Šéf německé civilní rozvědky BND Bruno Kahl v pondělí varoval poslance, že Rusko vydává na armádu výrazně více než Severoatlantická aliance a jeho síly budou schopny zaútočit na území NATO nejpozději do konce tohoto desetiletí. Do Spolkového sněmu dorazili i šéfové dalších německých tajných služeb.
Šéf Spolkové zpravodajské služby (BND) Kahl varoval, že Kreml vidí Západ a Německo jako svého nepřítele a zároveň zemi už delší dobu považuje za jednu z válečných stran v konfliktu na Ukrajině. Berlín je po Spojených státech druhým největším dárcem vojenské pomoci Kyjevu, který se už více než dva a půl roku brání ruské vojenské agresi.
„Ruské síly by měly být schopny zaútočit na území NATO nejpozději do konce tohoto desetiletí,“ upozornil Kahl před parlamentním výborem v Berlíně.
„Sledujeme agresivní chování ruských zpravodajských služeb,“ řekl poslancům výboru pro kontrolu tajných služeb šéf Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) Thomas Haldenwang. Jím řízený úřad zastává funkci civilní kontrarozvědky. Podle Haldenwanga přibylo případů ruské špionáže i sabotáží, „a to jak kvantitativně, tak i kvalitativně“.
Podle šéfa BfV stojí Rusko zřejmě mimo jiné za červencovým požárem balíku v logistickém centru společnosti DHL v Lipsku. Jen shodou náhod začal podle Haldenwanga balíček hořet ještě na zemi, a ne až při přepravě letadlem. V takovém případě by podle něj hrozilo zřícení letadla, kvůli kterému by mohli i umírat lidé. Podle informací agentury DPA dorazil balíček s hořlavinou do Německa z Pobaltí.
Martina Rosenbergová, šéfka třetí německé tajné služby, vojenské MAD, varovala, že německá armáda je stále častěji terčem pokusů o špionáž ze strany zahraničních aktérů. „Ať už jde o snahu zjistit informace o dodávkách zbraní Ukrajině, plánech na výcvik nebo zbrojních projektech, nebo (o snahu) vyvolat sabotážními akcemi pocit nejistoty,“ popsala zákonodárcům.
Výbor pro kontrolu zpravodajských služeb zasedá běžně za zavřenými dveřmi. Jen jednou za rok je slyšení šéfů BfV, BND a MAD veřejné.
