Ruská ekonomika se definitivně mění na válečnou. Moskva plánuje meziročně zvýšit vojenské výdaje o celou čtvrtinu, vyplývá z návrhu rozpočtu na rok 2025. Čtyřicet procent vládních prostředků tak půjde na armádu, nákup zbraní a další oblasti spojené s válkou na Ukrajině. Jedná se o nejvyšší částku od rozpadu Sovětského svazu. Stane se tak na úkor zdravotnictví či sociálních služeb, které přitom Kreml označuje za prioritu. Podle expertů čeká zemi zvyšování daní, zdražování a potíže spojené už teď s nedostatkem pracovních sil nejen ve zbrojovkách. Ruské hospodářství ale nejspíš pár let masivní válečné výdaje ustojí a Západ se na to musí připravit.
Rusko nalije do válečné mašinérie nejvíc peněz od dob Sovětského svazu
Ruská vláda předložila Státní dumě návrh federálního rozpočtu na léta 2025 až 2027 v podobě dokumentu, který na sedmi tisíci stranách nastiňuje předpokládané příjmy a plánované výdaje, uvádí nezávislý ruský server Meduza.
Na ruskou armádu a nákupy zbraní má jít 13,5 bilionu rublů (asi 3,22 bilionu korun) neboli třicet procent všech výdajů a 6,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Oproti letošnímu roku to bude skoro o čtvrtinu více a oproti předválečnému roku 2021 se bude jednat dokonce o čtyřnásobek.
Když se k tomu připočte kapitola „národní bezpečnost“, která zahrnuje výdaje na ministerstvo vnitra, ruskou národní gardu, tajné služby, federální kriminální ústřednu Vyšetřovací výbor a vězeňskou službu, silové složky celkem spolknou 17 bilionů rublů (asi čtyři biliony korun) neboli dvě pětiny rozpočtu a osm procent HDP země.
Utajená část rozpočtu
Některé výdaje jsou přitom tradičně v rámci ruského rozpočtu označeny jako „tajné“ či „přísně tajné“, připomíná Meduza s tím, že letos jde o rekordní podíl, podle odhadů se jedná asi o třetinu výdajů.
Navrhovaný rozpočet se může ještě změnit, protože prochází celkem třemi čteními v dolní komoře ruského parlamentu, až poté míří do horní komory Rady federace, než jej podepíše šéf Kremlu, popisuje proces americká stanice CNN.
I oficiálně oznámená čísla už ale znamenají nejmasivnější vojenské investice země od rozpadu Sovětského svazu, upozorňuje v komentáři list Financial Times (FT) s tím, že ruský vládce Vladimir Putin je zjevně nadále ochoten „vynaložit obrovské náklady na boj, který považuje za existenciální pro přežití svého režimu“.
Projekce pro roky 2026 a 2027 sice naznačují mírné snížení vojenských výdajů na 5,6 procenta a 5,1 procenta HDP, obavy z vleklého konfliktu to ale příliš nezmírňuje, jelikož v Putinově Rusku válka pohání ekonomiku, píše FT.
Ekonomové nazývají Putinovu strategii „vojenským keynesiánstvím“. Vyznačuje se výrazným nárůstem vojenských výdajů spojených s konfliktem na Ukrajině a také růstem spotřebitelských výdajů a vyšší inflací, což přinutilo centrální banku zvýšit náklady na půjčky, uvádí britský deník Guardian.
„Zvýšení (vojenských výdajů) je potvrzením, že (ruská) ekonomika přešla na válečný základ, a i kdyby válka na Ukrajině brzy skončila, hlavní prioritou zůstane směrování peněz do armády a přebujelý obranný sektor,“ píše přední nezávislý ruský ekonomický portál Bell, jenž se v Rusku dostal na seznam takzvaných zahraničních agentů a Putinův režim ho blokuje.
Ruský vládce Vladimir Putin s vojenskými piloty
Zanedbaný veřejný sektor
Ostatní klíčové sektory jako zdravotnictví, školství či sociální politika dostanou peněz jen o něco více než dosud, nebo dokonce výdaje na tyto oblasti klesnou, a to i navzdory rétorice Moskvy, která tvrdí, že považuje sociální oblast za svou nejvyšší prioritu, všímá si FT. Výdaje na sociální politiku by měly podle Guardianu klesnout meziročně o šestnáct procent.
Podle serveru The Moscow Times, zakázaného ruskými úřady, z poznámek k zákonu o státním rozpočtu na webu dolní komory ruského parlamentu vyplývá, že vláda bude škrtat především ve zdravotnictví. Od roku 2026 kupříkladu přestanou úřady financovat projekt modernizace primární zdravotní péče, všímá si server.
Putin přitom zdravotnictví často používá během volebních kampaní. Už v roce 2018 sliboval, že průměrná délka dožití se k roku 2024 prodlouží na 80 let, připomíná Moscow Times. Federální projekt boje proti kardiovaskulárním nemocem ale nyní přijde prakticky o polovinu peněz, o třetinu pak projekt rozvoje zdravotnické infrastruktury.
Financování federálního projektu boje proti onkologickým onemocněním, v jehož rámci se mělo postavit 420 středisek ambulantní onkologické pomoci a vybavit 160 nemocnic a ambulancí v regionech, se ořízne v přepočtu na 33,4 miliardy korun. Za dva roky se výdaje na boj proti rakovině snížily o dvanáct procent, napsal portál.
Daně hlavně pro bohaté
Moskva se v posledních letech musela uchýlit také ke zvyšování daní jako jednomu z hlavních způsobů financování války, konstatoval server Kyiv Independent. Země přitom od roku 2001 do předválečného roku 2021 disponovala rovnou sazbou daně z příjmu ve výši třináct procent, což byla pro podniky významná pobídka.
Už v roce 2021 ale zavedla ruská vláda patnáctiprocentní sazbu pro příjem přesahující v přepočtu 1,19 milionu korun. Letos v květnu pak oznámilo ruské ministerstvo financí plány na zavedení sazeb daně z příjmu v rozmezí od 15 do 22 procent pro příjmy přesahující v přepočtu 570 tisíc korun počínaje rokem 2025.
Korporátní daň vzroste z 20 na 25 procent a snížené sazby pro některé podniky budou zrušeny. Daň z nerostných surovin na výrobu železa se zvýší ze 4,8 na 5,5 procenta, zatímco daň z nerostů na výrobu hnojiv se zdvojnásobí. „Zvýšení daní je skutečně spojeno s výdaji na válku,“ řekl webu Kyiv Independent ekonom ruského původu Andrej Movchan, který žije v Londýně.
Podle experta bude mít zvyšování daní negativní dopady na hospodářský růst a civilní sektor v Ruské federaci. „Spustí inflaci, protože produkce spotřebního zboží klesá, zatímco státem stimulovaná poptávka po něm zůstává stejná,“ poznamenal zakladatel investiční společnosti Movchan's Group. „Zvýšení korporátní daně se dotkne každého a bude velmi citlivé pro ruské podniky,“ míní odborník.
Současné zvýšení daní je však poměrně mírné a obsahuje mnoho výjimek, podotýká Kyiv Independent s tím, že Moskva chce Rusům ukázat, že „bere víc od bohatých a méně od chudých“.
Dopady sankcí a nedostatek pracovníků
Současné ruské ekonomické strategii podle FT nehrají do karet západní sankce. Jejich dopady sice pomáhají Moskvě překonávat země jako Indie nebo Čína, které s agresorem dál čile obchodují, nicméně restrikce omezily dodavatelské řetězce a finanční transakce Kremlu i jeho schopnost modernizovat armádu v době, kdy se těžko dostává k základním součástkám a technologiím vyrobeným na Západě.
Příjmy z komodit navíc i podle samotné Moskvy klesnou. Ministr financí Anton Siluanov k návrhu rozpočtu sdělil, že podíl ropy a plynu na celkových příjmech bude 27 procent. „Je to méně než v předchozích letech a to je dobře – zbavujeme naše rozpočtové příjmy závislosti na ropě a plynu,“ řekl Siluanov státní televizi.
Překážkou pro ambiciózní plány šéfa Kremlu je rovněž úbytek pracovních sil, kdy rekordně nízká nezaměstnanost 2,4 procenta už působí tamnímu trhu potíže. Nedostatek lidí přitom může podkopat snahy Kremlu zvýšit výrobu a rozšířit kapacity ve vojensko-průmyslové oblasti, upozorňuje FT.
Kreml kvůli své pokračující vojenské agresi na Ukrajině potřebuje stále nové zbraně, údaje o jejich výrobě ale tají. Růst lze sledovat jen podle občasných prohlášení státních představitelů, podotýká BBC.
Letos v dubnu premiér Michail Mišustin prohlásil, že se loni výroba aut a obrněných vozidel ztrojnásobila, produkce úderných zbraní a munice vzrostla sedminásobně a výroba spojovací techniky a prostředků radioelektronického boje devítinásobně.
Viceprezidentka obchodní a průmyslové komory Jelena Dybovová pak na konci srpna v televizi NTV prohlásila, že je nezbytné přilákat kurýry a taxikáře k práci ve zbrojovkách, protože chybějí lidé a v ohrožení je plnění státních zakázek.
Na největších ruských portálech zaměřených na hledání práce bylo od 15. srpna do 15. září zveřejněno více než 90 tisíc pracovních nabídek podniků z obranné sféry, spočítala ruská redakce BBC. Nabízené výdělky u nejvíce nedostatkových profesí dosahovaly trojnásobku i čtyřnásobku průměrných platů v daném regionu. Největší poptávka je po inženýrech, soustružnících a operátorech CNC strojů.
Podle BBC je nedostatek pracovníků způsoben tím, že na trh přišly málo početné ročníky z devadesátých let minulého století, část dosavadních pracovníků odešla do války a část utekla do ciziny v obavě z mobilizace do bojů. Snížil se i příliv migrantů.
Putin tak nyní stojí před dilematem, jak udržet vyvážený finanční systém a plnit své sociální závazky ve chvíli, kdy potřebuje udržovat výdaje pro resort obrany na rekordní výši, píše FT s tím, že jasným poraženým je veřejný sektor, který tak bude dál podfinancovaný. Kreml ale díky výnosům z komodit i utužení represí může potlačit kritické hlasy a financovat své válečné úsilí ještě dlouhé roky.
Západ se tak podle listu musí soustředit na to, že ruská ekonomika nejspíš nápor ještě několik let vydrží, a snažit se vypracovat dlouhodobou strategii na omezení Putinovy válečné mašinérie a současně posílení odolnosti hospodářství napadené Ukrajiny.
Načítání...
Skoro čtvrtina HDP Ukrajiny jde na obranu
Kyjev byl nucen navýšit své vlastní vojenské výdaje. Na obranu a vnitřní bezpečnost šlo letos asi 22 procent HDP, tedy zhruba 40 miliard dolarů (asi 925 miliard korun). Návrh rozpočtu pro příští rok počítá se zvýšením výdajů na 26,3 procenta, což podle amerického výzkumného ústavu Wilson Center částečně souvisí s pochybnostmi kabinetu, že v roce 2025 budou dostatečné dodávky západních zbraní.
V letech 2023 až 2024 se podíl západní vojenské pomoci v rámci ukrajinského rozpočtu odhadoval na přibližně deset až dvanáct procent HDP. Podle Wilson Center je důležité, že země výrazně pokročila ve výrobě vlastních dronů, které podle odhadů likvidují až polovinu nepřátelské techniky a personálu. Ukrajina je však dál závislá na západních dodávkách systémů protivzdušné obrany a dělostřeleckých granátů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil minulý týden Spojené státy, kde se snažil orodovat za další finanční a vojenskou podporu v době, kdy plnohodnotná válka zuří třetím rokem. Ukrajina už nyní dostává od svých spojenců pomoc v hodnotě miliard dolarů, ruské síly jsou ale početnější a lépe vybavené než ty ukrajinské, upozorňuje CNN.
Situace na bojišti se tak nevyvíjí ve prospěch Kyjeva. Ruská armáda v posledních měsících dobývá další a další obce na východě Ukrajiny. Během posledního týdne obsadila Vuhledar, podle Kyjeva se bojuje na předměstí Torecku a síly nepřítele se blíží také ke strategickému městu Pokrovsk, jehož získání by Rusům otevřelo cestu dál do Donbasu. Pozornost nepřítele nedokázal odlákat ani překvapivý vpád Ukrajinců do ruské Kurské oblasti a obsazení desítek tamních obcí.
