Litva strana 5 z 5

Česko se chce inspirovat u pobaltských států v opatřeních proti praní špinavých peněz. Přes účty tamních bank v minulosti ruské subjekty legalizovaly desítky miliard korun a často jimi financovaly politické zájmy Moskvy. S tím má podle Národní centrály proti organizovanému zločinu problémy i český finanční systém.

Litva se bude řídit středečním doporučením Evropské komise (EK) a umožní, aby se ruské zboží podléhající sankcím Evropské unie tranzitem po železnici dostalo do ruské Kaliningradské oblasti, která je na baltském pobřeží obklopena Polskem a Litvou. Vilnius tak změnil své červnové rozhodnutí, kdy přes litevské území do Kaliningradu zakázal přepravovat zboží, na které se vztahují protiruské sankce EU.

Poslanecká sněmovna má v tomto týdnu projednat návrh sankčního zákona. Umožní zejména účinněji postihovat lidi a firmy napojené na režim ruského prezidenta Vladimira Putina. Nově by také bylo možné vytvářet národní sankční seznam. Jde o obdobu takzvaného Magnitského zákona, který už přijalo přes třicet zemí; jedním z prvních evropských států byla Litva.

Litva rozšířila omezení na převoz zboží přes své území do ruské kaliningradské enklávy,  Opatření se nově vztahuje na alkohol, cement nebo dřevo, uvedl mluvčí litevské celní správy. Gubernátor Kaliningradské oblasti následně v reakci navrhl kompletní zákaz tranzitu zboží mezi všemi třemi pobaltskými státy a Ruskem.

Mezinárodní spolupráci na poválečné obnově Ukrajiny by měl provázet důraz na institucionální reformy, transparentnost a udržitelnost. Shodli se na tom účastníci konference ve švýcarském Luganu, včetně Česka, kteří zásady vtělili do společné politické deklarace. Prohlášení čtyř desítek zastoupených zemí zahrnuje sedm základních principů a představuje půdorys pro obnovu válkou zasažené Ukrajiny, řekl švýcarský prezident Ignazio Cassis.

Na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech se postupně představují soutěžní snímky letošního ročníku. V sobotu byl ve světové premiéře uveden litevsko-francouzsko-belgický snímek Vesper, se kterým do Česka přijel také britský herec Eddie Marsan. Toho mohou lidé znát například z filmů o Sherlocku Holmesovi. Vesper je dílo o světě, kde je nedostatek potravin, ale i nedostatek naděje. Marsan v rozhovoru pro ČT naznačil, že naděje je dnes v mladých lidech.

Evropská unie se dočkala symbolického okamžiku, když v červnu kvůli prudkému snížení dodávek z Ruska poprvé dovezla více plynu ve formě zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států než prostřednictvím plynovodů z Ruska. Na Twitteru to ve čtvrtek napsal výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol.

V Polsku se chýlí ke konci stavba plotu na hranici s Běloruskem, který polské úřady začaly budovat v reakci na snahu tisíců migrantů z krizových zemí dostat se do země. Informovala o tom stanice Polsat News. Od pátku také přestane platit výjimečný stav v příhraniční oblasti, který zde během migrační krize bránil působit novinářům či ochráncům lidských práv. Při snaze překročit polsko-běloruskou hranici podle agentury AP zemřelo nejméně dvacet lidí.

Severoatlantická aliance jedná o situaci na svém jižním křídle, o potravinové krizi a jejích dopadech na bezpečnost. Švédsko a Finsko v úterý podepíší přístupové protokoly ke vstupu do NATO, oznámil na tiskové konferenci generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Protokoly musí ratifikovat všechny členské státy. Lídři evropských států hovořili o pokračování podpory Ukrajině. Americký prezident Joe Biden přislíbil další vojenskou pomoc z USA ve výši osmi set milionů dolarů.

Litva je první zemí Evropské unie, která se zcela odpojila od ruského plynu, vláda dosáhla stoprocentní energetické nezávislosti na Rusku. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou nyní kvůli blokádě převozů některého zboží z federace přes litevské území na bodu mrazu a Litevci se tak obávají možného ruského vpádu.

Litevské státní i soukromé instituce v pondělí zasáhly intenzivní kybernetické útoky. S odvoláním na litevský Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NKSC) o tom informovala místní média. K útokům se následně přihlásila proruská hackerská skupina Killnet, podle které jde o odvetu za omezení na převoz zboží do ruské kaliningradské exklávy, píše agentura Reuters.

Rusko-ukrajinský konflikt nabírá nový rozměr, který ještě více zasahuje do teritoria Evropské unie (EU). Po víkendovém zákazu Litvy převážet do ruské Kaliningradské oblasti po železnici zboží, na které se vážou sankce EU, spustila Ruská federace v této své exklávě mezi Litvou a Polskem vojenské manévry. Kreml navíc označil jednání Litvy za bezprecedentní a nezákonné a slíbil jednat „na obranu svých národních zájmů“. Litevská premiérka Ingrid Šimonytéová označila ruskou rétoriku za ironii.

Míra inflace v zemích Evropské unie v květnu opět překonala rekord a vystoupila na 8,8 procenta. Dosud nejvyšší hodnotu z dubna převýšila o sedm desetin procentního bodu, oznámil v pátek evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika měla podle jeho metodiky – po trojici pobaltských států – čtvrtou nejvyšší inflaci z celé unijní sedmadvacítky, a to 15,2 procenta.

Sociologové se podívali na údaje z výzkumné stanice Mars Desert Research Station, která simuluje pobyt na Marsu. Zkoušeli zjistit rozdíly mezi velitelskými schopnostmi mužů a žen. Ukázalo se, že velitelky jsou v mnoha úlohách schopnější než jejich kolegové a pro dlouhodobé mise tohoto typu by se mohly hodit víc.

Ukrajinská skupina Kalush Orchestra, která tento měsíc vyhrála soutěž Eurovize, prodala svou trofej a výtěžek 900 tisíc dolarů (asi 20,7 milionu korun) věnovala ukrajinské armádě. Peníze mají být použity na nákup bezpilotního leteckého systému PD-2. Stovky Litevců zase přispěly na koupi tureckého dronu Bayraktar TB2. Pět milionů eur (asi 123,5 milionu korun) potřebných na koupi dronu se vybralo, převážně v malých částkách, za tři a půl dne.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina netouží po rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, ale že se musí vyrovnat s tím, že vzájemná komunikace bude pravděpodobně nutná k ukončení války. Britský premiér mezitím vyzval k dodávkám salvových raketometů na Ukrajinu. Česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) jednala o aktuální situaci na Ukrajině se svým slovenským protějškem Jaroslavem Naděm. Společně odmítli tvrzení o existenci dohody v NATO, podle které země Aliance nebudou dodávat na Ukrajinu některé těžké zbraně.

Předseda Evropské rady Charles Michel vyjádřil přesvědčení, že se zemím EU podaří dosáhnout dohody o ropných sankcích vůči Rusku ještě před mimořádným summitem plánovaným na pondělí a úterý. Přijetí sankcí blokuje Maďarsko. Evropská komise chce usnadnit zabavování ruského majetku. Moskva tvrdí, že za určitých podmínek může otevřít koridory pro ukrajinské lodě s potravinami. Litva dodá Kyjevu dvacet obrněných transportérů. Putinův dekret usnadní podání žádosti o ruské občanství.

Sankce mezinárodního společenství vůči Moskvě by měly být „maximální“, včetně embarga na ropu či úplného zákazu obchodování s Ruskem. V projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu (WEF) to v pondělí řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyzval také k urychlení dodávek zbraní Ukrajině. Ruský lídr Vladimir Putin posléze v Soči řekl, že země dopady sankcí zvládá, zároveň ale přiznal, že ruská ekonomika je v komplikované situaci, k jejímuž zvládnutí je potřeba zvláštní úsilí vlády.

Zástupci Švédska a Finska předali ve středu generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do Aliance. Stoltenberg a později i americký prezident Joe Biden jejich rozhodnutí přivítali, vstup obou skandinávských zemí schválila německá i česká vláda. Kriticky se k tomu staví naopak turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Poslanec ODS Pavel Žáček se domnívá, že turecké důvody možná leží mimo NATO a Ankara chce zvýšit svoji cenu při jednáních. Také poslanec SPD Jaroslav Bašta soudí, že u Turecka jde spíše o vnitropolitickou záminku. O tématu diskutovali v pořadu 90' ČT24.

Na začátku května napsala Rossijskaja gazeta, která je oficiálním kremelským mediálním kanálem, že západní odborníci nazvali Kaliningradskou oblast „nepotopitelnou letadlovou lodí“, která podrývá síly NATO. Příměr je to daleko starší, na jeho aktuálnosti to však nic nemění. Především jako domov Baltské flotily a základna pro rakety Iskander je oblast strategicky významná hlavně tím, že rozšiřuje dosah ruských zbraní. Status exklávy jí však přináší i řadu problémů.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj promluvil prostřednictvím videokonference ke slovenským zákonodárcům. V úvodu proslovu ocenil slovenskou solidaritu s Ukrajinou, která je stále pod ruskou palbou. Ukrajina potřebuje, aby západní země zavedly další sankce proti Rusku, včetně opatření týkajících se energetiky. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková navštívila Kyjev a oznámila, že Německo znovu otevírá ambasádu v ukrajinském hlavním městě.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v červnu předloží vládě návrh takzvaného Magnitského zákona pro lepší vymahatelnost ochrany lidských práv. Kabinet v programovém prohlášení avizoval termín do konce roku 2023, ruská invaze na Ukrajinu ale přiměla vládu k urychlení přípravy předlohy, řekl Lipavský na tiskové konferenci.

Polsko-litevský plynovod GIPL v neděli podle plánu zahájil provoz a od začátku týdne už přes něj proudí plyn do Polska. Uvedla to v pondělí polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová. Ve čtvrtek GIPL oficiálně slavnostně otevřeli představitelé Polska, Litvy, Lotyšska a Evropské unie. Plynovod dlouhý 522 kilometrů, na jehož financování se podílela EU, propojuje sítě pro přepravu plynu v Polsku a Litvě.

Právo nyní funguje. To, co ale nefunguje, je v tuto chvíli politika. Ta je paralyzována, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce profesor právní filozofie a sociologie Jiří Přibáň na téma války na Ukrajině a válečných zločinů páchaných Rusy. Zmínil, že v Rusku je možný pouze palácový převrat. Podle bývalé žalobkyně Mezinárodního trestního tribunálu Anny Richterové je nyní nefunkční i Rada bezpečnosti OSN. Nejefektivnější vyšetřování podle ní povede Mezinárodní trestní soud.