USA sníží financování obrany evropských zemí sousedících s Ruskem

USA sníží vojenskou podporu evropských zemí sousedících s Ruskem v době, kdy Washington naléhá na Evropu, aby vynaložila více peněz na svou obranu. Představitelé Pentagonu minulý týden informovali evropské diplomaty, že již nebudou financovat program zaměřený na vojenský výcvik a vybavení armád evropských zemí, jež by se ocitly v první linii v případném konfliktu s Ruskem, píší Financial Times (FT). Krok se dotkne především Estonska, Litvy a Lotyšska.

Financování programu vojenské podpory známého pod označením Sekce 333, který spadá pod americké ministerstvo obrany, vyprší na konci září 2026, do kdy jej schválil Kongres. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nepožádala o jeho prodloužení, sdělil jeden ze zdrojů FT.

Představitel Bílého domu uvedl, že krok je v souladu s Trumpovým úsilím přehodnotit americkou zahraniční pomoc a s jeho „dlouhodobým důrazem na to, aby Evropa převzala větší odpovědnost za vlastní obranu“. Spojenci USA v NATO v červnu souhlasili se zvýšením výdajů na obranu na pět procent hrubého domácího produktu.

Evropa v rámci Sekce 333 mezi lety 2018 až 2022 obdržela 1,6 miliardy dolarů (33,4 miliardy korun), píše FT s odvoláním na údaje americké vlády. Estonsko, Litva a Lotyšsko jsou mezi klíčovými příjemci. Ukončení programu vojenské podpory by mohlo pro země sousedící s Ruskem znamenat odebrání stovek milionů dolarů, které jim USA posílají, odhadují senátní poradci.

Údajná snaha o „povzbuzení“ bohatších zemí

Trumpova administrativa chce krokem povzbudit bohatší evropské země, aby více přispívaly na zajištění bezpečnosti těchto států, sdělil FT nejmenovaný evropský představitel. Evropské vlády oznámení Američanů překvapilo a nyní se snaží od Washingtonu získat více informací, uvedly diplomatické zdroje FT.

Nejvýše postavená demokratka v zahraničním výboru amerického Senátu Jeanne Shaheenová rozhodnutí snížit vojenskou podporu označila za pomýlené. „Podkopat obrannou připravenost našich spojenců v době, kdy od nich požadujeme, aby posílili své vlastní kapacity, vůbec nedává smysl,“ prohlásila Shaheenová. Krok podle ní navíc ohrozí americké vojáky, kteří by případně bojovali po boku spojeneckých vojsk, jejichž výcvik bude zredukován.

V ohrožení je rovněž Baltská bezpečnostní iniciativa, jiný program vytvořený v roce 2020 na podporu ozbrojených sil Estonska, Litvy a Lotyšska. Kongres USA minulý rok schválil 228 milionů dolarů (asi 4,7 miliardy korun) na její podporu. Bílý dům však nepožádal o další financování programu v rámci rozpočtu na příští rok. Americká vláda v současnosti program přehodnocuje, sdělil jeden ze zdrojů FT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Armáda USA sestřelila íránské drony a udeřila na radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelská armáda při střelbě na Západním břehu zabila kojence

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“.
08:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.
před 1 hhodinou

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 3 hhodinami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 11 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 11 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 13 hhodinami
Načítání...