Putin straší Západ, aby neposkytoval pomoc Ukrajině, hodnotí Kolář a Niedermayer výrok o riziku jaderného konfliktu

31 minut
Události, komentáře: Europoslanec Luděk Niedermayer, poslanec Radek Vondráček a poradce prezidenta Petr Kolář
Zdroj: ČT24

Putin blafuje, zastrašuje nás a snaží se oslabit naši pomoc Ukrajině, uvedl v pořadu Události, komentáře poradce prezidenta a diplomat Petr Kolář, když hodnotil výrok ruského vůdce. Ten ve čtvrtek varoval, že země NATO budou riskovat jaderný konflikt, pokud vyšlou na Ukrajinu své vojáky. Také europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) soudí, že Putin se neustále snaží strašit západní spojence Kyjeva, aby mu neposkytovali dostatečnou podporu. Poslanec Radek Vondráček (ANO) věří, že je to z ruské strany jen obvyklá rétorika.

Ruský vůdce Vladimir Putin ve čtvrtek varoval, že země Severoatlantické aliance budou riskovat jaderný konflikt, pokud vyšlou na Ukrajinu své vojáky. Reagoval tak na úvahy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona z počátku tohoto týdne.

Macron v pondělí na pařížské konferenci o pomoci Ukrajině řekl, že nevylučuje vyslání pozemních vojsk zemí Severoatlantické aliance na Ukrajinu. V podobném smyslu se vyjádřila estonská premiérka Kaja Kallasová nebo litevský ministr obrany Arvydas Anušauskas. Na Macronova slova pozitivně zareagoval Kyjev.

Myšlenku naopak odmítly Německo, Polsko, Itálie, Británie, USA nebo Česká republika. „Nikdo v Evropě se nechystá posílat vojáky na Ukrajinu,“ řekl k tomu podle informací agentury ČTK ve čtvrtek ve sněmovně premiér Petr Fiala (ODS).

Rusové neustále straší západní spojence Ukrajiny, soudí Niedermayer

Niedermayer se domnívá, že Putin a další představitelé Ruska se neustále snaží strašit západní spojence Ukrajiny. Cílem Ruska je, aby Západ neposkytoval Kyjevu dostatečnou podporu. Navíc si myslí, že Macronovo poselství bylo jiné. „Bylo o tom, že Rusko tuto válku nesmí vyhrát, jinak by to mělo obrovské důsledky pro svobodný západní svět.“

Europoslanec zdůraznil, že musíme hledat všechny cesty, jak Ukrajině pomoci a cení si Macrona za prohlášení, že Západ musí pomoci Ukrajině Rusko porazit.

Ruské debaty o jaderných zbraních jsou znepokojující, uvedl Vondráček

Vondráček uvedl s odkazem na svůj rozhovor s českým velvyslancem v Rusku (který je nyní v Praze) Vítězslavem Pivoňkou, že debata o jaderných zbraních se na ruské politické scéně objevuje periodicky co týden, či čtrnáct dní. „To je věc, která mě znepokojuje a měla by znepokojovat každého,“ dodal.

Věří zároveň, že je to jen ruská rétorika. Poslanec dodal, že mu však chybí intenzivní způsob, jak současnou eskalaci – v podobě posouvání červených čar – nějakým způsobem zastavit.

Putin zná naše strachy a blafuje, řekl Kolář

Kolář, který dříve dělal rovněž velvyslance v Rusku a v USA, vidí dvě strany Putinova vyjádření. „Z jaderného konfliktu máme mít obavy pořád. Na druhou stranu to berme tak, že jaderné zbraně jsou ne proto, aby byly použity, ale aby odstrašovaly.“

Doplnil, že Putin zná naše nálady a strachy. Není to poprvé, kdy naznačuje, co by se stalo v souvislosti s jaderným konfliktem, uvedl poradce. Myslí si tedy, že z jedné strany to musíme brát vážně, z druhé je to Putinova taktika, jak nás zadržet. „Putin blafuje, zastrašuje nás, odstrašuje, snaží se oslabit naši pomoc Ukrajině,“ shrnul.

Vondráček soudí, že Západ musí dodržovat své sliby, které dal Ukrajině. Nemyslí si však, že je dobře, když Macron dal „na stůl“ svůj návrh či úvahu o vyslání vojsk NATO na Ukrajinu. Poslanec to považuje za další červenou linii, další kamínek eskalace. Domnívá se, že tím Západ dává Moskvě záminku tvrdit, jak už to ruská propaganda činí, že Rusko neválčí s Ukrajinou, ale se Západem. Poslanec soudí, že červené linie překračují obě strany.

Niedermayer reagoval slovy, že červené linie překračuje Rusko, které musí vidět, že Západ bude podporovat Ukrajinu. Za chybu považuje, že na počátku Západ tvrdil, že tanky nedodá, pak že nedodá letadla. Nyní má ale europoslanec dobrý pocit, že se Rusku nedaří zpochybnit kurz pomoci Západu Ukrajině a tato podpora pokračuje.

Co znamená výrok Macrona?

Kolář na dotaz během pořadu, co znamená výrok Macrona, soudí, že tím francouzský prezident vzkazuje Putinovi, že „Ukrajina je suverénní stát, který o tom, koho tam bude mít, nebo nebude, má rozhodovat sám a nikdo mu do toho nemá mluvit.“ A pokud se západní státy rozhodnou o pomoci, „tak je to naše věc“. Dodal, že nám nejde o útok na Rusko či válku s ním, ale o pomoc Ukrajině, aby obnovila své území podle mezinárodního práva.

Vondráček k tomu doplnil, že za výrokem Macrona je také jeho vnitřní politika. Francouzskému prezidentovi klesá domácí podpora, tak hledá řešení i v tomto.. „Každá zahraniční politika je pokračováním té vnitřní,“ řekl poslanec.

USA nevidí náznaky, že se Rusko chystá použít jadernou zbraň

Spojené státy nespatřují žádné náznaky toho, že by se Rusko chystalo použít jadernou zbraň. Situaci budou ale nadále pečlivě monitorovat. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek uvedl mluvčí americké diplomacie Matthew Miller. Vyjádřil se takto po varování Vladimira Putina, že Moskva má zbraně, kterou jsou schopny zasáhnout západní cíle.

„Není to poprvé, co jsme svědky nezodpovědné rétoriky Vladimira Putina. Takto by neměl mluvit vůdce jaderného státu,“ řekl Miller.

Putin ve čtvrtek uvedl, že země Severoatlantické aliance riskují jaderný konflikt, pokud vyšlou své vojáky na Ukrajinu. Prohlásil také, že ruské strategické jaderné síly jsou ve stavu plné připravenosti, a pohrozil Západu, že Moskva má zbraně schopné zasáhnout jeho území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 4 hhodinami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 5 hhodinami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 6 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 9 hhodinami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
před 13 hhodinami
Načítání...