Rusko verbuje do armády bezdomovce, chce se vyhnout další mobilizaci, tvrdí RFE/RL

Neznámý počet lidí bez domova podepsal z různých důvodů smlouvu s ruskou armádou, aby šli bojovat na Ukrajinu. Někteří to dělají pro peníze, někteří pro vlast. Jiní proto, že „nemají, co jiného by dělali“. Děje se to v době, kdy se Moskva snaží vyhnout další vlně mobilizace, což je pro ni krajně citlivá věc, a kdy ruská armáda i kvůli ukrajinskému vpádu do Kurské oblasti potřebuje další vojáky, píše Rádio Svobodná Evropa/ Rádio Svoboda (RFE/RL) na svých internetových stránkách.

Podle ruského ministerstva obrany za letošek smlouvu s armádou podepsalo asi 190 tisíc mužů. Rusko nastavilo příhodné podmínky pro lidi podezřelé ze zločinů nebo pro odsouzené, kteří se dobrovolně přihlásí do války. K tomu podle zdrojů RFE/RL úřady aktivně vyhledávají nové vojáky v centrech pro lidi bez domova na Sibiři a Dálném východě.

Zprávy o tom, že se policie a armáda zaměřuje na muže v útočištích pro bezdomovce, se objevovaly v zahraničních a ruských nezávislých médiích už během částečné mobilizace v září 2022. Od té doby se to sporadicky děje dál. Dobrovolnice z ubytovny na předměstí Angarsku, průmyslového města v Irkutské oblasti, vypověděla, že loni náboráři přicházeli prakticky každý měsíc s letáky vyzývajícími lidi, aby podepsali smlouvu s armádou. „Samozřejmě se ti blázni nechali nalákat penězi,“ řekla o klientech ubytovny.

Podle letáku zveřejněného na internetových stránkách správy jedné z vesnic v Irkutské oblasti armáda zdravým dospělým mužům nabízí jednorázový náborový příspěvek 400 tisíc rublů (asi 100 tisíc korun), měsíční plat 210 tisíc rublů (51 tisíc korun) a další benefity. Za prodloužení jednoleté smlouvy mají vojáci nárok na dalších 195 tisíc rublů (asi 50 tisíc korun). Pokud armáda smlouvu dodrží, lze za rok získat 2,9 milionu rublů (asi 700 tisíc korun), což je asi 72krát více oproti mediánové mzdě z roku 2022, jak ji uvádí ruský statistický úřad. Nabídka navíc zahrnuje „možnost vyřešit problémy s bydlením“ a „zajištěné zaměstnání po konci kontraktu“.

Z války se vrátí málokdo

Dva klienti velkého střediska pro bezdomovce v Irkutské oblasti nedávno jeho zakladateli řekli, že podepsali smlouvu s armádou, protože potřebovali peníze „na vyřešení problémů s bydlením“ poté, co je manželky kvůli nadměrnému pití alkoholu vyhodily z domova. Doufají prý, že díky válce získají hypotéku a budou si moci pořídit vlastní domov.

Dobrovolnice z centra v Angarsku ale říká, že lidé bez domova, kteří se obvykle potýkají s nějakou závislostí, „plně nechápou, že si zahrávají se smrtí“. Podle ní si myslí, že je možné se z války vrátit. „A nedochází jim, že kromě těch chlapů, kteří podepsali smlouvy na půl roku hned v roce 2022, se nikdo živý nevrátil,“ dodává.

Dobrovolník v jiné ubytovně na předměstí Angarsku vzpomíná, jak se jim ozval bývalý klient a vyprávěl, že jediným, kdo z jejich jednotky čítající padesát mužů přežil, byl on a ještě jeden voják. Vyprávěl, že když odmítl posloužit jako ‚kanónenfutr‘, poslali ho za trest do díry – improvizovaného vězení pro vojáky ve sklepích nebo prohlubních v zemi.

Programy pro návrat k životu neexistují

Nikdo z dobrovolníků, se kterými novináři RFE/RL mluvili, nevěděl o žádném případu, kdy by člověk bez domova po návratu z Ukrajiny vedl „normální“ život nebo použil peníze vydělané v bojích k zajištění střechy nad hlavou. Zakladatel irkutského centra ví o případu muže bez domova, alkoholika, který smlouvu podepsal v roce 2023, půl roku bojoval na Ukrajině, dostal vyznamenání za záchranu životů, ale nedávno se do centra vrátil. Válka tohoto muže „opravdu změnila“, jeho životní situaci však nezlepšila. „Hodně pil a peníze, které si z války přinesl, promrhal,“ řekl zakladatel centra.

Ačkoliv různé nevládní organizace pomáhají veteránům v návratu k životu „v civilu“, žádné programy, které by se zaměřovaly na vojáky bez domova vracející se z Ukrajiny, neexistují.

Zakladatel střediska v Irkutsku se domnívá, že během dvou prvních let války muži bez domova podepisovali smlouvy s armádou často proto, aby si vylepšili postavení ve společnosti. Kromě toho, že jim šlo o peníze, někteří chtěli „bránit vlast“ a jiní do války šli proto, že jim chyběl životní cíl, tvrdí tento muž. Dodává, že nyní pochopili, že služba na Ukrajině nevede k tomu, že by si získali „nějaký zvláštní respekt“.

Nábor jako opatření, jak dostat bezdomovce z ulic

Starosta města Železnogorsk-Ilimskij v Irkutské oblasti Pavel Berezovskij ve videu zveřejněném v červenci na Telegramu popřel, že by nějací lidé bez domova z regionu bojovali na Ukrajině. „Někteří tvrdí, že byli ve válce, aby jich ostatním bylo líto,“ tvrdil.

Dále na severovýchod v Sašské autonomní republice úřady nábor do armády využívaly jako jedno z opatření s cílem dostat bezdomovce z ulic Jakutsku, informoval server SakhaDay. Město bylo koncem června dějištěm mezinárodního sportovního turnaje Děti Asie.

Na dobročinné akci pro bezdomovce a další sociálně znevýhodněné lidi sašská ombudsmanka Sardana Gurjevová vyzvala účastníky, aby následovali příkladu devatenácti mužů bez domova, kteří v roce 2023 podepsali kontrakt s armádou pro válku na Ukrajině. „Jste vlastenci,“ řekla podle SakhaDay skupině mužů bez domova v květnu na akci s názvem Změň svůj život. „Jak můžete odmítnout pomoci své zemi v situaci, kdy to potřebuje?“ naléhala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle Rubia jako ekonomická jaderná zbraň

Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ekvivalentem ekonomické jaderné zbraně. Podle agentur DPA a Reuters to v úterý uvedl ve vysílání televize Fox News jako důkaz toho, že by Teherán neměl vlastnit atomové zbraně. Podle dřívějších zpráv předložil Írán Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války, podle kterého by se jaderné rozhovory odložily až na pozdější fázi jednání. Rubio i zdroje agentury Reuters naznačili, že USA nabídku odmítnou.
před 1 hhodinou

Ozbrojenci unesli ze sirotčince v Nigérii 23 dětí

Ozbrojení útočníci unesli ze sirotčince na severu Nigérie 23 dětí, informovala v úterý agentura AP. Podle místních úřadů se patnáct z nich podařilo zachránit, po dalších osmi unesených dětech pátrají. K útoku se zatím nepřihlásila žádná skupina.
před 2 hhodinami

Karel III. přijel do Spojených států na státní návštěvu

Americký prezident Donald Trump s první dámou Melanií v pondělí v Bílém domě přivítali britského krále Karla III. s chotí Camillou. Královský pár dorazil do Spojených států dvě a půl století poté, co bývalá kolonie vyhlásila nezávislost na britském impériu, a letos oslavuje toto významné výročí. Dlouho plánovaná čtyřdenní oficiální návštěva má upevnit vztahy mezi oběma zeměmi v době, kdy Trump kritizuje britského premiéra Keira Starmera mimo jiné za to, že odmítá podpořit USA ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Střelce z galavečeře s Trumpem obvinili z pokusu o atentát na prezidenta

Muž, který střílel při sobotní galavečeři v hotelu Washington Hilton za účasti amerického prezidenta Donalda Trumpa, si u soudu vyslechl obvinění z pokusu o atentát na prezidenta, píší agentury. Viní ho také ze zločinů souvisejících s držením zbraní. Z nařízení soudce zůstane ve vazbě až do následujícího soudního líčení, jež se plánuje na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajina protestuje proti ruským lodím s ukradeným obilím v Izraeli

Ukrajina si předvolala izraelského velvyslance, aby mu předala protestní nótu poté, co do izraelského přístavu Haifa doplula další ruská loď, která je podle Kyjeva naložena obilím ukradeným Ruskem na okupovaném ukrajinském území. Obchodování s kradeným obilím by nemělo podkopávat přátelské vztahy mezi Kyjevem a Jeruzalémem, zdůraznil šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
před 8 hhodinami

VideoV Sýrii začal první veřejný soud s představitelem Asadova režimu

Bývalé syrské prominenty dohání spravedlnost – v jejich vlasti začíná první veřejný soud s představitelem hrůzovlády svrženého diktátora Bašára Asada. Exgenerál a zároveň Asadův bratranec Átif Nadžíb čelí obvinění ze zločinů proti syrskému lidu. V roce 2011 v provincii Dará brutálně potlačil protivládní demonstrace. V následné občanské válce zemřelo přes půl milionu lidí. Některé ozbrojené jednotky nového syrského vedení, které slíbilo zločiny předchozí vlády nekompromisně trestat, přitom už samy čelí obvinění z loňských masakrů menšin alavitů a křesťanů.
před 8 hhodinami

Ruské údery v Oděse zranily několik lidí, jednu oběť hlásí Nikopol

Jednu oběť si vyžádalo ruské ostřelování Nikopolu v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Jedenáct lidí také utrpělo zranění v noci na pondělí při náletu ruských dronů na Oděsu, oznámili už ráno záchranáři a úřady. Ruskem dosazená správa Záporožské jaderné elektrárny podle agentury Reuters uvedla, že ukrajinský dronový útok zabil jednoho zaměstnance.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Havlíček: Česko chce brát z Ázerbájdžánu dvě miliardy metrů krychlových plynu ročně

Česká republika chce ročně odebírat dvě miliardy metrů krychlových plynu z Ázerbájdžánu, přičemž dodávky by mohly začít mezi roky 2028 a 2029, řekl na návštěvě Baku ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Dohoda zatím nebyla podepsána, kontrakt je přislíben a je na velmi dobré cestě, dodal. Premiér Andrej Babiš (ANO) předtím řekl, že o dodávky plynu usiluje společnost ČEZ.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...