizoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za to, že jeho země ukončila tranzit plynu přes své území na Slovensko, když s ruskou stranou neprodloužila kontrakt o přepravě suroviny. Jeho platnost skončila na konci loňska.
Fico už v minulosti opakovaně kritizoval přístup EU k válce na Ukrajině a jeho nynější vláda po svém předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob. Tvrdil rovněž, že Ukrajina v souvislosti s ruskou invazí přijde o území a o možnost členství v NATO.
Očekávané jednání Trumpa a Putina
Agentura Bloomberg v pátek napsala, že Washington a Moskva připravují dohodu o příměří na Ukrajině, která stvrdí ruské teritoriální zisky na východě Ukrajiny, zejména v Donbasu. Moskva si chce také ponechat poloostrov Krym, který zabrala už v roce 2014. Bílý dům to označil za spekulace.
Americký prezident Donald Trump v pátek mluvil o výměně území, která „bude ku prospěchu obou stran“. S šéfem Kremlu Vladimirem Putinem se má setkat 15. srpna na Aljašce.
Lídři Británie, Finska, Francie, Itálie, Německa a Polska a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve společném víkendovém prohlášení uvedli, že cestu k míru na Ukrajině nelze určit bez Ukrajiny. Podle informací stanice NBC News Bílý dům stále zvažuje, že na jednání Trumpa s Putinem pozve také ukrajinského prezidenta.
V nedělním rozhovoru s televizí Fox News nicméně americký viceprezident JD Vance řekl, že si nemyslí, že by bylo produktivní, aby se Zelenskyj setkal s Putinem před schůzkou Putina s Trumpem. Uvedl také, že Spojené státy pracují na naplánování samostatného jednání mezi šéfem Kremlu a ukrajinským prezidentem.
Německý kancléř Friedrich Merz podle nedělního vyjádření pro veřejnoprávní televizní stanici ARD trvá na tom, aby byl Zelenskyj zapojen do vrcholného jednání mezi americkým prezidentem a šéfem Kremlu o válce na Ukrajině.
