Polsko na summitu EU zablokovalo společné prohlášení o migraci

5 minut
Události: Neformální summit lídrů zemí EU v Granadě
Zdroj: ČT24

Polsko podle premiéra Mateusze Morawieckého odmítlo prohlášení zemí Evropské unie (EU) týkající se migrace. Sdělil to po pátečním neformálním summitu sedmadvacítky ve španělské Granadě. Podle nejmenovaného unijního představitele, kterého citovala agentura Reuters, tak ze summitu sice vznikla závěrečná deklarace, kterou odsouhlasily všechny státy, nicméně otázka migrace je obsažena pouze ve zvláštním prohlášení předsedy Evropské rady Charlese Michela.

„Jsem premiérem Polské republiky. Jsem odpovědný za bezpečnost Polska a jeho občanů. Proto jako odpovědný politik odmítám celý odstavec závěrů summitu, který se týká migrace,“ prohlásil Morawiecki na sociální síti X.

Samo hostitelské Španělsko patří k těm unijním zemím, kam první kroky uprchlíků směřují nejčastěji. Přitom samotné místo pátečního setkání – granadský palác Alhambra – je nejznámější a také poslední baštou Maurů, kteří do Španělska přišli v osmém století ze severní Afriky.

Obdobně jako italský ostrov Lampedusa mají i španělské Kanárské ostrovy v posledních týdnech problém se zvládáním vysokých počtů nových migrantů. Jižní křídlo EU si dlouhodobě stěžuje na to, že jim unijní partneři nepomáhají. „Nesmí se stávat, že některé oblasti naší země čelí veškeré této nelegální migraci a musí se s ní vypořádat bez solidarity ze strany ostatních evropských zemí,“ podotknul španělský premiér Pedro Sanchéz.

Členské země ve středu schválily poslední část rozsáhlé reformy migračních pravidel, která mají vycházet vstříc zemím jižní Evropy. V krizových situacích mají mít možnost urychlit azylová řízení. Ostatní země mají vypomoci převzetím žadatelů o azyl nebo finančními příspěvky.

Na schválení stačila dvoutřetinová většina členských států, rozhodnutí tak nedokázaly zvrátit ani Polsko a Maďarsko. Svůj odpor ale nevzdávají. „Polsko to rozhodně odmítá, především z důvodu bezpečnosti naší země. Ať už ve Francii, v Nizozemsku a dalších zemích, příčinou špatné bezpečnostní situace jsou ilegální imigranti,“ tvrdil šéf polské vlády Morawiecki.

Díky reformě by měly úřady vracet lidi bez nároku na azyl hned od hranic a zabránit jejich nekontrolovaným přesunům po zemích EU. To se projevuje například v Belgii, kde není pro migranty dost ubytování, musejí někteří nocovat přímo v bruselských ulicích.

I proto chtějí členské státy nová pravidla schválit co nejdřív, chybí jim ještě dohoda s europarlamentem. „My Evropané rozhodneme o tom, kdo a za jakých podmínek přijde do Evropy. Ne převaděči a pašeráci,“ konstatovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Lyeynová.

Za tři čtvrtě roku budou evropské volby a migrace může do kampaně zásadně promluvit. Jak ukázalo i španělské jednání, po letech je opět na čele agendy.

Rozšiřování sedmadvacítky

Dalším z klíčových témat bylo kromě migrace i rozšíření EU, o něž nyní usiluje osm států s postavením kandidáta na členství. Ze zemí, které už zahájily vstupní rozhovory, jsou nejdále Srbsko a Černá Hora.

Proces přistoupení zemí k EU musí být podle šéfky Komise von der Leyenové založen na zásluhách. Dodala, že „neexistují žádné zkratky, žádný automatický vstup do EU“. Představitelé nynější sedmadvacítky se v závěrečné deklaraci shodli, že „rozšíření je geostrategickou investicí do míru, bezpečnosti, stability a prosperity“. Prohlášení dále jen obecně říká, že na rozšířenou unii musí být „připravena jak EU, tak i budoucí členské státy“.

„Aspirující členové musí zintenzivnit své reformní úsilí, zejména v oblasti právního státu,“ píše se v závěrečném prohlášení. Souběžně s tím ale musí i sedmadvacítka provést „nezbytné reformy“.

O zahájení přístupových jednání do konce roku usiluje také Ukrajina, k tomu je ovšem potřeba souhlas všech členských států. Podle maďarského premiéra Viktora Orbána je nutné otázku prodiskutovat. „Víte, (Ukrajina) je země ve válce, nikdy jsme se nerozšiřovali o zemi, která je ve válce,“ poznamenal. „Nevíme, kde jsou její skutečné hranice, kolik lidí v ní žije, takže je to složité.“

Fiala: EU nemůže přistupovat váhavě

Český premiér Petr Fiala (ODS) v reakci na Orbánova slova uvedl, že mezi unijními lídry převládal otevřený postoj k přístupovým rozhovorům s Ukrajinou. Unie prý nemůže dál přistupovat k otázce svého rozšiřování současným váhavým způsobem a musí pro země aspirující na členství vytyčit jasnější plán.

Podle českého premiéra je důležité se zemí napadenou Ruskem zahájit přístupové rozhovory, přičemž v tomto duchu na summitu hovořila „naprostá většina vystupujících“. „Jsem přesvědčen, že to je naprosto převládající postoj mezi lídry,“ uvedl Fiala.

Předseda Evropské rady Charles Michel letos v létě uvedl, že by EU měla být připravená přijmout nové členy do roku 2030. Na tomto datu se ale mnohé země neshodují. Navíc například Francie či Německo chtějí, aby ještě před rozšířením nebo během něj došlo k reformě Unie. Severské země a Pobaltí prosazují opačný postup, tedy nejdříve připojení dalších zemí, teprve poté práce na reformě.

Nizozemský premiér Mark Rutte pak vyzval k „zodpovědnému“ přístupu k rozšiřování. „Různé země chtějí vstoupit do Evropské unie a je důležité, abychom jim dali skutečnou vyhlídku na členství. Musíme to ale udělat zodpovědně,“ napsal na sociální síti X. Znamená to podle něj držet se podmínek založených na trvalých reformách, zejména v oblasti právního státu. „Musíme také uvažovat o dopadech rozšíření. Je tedy užitečné diskutovat o tom, jak by mohla EU dále efektivně fungovat, když se připojí nové členské státy,“ připojil.

Důležitost rozšíření EU zdůraznil v Granadě i litevský prezident Gitanas Nauseda. „Nemělo by se stát rukojmím institucionálních problémů. Vzhledem ke geopolitickému významu rozšiřovacího procesu EU musíme nejdříve přijmout rozhodnutí o rozšíření EU a teprve potom hovořit o institucionálních reformách,“ prohlásil. Ukrajina, Moldavsko a další země musí podle něj pokročit v provádění reforem, což by se mělo projevit i na doporučeních Evropské komise. „Musíme tento pokrok řádně vyhodnotit a přijmout rozhodnutí o zahájení jednání koncem tohoto roku,“ dodal litevský prezident.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump podepíše výnos, který podle něj sníží ceny léků na předpis

Americký prezident Donald Trump v pondělí podepíše exekutivní příkaz, jímž „téměř okamžitě“ sníží ceny léků na předpis ve Spojených státech na úroveň, jaká se platí v jiných vyspělých zemích, tedy podle něj o 30 až 80 procent. Trump to oznámil v neděli pozdě večer místního času (v noci na pondělí SELČ) na sociální síti.
před 1 hhodinou

Za loňským požárem nákupního centra ve Varšavě stálo Rusko, tvrdí Tusk

Za rozsáhlým požárem, který loni v květnu téměř zcela zničil nákupní centrum ve Varšavě, stály ruské tajné služby, oznámil v neděli večer polský premiér Donald Tusk na sociální síti X. Podle něj se jednalo o součást Moskvou vedené takzvané hybridní války.
před 9 hhodinami

Budu na Putina v Turecku čekat osobně, oznámil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli večer na sociální síti X napsal, že ve čtvrtek bude osobně v Turecku, aby se zúčastnil jednání s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Očekává, že od pondělka začne platit bezpodmínečné příměří. Přímé rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou navrhl v noci na neděli přímo šéf Kremlu. Reagoval tak na sobotní jednání evropských lídrů se Zelenským. Moskva zatím nepotvrdila, zda se Putin do Istanbulu chystá.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Albánii skončily parlamentní volby, kampani dominovala integrace do EU

V Albánii se v neděli konaly parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát v nich usiloval premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snažil další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlasování skončilo vpodvečer, podle agentury AP se předpokládá, že výsledek bude známý do 48 hodin. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Svět čelí třetí světové válce po kouscích, řekl Lev XIV. Vyzval k míru a konci bojů

Nový papež Lev XIV. v nedělním proslovu k věřícím na vatikánském náměstí svatého Petra přednesl modlitbu a vyzval ke spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině a k zastavení bojů v Pásmu Gazy. Funkce se oficiálně ujme přesně týden po inaugurační mši.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Írán se nevzdá obohacování uranu, vzkázal Arakčí

Írán se nemíní vzdát schopnosti obohacovat uran, řekl podle agentury AFP íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ještě před dalším kolem nepřímých jednání o íránském jaderném programu se Spojenými státy v Ománu. Podle něj je obohacování jeden z technologických úspěchů, kterého íránský lid dosáhl. Nejmenovaný činitel americké vlády podle AFP následně označil výsledky rozhovorů za povzbudivé, Teherán jednání vnímá jako obtížná, ale užitečná. Rozhovory budou pokračovat.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Rusko zaútočilo více než sto drony, hlásí ukrajinská armáda

Rusko zaútočilo více než sto drony na Ukrajinu, píše server Ukrajinska pravda s odvoláním na prohlášení ukrajinské armády. Stalo se tak v noci na neděli, kdy skončilo jednostranné třídenní příměří, které vyhlásila Moskva. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že během tohoto klidu zbraní Ukrajina zaútočila více než čtrnácttisíckrát.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Na vyšetřování blackoutu ve Španělsku se podílejí i Češi

Na vyšetřování nedávného rozsáhlého blackoutu ve Španělsku se podílejí i čeští odborníci. V Otázkách Václava Moravce to řekl předseda představenstva společnosti ČEPS Martin Durčák. Odhadl, že výsledky by expertní komise mohla mít zhruba za půl roku. K výpadku dodávek elektřiny na Pyrenejském poloostrově došlo na konci dubna, paralyzoval většinu pevninského Španělska a Portugalska i části jihozápadní Francie.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...