Litva strana 2 z 5

Průměrný čistý roční příjem v Česku odpovídá zhruba dvěma třetinám evropského průměru. Češi tím ze starších unijních zemí předstihli Portugalce i Řeky. V roce 2004, kdy země do Evropské unie vstupovala, šlo o jednu třetinu průměru. Kupní síla lidí v Česku je v rámci společenství nicméně desátá nejslabší. V roce 2022 si tuzemští obyvatelé mohli pořídit zhruba o pětinu zboží méně než průměrný obyvatel Unie. Vyplývá to z údajů Eurostatu, instituce čísla za loňský rok zatím nezveřejnila.

Putin blafuje, zastrašuje nás a snaží se oslabit naši pomoc Ukrajině, uvedl v pořadu Události, komentáře poradce prezidenta a diplomat Petr Kolář, když hodnotil výrok ruského vůdce. Ten ve čtvrtek varoval, že země NATO budou riskovat jaderný konflikt, pokud vyšlou na Ukrajinu své vojáky. Také europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) soudí, že Putin se neustále snaží strašit západní spojence Kyjeva, aby mu neposkytovali dostatečnou podporu. Poslanec Radek Vondráček (ANO) věří, že je to z ruské strany jen obvyklá rétorika.

Velvyslanci devatenácti zemí EU v Praze se složili na přenosnou zbraň proti dronům, která bude využita k ochraně ukrajinských představitelů. Zbraň od nich v pátek na ukrajinské ambasádě převzal chargé d'affaires Vitalij Usatyj. Akce se konala den před druhým výročím začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu.

Česká armáda prostřídala vojáky v zahraničních operacích. Momentálně nejvyšší počet jich působí na Slovensku a v Pobaltí, kde posilují obranu východního křídla NATO. Na dvě stovky příslušníků, kteří se z misí vrátili, dostalo na pražském Vítkově vyznamenání za službu v zahraničí.

Česká republika chce, aby Evropská unie nakupovala munici pro Ukrajinu i mimo členské státy EU. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom informoval bruselský server Politico. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) tyto snahy v sobotu potvrdil. Podle něj je cílem, aby Ukrajina měla dost munice a mohla se bránit ruské agresi.

V mnoha zemích Evropy se naskýtají v poslední době podobné pohledy na nespokojené farmáře jedoucí v kolonách traktorů do velkých měst, kde protestují proti podmínkám v zemědělství. Takto se ve čtvrtek shromáždili u Evropského parlamentu v Bruselu, ale přidávají vrásky na čele i představitelům ve Francii, Portugalsku, Polsku, Rumunsku nebo Lotyšsku. Stížnosti farmářů přitom znějí velmi podobně: náklady a daně, extrémní počasí, levný dovoz nebo byrokracie. Francouzský prezident Emmanuel Macron jim dal ve čtvrtek za pravdu: evropský zemědělský sektor podle něj potřebuje hluboce změnit svá pravidla. Tématu se budou věnovat i páteční Události, komentáře s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL), europoslancem Martinem Hlaváčkem (ANO) a agrárním analytikem Petrem Havlem.

Česká armáda v jihočeském Vojenském újezdu Boletice rozšiřuje bojeschopnost pro 21. století. Vojáci zkoušejí nové obrněné transportéry i dosud nevyzkoušené operace s drony. Právě tam se mohou připravit i na misi v Pobaltí, šumavský terén totiž staví před vojáky řadu výzev.

Ruská agrese se nezastaví na Ukrajině, Kreml by mohl v budoucnu napadnout i další státy včetně členů NATO, varují západní bezpečnostní analytici i státní představitelé. Cílem Moskvy by se podle nich mohlo stát Moldavsko či Pobaltí. Sám šéf Kremlu Vladimir Putin mezitím hrozí Finsku, že jeho vstup do NATO způsobí „problémy“. Zároveň tvrdí, že Rusko nemá v plánu na NATO zaútočit. Stejně tak ale Moskva do poslední chvíle popírala, že chystá plnohodnotnou válku proti Ukrajině.

Spojené státy jsou nejvýznamnějším dodavatelem vojenské pomoci na Ukrajinu, která se druhým rokem brání plnohodnotné ruské invazi. Zástupci napadené země před několika dny avizovali, že pokud do konce roku 2023 nezískají od Washingtonu další prostředky, hrozí jim riziko prohry konfliktu i škrty v rozpočtu. Podle listu Ukrajinska pravda přitom pomoc Kyjevu, přislíbená v období od začátku srpna do konce října, významně klesla a meziročně se ztenčila skoro o devadesát procent.

Válka na Ukrajině způsobená ruskou agresí se protahuje a roste únava z konfliktu. Kyjev se tak na prahu zimy potýká jak se stagnující situací na frontě, tak s poklesem podpory západních spojenců. Kremlu tyto podmínky vyhovují. Některé hlasy z Ruska však upozorňují, že i pro Moskvu by bylo riskantní snažit se konflikt „vysedět“ k vítězství.

Asociace silničních dopravců z několika zemí střední Evropy, včetně Česka, požádaly Evropskou komisi (EK) o ukončení výjimek pro ukrajinské dopravce ohledně vjezdu do EU. Dříve potřebovali ukrajinští kamionoví dopravci pro vjezd povolení, tato povinnost však byla po loňském vpádu ruských vojsk na Ukrajinu zrušena. Podle středoevropských dopravců to škodí konkurenceschopnosti silničních dopravců ze zemí Unie, informovala agentura AFP. Podle sdružení Česmad Bohemia mohou mít Ukrajinci prospěch z nižších nákladů, a tím přebírat zakázky okolních dopravců.

Válečným veteránům nestačí vyjadřovat vděčnost, je důležité proměnit slova ve skutky, uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) při sobotním pietním aktu na Vítkově. Válečné hrdiny si tam při slavnostním nástupu tradičně připomněli zástupci armády a veteránských organizací, politici i diváci z řad veřejnosti. Černochová při té příležitosti vyznamenala záslužným křížem tři vojáky za záchranu života. Ocenění za válečnou žurnalistiku převzal i někdejší politik Jaromír Štětina.

Soud v pátek uložil Mychajlovi Poljanskému jedenáct let vězení za vraždu, kterou spáchal v roce 1999 v bytě na pražském Chodově. Při oslavě pravoslavného svátku bodl do zad svého krajana. Nyní vysvětloval, že muže nechtěl zabít, pouze mu chtěl oplatit poškození trička a ránu si „špatně spočítal“. Poljanskyj byl v minulosti odsouzený jako uprchlý, nedávno ho do Česka vydalo Polsko. Verdikt není pravomocný.

Polsko podle premiéra Mateusze Morawieckého odmítlo prohlášení zemí Evropské unie (EU) týkající se migrace. Sdělil to po pátečním neformálním summitu sedmadvacítky ve španělské Granadě. Podle nejmenovaného unijního představitele, kterého citovala agentura Reuters, tak ze summitu sice vznikla závěrečná deklarace, kterou odsouhlasily všechny státy, nicméně otázka migrace je obsažena pouze ve zvláštním prohlášení předsedy Evropské rady Charlese Michela.

Ukrajina při vývozu svého obilí dál využívá náhradní mořský koridor, a to navzdory hrozbě ruských útoků. Kyjev také stále více používá pro převoz zboží pozemní cesty. Na nových podmínkách tranzitu se v úterý dohodl s Varšavou.

Varšava a Kyjev dosáhly dohody o přepravě ukrajinského obilí přes Polsko, uvedla agentura AFP, podle níž jde o první takovou dohodu mezi oběma zeměmi od doby, kdy se v září dostaly do sporu kvůli prodloužení polského embarga na dovoz obilí z Ukrajiny.

Za prvních osm měsíců letošního roku zajistila celní správa téměř 8400 litrů nelegálních lihovin. Většinu, přes pět tisíc litrů, odhalila při silničních kontrolách, přes 3300 litrů pak v provozovnách. Informovali o tom zástupci Generálního ředitelství cel. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku je podle nich zajištěných lihovin na komunikacích více o zhruba tři sta procent, na provozovnách o téměř třetinu.

Polsko od neděle zakáže vjezd automobilům s ruskou poznávací značkou, informoval podle médií polský ministr vnitra Mariusz Kamiński. Stejný krok v předchozích dnech oznámily i Finsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko.

Už podruhé za posledních čtrnáct dní musela lotyšská pohraniční stráž varovně vystřelit kvůli nelegální migraci z Běloruska. Podobných případů podle úřadů přibývá. Podle Rigy posílá běžence převážně z Afriky a Blízkého východu do Lotyšska podobně jako do Polska a Litvy totalitní režim Alexandra Lukašenka. V pondělí bude Varšava s baltskými státy jednat o úplném společném uzavření hranic s Běloruskem.

Po neúspěšné a epizodní vzpouře cílené na Moskvu otočili wagnerovci hlavní pozornost na Afriku. Šéf ruské militární skupiny Jevgenij Prigožin poprvé od června výrazněji veřejně vystoupil, když natočil video, v němž popisuje cíle jeho skupiny v Mali a Středoafrické republice. Wagnerovci jsou mezitím stále aktivní také v Bělorusku.

Česká armáda přebírá nové obrněnce Titus, a to hlavně pro spojaře. Nahrazují třicet, a někde dokonce i šedesát let starou techniku. Fungují jako komunikační centra a podpora bojových jednotek – plně digitálně. Vojáci s nimi trénovali ve výcvikovém prostoru Březina u Vyškova.

Stovky let pevnost Miedinikai strážila obchodní trasy spojující Vilnius s Minskem. Cesta, která přinášela bohatství i kulturu, už ale neexistuje. Litvu a Bělorusko – v současné době dva odlišné světy – od sebe odděluje loni postavený čtyřmetrový plot.

V Norsku se částečně zhroutila hráz přehrady u vodní elektrárny na největší řece Glomma. Obyvatele obcí pod přehradou v Braskereidfossu úřady včas dostaly do bezpečí. Elektrárna je zatopená a mimo provoz. Kvůli intenzivním dešťům byly během posledního dne evakuovány stovky lidí z regionu severně od Osla. Podle norského listu Aftenposten je v současné době téměř nemožné dostat se z východu na západ a z jihu na sever země. Pod vodou je i rybářský přístav ve švédském Göteborgu, píše agentura AP.

Antimigrační hnutí postupně posiluje v mnoha zemích Evropy, řekl v pořadu Interview ČT24 ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). „Je otázka, do jaké míry je to výsledek populistické politiky a do jaké míry reálný obraz toho, že se Evropa skutečně začíná obávat migrační vlny, která nebude zvládnutelná,“ dodal.