Polsko podle premiéra Mateusze Morawieckého odmítlo prohlášení zemí Evropské unie (EU) týkající se migrace. Sdělil to po pátečním neformálním summitu sedmadvacítky ve španělské Granadě. Podle nejmenovaného unijního představitele, kterého citovala agentura Reuters, tak ze summitu sice vznikla závěrečná deklarace, kterou odsouhlasily všechny státy, nicméně otázka migrace je obsažena pouze ve zvláštním prohlášení předsedy Evropské rady Charlese Michela.
Polsko na summitu EU zablokovalo společné prohlášení o migraci
5 minut
Události: Neformální summit lídrů zemí EU v Granadě
„Jsem premiérem Polské republiky. Jsem odpovědný za bezpečnost Polska a jeho občanů. Proto jako odpovědný politik odmítám celý odstavec závěrů summitu, který se týká migrace,“ prohlásil Morawiecki na sociální síti X.
Samo hostitelské Španělsko patří k těm unijním zemím, kam první kroky uprchlíků směřují nejčastěji. Přitom samotné místo pátečního setkání – granadský palác Alhambra – je nejznámější a také poslední baštou Maurů, kteří do Španělska přišli v osmém století ze severní Afriky.
Obdobně jako italský ostrov Lampedusa mají i španělské Kanárské ostrovy v posledních týdnech problém se zvládáním vysokých počtů nových migrantů. Jižní křídlo EU si dlouhodobě stěžuje na to, že jim unijní partneři nepomáhají. „Nesmí se stávat, že některé oblasti naší země čelí veškeré této nelegální migraci a musí se s ní vypořádat bez solidarity ze strany ostatních evropských zemí,“ podotknul španělský premiér Pedro Sanchéz.
Členské země ve středu schválily poslední část rozsáhlé reformy migračních pravidel, která mají vycházet vstříc zemím jižní Evropy. V krizových situacích mají mít možnost urychlit azylová řízení. Ostatní země mají vypomoci převzetím žadatelů o azyl nebo finančními příspěvky.
Na schválení stačila dvoutřetinová většina členských států, rozhodnutí tak nedokázaly zvrátit ani Polsko a Maďarsko. Svůj odpor ale nevzdávají. „Polsko to rozhodně odmítá, především z důvodu bezpečnosti naší země. Ať už ve Francii, v Nizozemsku a dalších zemích, příčinou špatné bezpečnostní situace jsou ilegální imigranti,“ tvrdil šéf polské vlády Morawiecki.
Díky reformě by měly úřady vracet lidi bez nároku na azyl hned od hranic a zabránit jejich nekontrolovaným přesunům po zemích EU. To se projevuje například v Belgii, kde není pro migranty dost ubytování, musejí někteří nocovat přímo v bruselských ulicích.
I proto chtějí členské státy nová pravidla schválit co nejdřív, chybí jim ještě dohoda s europarlamentem. „My Evropané rozhodneme o tom, kdo a za jakých podmínek přijde do Evropy. Ne převaděči a pašeráci,“ konstatovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Lyeynová.
Za tři čtvrtě roku budou evropské volby a migrace může do kampaně zásadně promluvit. Jak ukázalo i španělské jednání, po letech je opět na čele agendy.
Rozšiřování sedmadvacítky
Dalším z klíčových témat bylo kromě migrace i rozšíření EU, o něž nyní usiluje osm států s postavením kandidáta na členství. Ze zemí, které už zahájily vstupní rozhovory, jsou nejdále Srbsko a Černá Hora.
Proces přistoupení zemí k EU musí být podle šéfky Komise von der Leyenové založen na zásluhách. Dodala, že „neexistují žádné zkratky, žádný automatický vstup do EU“. Představitelé nynější sedmadvacítky se v závěrečné deklaraci shodli, že „rozšíření je geostrategickou investicí do míru, bezpečnosti, stability a prosperity“. Prohlášení dále jen obecně říká, že na rozšířenou unii musí být „připravena jak EU, tak i budoucí členské státy“.
„Aspirující členové musí zintenzivnit své reformní úsilí, zejména v oblasti právního státu,“ píše se v závěrečném prohlášení. Souběžně s tím ale musí i sedmadvacítka provést „nezbytné reformy“.
O zahájení přístupových jednání do konce roku usiluje také Ukrajina, k tomu je ovšem potřeba souhlas všech členských států. Podle maďarského premiéra Viktora Orbána je nutné otázku prodiskutovat. „Víte, (Ukrajina) je země ve válce, nikdy jsme se nerozšiřovali o zemi, která je ve válce,“ poznamenal. „Nevíme, kde jsou její skutečné hranice, kolik lidí v ní žije, takže je to složité.“
Fiala: EU nemůže přistupovat váhavě
Český premiér Petr Fiala (ODS) v reakci na Orbánova slova uvedl, že mezi unijními lídry převládal otevřený postoj k přístupovým rozhovorům s Ukrajinou. Unie prý nemůže dál přistupovat k otázce svého rozšiřování současným váhavým způsobem a musí pro země aspirující na členství vytyčit jasnější plán.
Podle českého premiéra je důležité se zemí napadenou Ruskem zahájit přístupové rozhovory, přičemž v tomto duchu na summitu hovořila „naprostá většina vystupujících“. „Jsem přesvědčen, že to je naprosto převládající postoj mezi lídry,“ uvedl Fiala.
Předseda Evropské rady Charles Michel letos v létě uvedl, že by EU měla být připravená přijmout nové členy do roku 2030. Na tomto datu se ale mnohé země neshodují. Navíc například Francie či Německo chtějí, aby ještě před rozšířením nebo během něj došlo k reformě Unie. Severské země a Pobaltí prosazují opačný postup, tedy nejdříve připojení dalších zemí, teprve poté práce na reformě.
Nizozemský premiér Mark Rutte pak vyzval k „zodpovědnému“ přístupu k rozšiřování. „Různé země chtějí vstoupit do Evropské unie a je důležité, abychom jim dali skutečnou vyhlídku na členství. Musíme to ale udělat zodpovědně,“ napsal na sociální síti X. Znamená to podle něj držet se podmínek založených na trvalých reformách, zejména v oblasti právního státu. „Musíme také uvažovat o dopadech rozšíření. Je tedy užitečné diskutovat o tom, jak by mohla EU dále efektivně fungovat, když se připojí nové členské státy,“ připojil.
Důležitost rozšíření EU zdůraznil v Granadě i litevský prezident Gitanas Nauseda. „Nemělo by se stát rukojmím institucionálních problémů. Vzhledem ke geopolitickému významu rozšiřovacího procesu EU musíme nejdříve přijmout rozhodnutí o rozšíření EU a teprve potom hovořit o institucionálních reformách,“ prohlásil. Ukrajina, Moldavsko a další země musí podle něj pokročit v provádění reforem, což by se mělo projevit i na doporučeních Evropské komise. „Musíme tento pokrok řádně vyhodnotit a přijmout rozhodnutí o zahájení jednání koncem tohoto roku,“ dodal litevský prezident.