Polsko s pomocí NATO nasadilo vrtulníky a bojové letouny na východě země. Uzavřelo také vzdušný prostor nad letištěm v Lublinu kvůli preventivní operaci, jejímž důvodem byla hrozba ruských dronů nad Ukrajinou poblíž polských hranic. Asi po dvou hodinách polský premiér Donald Tusk na sociální síti X oznámil, že operace skončila. Pohotovost mělo v sobotu také rumunské letectvo, které vyslalo do vzduchu dvě stíhačky F-16. Jeho vzdušný prostor u hranic s Ukrajinou narušil dron.
„Vzhledem k hrozbě, kterou představují ruské drony operující nad Ukrajinou poblíž polských hranic, zahájily polské a spojenecké vzdušné síly preventivní operace v našem vzdušném prostoru,“ napsal na síti X Tusk. Po zhruba dvou hodinách uvedl, že stav nouze byl zrušen. „Děkujeme všem, kteří se na operaci podíleli, a to jak ve vzduchu, tak na zemi. Zůstáváme ostražití,“ dodal šéf polské vlády.
Rozhodnutí potvrdilo Operační velení polských ozbrojených sil. „V našem vzdušném prostoru operují polská a spojenecká letadla a pozemní systémy protivzdušné obrany a radarového průzkumu jsou na nejvyšším stupni pohotovosti,“ napsalo operační velitelství ozbrojených sil v sobotu odpoledne. „Tato opatření mají preventivní charakter a jejich cílem je zajistit vzdušný prostor a chránit občany, zejména v oblastech sousedících s ohroženou oblastí,“ připojilo.
„Právě východ země byl nejvíce zasažen středečním incidentem, kdy se do polského vzdušného prostoru dostalo několik ruských bezpilotních letounů,“ připomněl zpravodaj ČT v Polsku Jan Řápek. „Zatím není ani stále jasné, kolik jich přesně bylo,“ dodal s tím, že spekulace hovoří až o 23 dronech. Polští představitelé hovoří o opatřeních jako o preventivních.
Spojenecká reakce
NATO v reakci na narušení polského vzdušného prostoru Ruskem rozmisťuje dodatečné síly na hranice s Ruskem a Běloruskem. Rozhodnutí o zahájení operace bylo přijato po konzultacích podle článku 4 Washingtonské smlouvy, které Polsko zahájilo po vniknutí ruských dronů.
Generální tajemník NATO Mark Rutte opatření odůvodnil tím, že středeční případ průniku ruských bezpilotních letounů nad polské území nebyl „ojedinělým případem“. Je prý potřeba, aby Severoatlantická aliance byla připravena a „dostatečně chránila“ východní křídlo.
Hrozba ruských dronů se dle Rutteho týká také Litvy či Lotyšska. Na východě a severu Polska se navíc koná cvičení polských vojáků, které má být reakcí na cvičení ruské a běloruské armády „Západ 2025“, které se trvá u běloruských hranic.
Zatímco americký prezident Donald Trump incident s drony označil za „možný omyl“, představitelé Polska, ale také Německa, Evropské unie či Ukrajiny hovoří o ruském záměru a NATO reagovalo oznámením, že posiluje ochranu hranic svého východního křídla. Ruské ministerstvo obrany průnik dronů nepopřelo, tvrdí však, že nešlo o úmysl, ani o útok.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio podle agentury Reuters prohlásil, že zůstává zatím nejasné, zda Rusko drony na polské území poslalo úmyslně. Vniknutí ruských dronů do polského vzdušného prostoru ale Rubio také označil za nepřijatelné.
V akci byla také rumunská armáda
Rumunské ministerstvo obrany v sobotu oznámilo, že vyslalo do vzduchu dvě stíhačky F-16 a varovalo občany u města Tulcea na jihovýchodě země u ukrajinské hranice, aby se ukryli. Důvodem byl dron, který narušil vzdušný prostor země během ruského útoku na ukrajinskou infrastrukturu poblíž hranic. Stíhačky sledovaly dron, který ale neletěl nad obydlenými oblastmi, a nepředstavoval tak bezprostřední nebezpečí pro obyvatele.
Rumunsko, které je rovněž členem EU i NATO, sdílí s Ukrajinou asi 650 kilometrů dlouhou hranici. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 Rumunsko opakovaně zaznamenalo dopady úlomků ruských dronů na své území.
