Kyjev a Bratislava do sebe tepou kvůli vypnutí plynu

Nahrávám video
Události: Fico ve slovenském parlamentu hájil cestu do Moskvy
Zdroj: ČT24

Podle slovenského premiéra Roberta Fica se ruský vůdce Vladimir Putin zaručil, že Moskva dostojí svým závazkům ohledně dodávek plynu. Fico to sdělil poslancům evropského výboru slovenského parlamentu, před nimiž hovořil o své nedávné cestě do Moskvy. Současně označil Rusko za spolehlivého dodavatele energetických surovin, byť v minulosti dodávky plynu na Slovensko krátilo. Fico také znovu kritizoval Ukrajinu. Ta reagovala, že neochota „jistých politiků“ ukončit závislost na ruském plynu je skutečným problémem.

Předseda slovenské vlády opět osočil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského kvůli rozhodnutí neprodloužit tranzit ruského plynu přes Ukrajinu po vypršení příslušné smlouvy mezi ruským podnikem Gazprom a ukrajinským Naftohazem. Tvrdí, že Zelenskyj zablokoval i jiné možnosti dodávek plynu na Slovensko, o nichž jednaly slovenská a ukrajinská vláda.

Fico již dříve prohlásil, že Slovensko kvůli zastavení tranzitu plynu přes Ukrajinu přijde o téměř půl miliardy eur (12,6 miliardy korun) na poplatcích za přepravu suroviny. Řešením je podle něj obnova dodávek plynu z Ukrajiny nebo kompenzace uvedeného finančního výpadku.

Rusko bylo vždy spolehlivým partnerem, co se týče dodávek energií. Nikdy nás neobelhalo, na rozdíl od Ukrajiny,“ prohlásil Fico. Gazprom přitom v minulosti opakovaně krátil dohodnuté dodávky plynu na Slovensko, které má uzavřenou smlouvu o tranzitu do roku 2034.

Fico dále poslance evropského výboru slovenského parlamentu informoval o tom, že Gazprom po zastavení tranzitu plynu přes Ukrajinu dodá plyn na Slovensko jiným způsobem. Podle odborníků by mohl využít například plynovod TurkStream, který vede z Ruska do Turecka a na Balkán.

Premiér zároveň upozornil, že Kyjev nepomohl ani během plynové krize z roku 2009, kdy byly dočasně zastaveny dodávky ruského plynu na Slovensko kvůli sporům mezi Ukrajinou a Ruskem. Slovensko tehdy za první vlády Fica přechodně nařídilo velkým firmám omezit spotřebu plynu.

Fico sdělil, že jeho prosincová cesta do Moskvy neznamená změnu zahraničně-politické orientace Slovenska, jak to tvrdí například slovenská opozice. „Co má plyn společného se zahraničně-politickou orientací Slovenska? Když nebudou mít lidé čím svítit, topit, tak už bude v pořádku zahraničně-politická orientace Slovenska? To už budete spokojení?“, ptal se rozladěný Fico.

Pokles příjmů Eustreamu

Slovenský premiér v emotivní slovní přestřelce s opozičními poslanci také odmítl vyjádření šéfa hnutí Progresívne Slovensko Michala Šimečky, že za zastavení tranzitu plynu může samotné Rusko, a to kvůli vojenské invazi na Ukrajinu. Šimečka také zpochybnil dřívější Ficův výrok o výpadku příjmů Slovenska ve výši půl miliardy eur (12,5 miliardy korun) z poplatků za tranzit ruského plynu. Opoziční politik zdůraznil, že už dříve výrazně klesly příjmy polostátní firmě Eustream, která na Slovensku zajišťuje tranzit plynu.

„Co z toho mají lidé na Slovensku? Z toho, co je veřejně dostupné, vidíme, že nic. Ani plyn neteče, ani žádné finanční kompenzace. A ještě máme i mezinárodní ostudu,“ upozornil Šimečka.

V Eustreamu má podíl a manažerskou kontrolu skupina Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského. Objem přepraveného plynu přes Slovensko se snižoval už před ruskou invazí na Ukrajinu z roku 2022 a následně prudce klesl. To se projevilo i v hospodaření Eustreamu, jenž na Slovensku v minulosti patřil k mimořádně ziskovým firmám.

Bratislava podle Fica připravovala s Kyjevem řešení, že by na Slovensko proudil přes Ukrajinu plyn z Ázerbájdžánu, který by surovinu vyměnil s Ruskem. Slovensko rovněž navrhovalo možnost, že by bylo vlastníkem kupovaného ruského plynu už na ukrajinském území, a nikoliv na vlastních hranicích, jak to vyplývá z nynějšího kontraktu s Gazpromem. Fico tvrdil, že obě alternativy Zelenskyj odmítl.

Kyjev zastavení tranzitu ruského plynu po ukončení pětiletého kontraktu mezi Naftohazem a Gazpromem zdůvodnil národní bezpečností, protože Moskva prodejem surovin částečně financuje své válečné tažení.

Fico opět pohrozil odvetnými opatřeními, pokud zůstane v platnosti ukrajinské rozhodnutí neprodloužit tranzit ruského plynu. Už ve čtvrtek po jednání s eurokomisařem pro energetiku Danem Jörgensenem uvedl, že recipročním opatřením vůči Kyjevu může být zastavení humanitární pomoci na Ukrajinu i snížení či odnětí dávek pro ukrajinské uprchlíky.

Fico se rovněž zmínil o možnosti zastavení dodávek elektřiny na Ukrajinu a také o tom, že při jednáních v EU týkajících se Kyjeva použije Bratislava své právo veta. Zelenskyj už koncem roku Fica obvinil, že otevřel druhou energetickou frontu proti Ukrajině na pokyn Putina.

Tisíce Slováků vyšly do ulic

Ficovo počínání ale rezonuje napříč slovenskou veřejností. Tisíce obyvatel v pátek demonstrovaly na podporu proevropského směřování země. Shromáždění do Bratislavy a více než desítky dalších měst po celé zemi, ale také do Prahy svolali zejména občanští aktivisté v reakci na prosincovou schůzku Fica s Putinem.

Ve slovenské metropoli podpořil demonstranty z pódia kromě jiných český herec Ivan Trojan. V Bratislavě, kam podle organizátorů přišlo 15 tisíc lidí, dav demonstrantů zaplnil prostranství u pódia na náměstí vedle sídla slovenské vlády. Mnozí si přinesli vlajky Slovenska i Evropské unie a skandovali: „Stydíme se za Fica“, „Dost bylo Fica“ či „Vlastizrada“.

Slováci vyšli do ulic podpořit proevropské směřování země
Zdroj: Reuters/Radovan Stoklasa

„Slovensko čelí vážnému ohrožení – nezávislost a demokratické hodnoty naší země jsou pod tlakem vládní koalice. Budeme organizovat protesty, petice a další nenásilné akce, abychom ukázali, že nám na Slovensku záleží,“ přečetli na demonstraci v Bratislavě prohlášení členové občanského sdružení Mír Ukrajině, které je hlavním organizátorem nynějších shromáždění. Podobnou akci sdružení zorganizovalo na stejném místě ve slovenské metropoli už před týdnem.

„Na začátku roku 2020 jsme slyšeli, že Vladimir Putin nikdy na Ukrajinu nezaútočí, že není šílenec. Přišla válka, Putin je šílenec. Pokud padne Kyjev, budeme další na řadě. Málokdy je volba tak jasná, na jakou stranu se postavit,“ řekl Trojan, jehož slova dav ocenil potleskem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
před 1 mminutou

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání cen. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 2 mminutami

Trump chystá v Davosu podpis „charty“ své Rady pro mír

Americký prezident Donald Trump plánuje na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu podpis zakládající listiny vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
před 31 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 49 mminutami

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 1 hhodinou

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 2 hhodinami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 2 hhodinami
Načítání...