USA sníží financování obrany evropských zemí sousedících s Ruskem

USA sníží vojenskou podporu evropských zemí sousedících s Ruskem v době, kdy Washington naléhá na Evropu, aby vynaložila více peněz na svou obranu. Představitelé Pentagonu minulý týden informovali evropské diplomaty, že již nebudou financovat program zaměřený na vojenský výcvik a vybavení armád evropských zemí, jež by se ocitly v první linii v případném konfliktu s Ruskem, píší Financial Times (FT). Krok se dotkne především Estonska, Litvy a Lotyšska.

Financování programu vojenské podpory známého pod označením Sekce 333, který spadá pod americké ministerstvo obrany, vyprší na konci září 2026, do kdy jej schválil Kongres. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nepožádala o jeho prodloužení, sdělil jeden ze zdrojů FT.

Představitel Bílého domu uvedl, že krok je v souladu s Trumpovým úsilím přehodnotit americkou zahraniční pomoc a s jeho „dlouhodobým důrazem na to, aby Evropa převzala větší odpovědnost za vlastní obranu“. Spojenci USA v NATO v červnu souhlasili se zvýšením výdajů na obranu na pět procent hrubého domácího produktu.

Evropa v rámci Sekce 333 mezi lety 2018 až 2022 obdržela 1,6 miliardy dolarů (33,4 miliardy korun), píše FT s odvoláním na údaje americké vlády. Estonsko, Litva a Lotyšsko jsou mezi klíčovými příjemci. Ukončení programu vojenské podpory by mohlo pro země sousedící s Ruskem znamenat odebrání stovek milionů dolarů, které jim USA posílají, odhadují senátní poradci.

Údajná snaha o „povzbuzení“ bohatších zemí

Trumpova administrativa chce krokem povzbudit bohatší evropské země, aby více přispívaly na zajištění bezpečnosti těchto států, sdělil FT nejmenovaný evropský představitel. Evropské vlády oznámení Američanů překvapilo a nyní se snaží od Washingtonu získat více informací, uvedly diplomatické zdroje FT.

Nejvýše postavená demokratka v zahraničním výboru amerického Senátu Jeanne Shaheenová rozhodnutí snížit vojenskou podporu označila za pomýlené. „Podkopat obrannou připravenost našich spojenců v době, kdy od nich požadujeme, aby posílili své vlastní kapacity, vůbec nedává smysl,“ prohlásila Shaheenová. Krok podle ní navíc ohrozí americké vojáky, kteří by případně bojovali po boku spojeneckých vojsk, jejichž výcvik bude zredukován.

V ohrožení je rovněž Baltská bezpečnostní iniciativa, jiný program vytvořený v roce 2020 na podporu ozbrojených sil Estonska, Litvy a Lotyšska. Kongres USA minulý rok schválil 228 milionů dolarů (asi 4,7 miliardy korun) na její podporu. Bílý dům však nepožádal o další financování programu v rámci rozpočtu na příští rok. Americká vláda v současnosti program přehodnocuje, sdělil jeden ze zdrojů FT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Rusko tvrdí, že zneškodnilo 660 ukrajinských dronů, což je jeden z nejvyšších počtů od začátku války.
08:11Aktualizovánopřed 2 mminutami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 20 mminutami

New York schválil zastropování nájemného u milionu bytů, splnil Mamdaniho slib

New York ve čtvrtek schválil zastropování nájemného u přibližně milionu bytů s regulovaným nájemným, kde žijí obyvatelé s jednoletou či dvouletou nájemní smlouvou, uvedla agentura AP. Splnil tak předvolební slib newyorského starosty a demokratického socialisty Zohrana Mamdaniho, který do funkce nastoupil v lednu. Opatření přijala nezávislá městská komise pro směrnice o nájemném, jejíž členy jmenuje starosta města.
před 1 hhodinou

EK navrhla prodloužit ochranu Ukrajinců o rok s omezeními pro muže

Dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky v zemích Evropské unie by měla být prodloužena o další rok do 4. března 2028, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost. Návrh Evropské komise představil komisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Navrhovaná opatření podle něj komise intenzivně diskutovala jak s ukrajinskými představiteli, tak se státy EU, zejména těmi, které hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků. Mezi ně patří i Česká republika.
10:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 2 hhodinami

Za útok na vánoční trhy v Magdeburku uložil soud doživotí

Na doživotí poslal v pátek německý soud do vězení saúdskoarabského lékaře, který předloni v prosinci zaútočil na vánoční trhy v Magdeburku. Jednapadesátiletý Tálib Abdalmuhsin zabil při zběsilé jízdě po magdeburském hlavním náměstí šest lidí a přes 300 dalších zranil. Soud vinu obžalovaného označil za zvlášť těžkou, což v německém právním řádu znemožňuje propuštění odsouzeného na doživotí z vězení po patnácti letech.
10:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k deportaci statisíců Haiťanů a Syřanů

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek rozhodl, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa může odebrat ochranu před deportací statisícům migrantů z Haiti a Sýrie, kteří do USA uprchli před násilím či kvůli přírodním katastrofám. Zvrátil tak rozhodnutí federálních soudců, kteří vládě zakázali zrušit status dočasné ochrany (TPS) 350 tisícům Haiťanů a 6100 Syřanů. Rozsudek otevírá vládě cestu ke zrušení TPS i pro migranty z dalších zemí. Program v USA chrání před vyhoštěním 1,3 milionu lidí ze sedmnácti zemí, píší agentury.
před 2 hhodinami

Roste počet migrantů mířících přes Libyi. Řecko hodlá držet tvrdý kurz

V centrálním Středomoří v uplynulých dnech zahynulo nejméně 46 lidí při pokusu nelegálně překonat námořní hranice a dostat se ze severní Afriky do Evropy. Jedním z hlavních tranzitních uzlů se stala Libye. Řecko proto v současné době uplatňuje kvůli nárůstu počtu migrantů tvrdý přístup. Podle statistik nicméně míra nelegální migrace na některých sledovaných trasách klesá.
před 4 hhodinami
Načítání...