Polsko budou chránit protiraketové systémy Patriot z Německa

Polsko přijme nabídku Německa, které mu chce poskytnout své systémy protivzdušné obrany Patriot. Na Twitteru to v pondělí napsal polský vicepremiér a ministr obrany Mariusz Blaszczak. Chce, aby mobilní raketové systémy byly rozmístěny u hranic s Ukrajinou.

„S radostí jsem přijal nabídku německé ministryně obrany (Christine Lambrechtové) týkající se toho, aby v Polsku byla rozmístěna další zařízení pro odpalování raket Patriot,“ napsal Blaszczak na Twitteru. Až bude s německou stranou o dodávce německých systémů telefonovat, navrhne, aby byly rozmístěny u hranic s Ukrajinou, dodal.

Německá ministryně Lambrechtová s nabídkou přišla v souvislosti s úterním incidentem, kdy ve východopolské vsi Przewodów dopadla raketa. Podle západních činitelů šlo zřejmě o střelu ukrajinské protiletecké obrany. Zemřeli při tom dva lidé. Rusko v úterý proti Ukrajině vystřelilo smršť raket s cílem vyřadit z provozu její energetickou infrastrukturu.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu Severoatlantická aliance začala posilovat protileteckou obranu v Evropě. V polovině října se více než desítka členských zemí, včetně Česka a Slovenska, připojila k německé iniciativě a podepsala prohlášení o záměru společného nákupu systémů protivzdušné obrany.

Bezpečnostní analytik: Patrioty v Polsku by incidentu zřejmě nezabránily

„V kontextu incidentu, který zasáhl polské teritorium, se jedná o významný krok,“ řekl ve vysílání ČT24 bezpečnostní analytik Richard Stojar. Je však podle něj otázkou, do jaké míry dokáže protiraketový systém podobným událostech předcházet. „Musely by působit už na ukrajinském teritoriu. (…) K tomu v tuto chvíli ještě určeny nejsou,“ uvedl s tím, že jde spíše o symbolické gesto podpory, „nikoliv jako praktický krok“.

Incident z minulého týdne byl podle něj poměrně specifický a německá protivzdušná obrana by mu zřejmě nedokázala zabránit.

Umístění systémů Patriot na území Ukrajiny by podle něj neznamenalo vtažení NATO do války. Šlo by však o významný posun v podpoře napadené země. „Baterie Patriot by nemusely mít německou nebo alianční obsluhu, bylo by možné vycvičit i ukrajinské specialisty. Nějaký čas by to trvalo, ale významně by to posílilo i obranné možnosti Ukrajiny,“ přiblížil.

8 minut
Bezpečnostní analytik Richard Stojar o umístění systémů Patriot na hranicích Polska s Ukrajinou
Zdroj: ČT24

Západní spojenci si však v míře pomoci stanovili limity a tato protivzdušná obrana je patrně jednou z nich, uvedl. „Patrioty přímo na Ukrajinu nedodaly ani Spojené státy americké, ani žádný z evropských partnerů,“ řekl Stojar. Není však vyloučeno, že pokud budou ruské útoky pokračovat, dojde k přehodnocení těchto hranic.

Systémy Patriot podle něj patří na technickou špičku minimálně na evropském kontinentu. „Z tohoto pohledu jde o výrazné posílení obranyschopnosti východního křídla Severoatlantické aliance,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 5 mminutami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 7 mminutami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit prvního února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají do té doby, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Trump dlouhodobě hrozí zabráním ostrova, evropské země tam v posledních dnech vysílají své vojáky.
17:36Aktualizovánopřed 24 mminutami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 45 mminutami

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 59 mminutami

Syrské síly ovládly dvě kurdská města a ropná pole

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městy Dajr Háfir a Maskana na severu země, z nichž se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrských demokratických sil (SDF). Píše to agentura AFP. Armáda obsadila i dvě ropná pole Súfján a Saurá. Kurdové dříve oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
10:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pozorovatelé kritizují volby v Ugandě. Podle úřadů znovu vyhrál prezident Museveni

Volby v Ugandě podle oficiálních výsledků znovu vyhrál stávající prezident Yoweri Museveni, který tak získal sedmý mandát. Museveni, který je u moci už čtyřicet let, obdržel podle ústřední volební komise 71,65 procenta, zatímco pro vůdce opozice Bobiho Winea hlasovalo 24,72 procenta voličů. Wine už předtím uvedl, že se vláda při hlasování dopustila masových podvodů. Také podle afrických pozorovatelů provázely čtvrteční prezidentské a parlamentní volby únosy a zastrašování, napsala agentura AFP.
před 2 hhodinami

Kadyrovův syn byl po autonehodě hospitalizován ve vážném stavu, píší média

Osmnáctiletý syn autoritářského čečenského vůdce Ramzana Kadyrova se zranil při automobilové havárii v Grozném, správním středisku severokavkazského Čečenska, které je autonomní republikou Ruské federace. Informovala o tom ruská opoziční média či stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Adam Kadyrov byl v pátek v bezvědomí hospitalizován v hlavní grozenské nemocnici a v noci na sobotu letecky dopraven do Moskvy. Podle RFE/RL je jeho stav vážný.
před 3 hhodinami
Načítání...