Rusko verbuje do armády bezdomovce, chce se vyhnout další mobilizaci, tvrdí RFE/RL

Neznámý počet lidí bez domova podepsal z různých důvodů smlouvu s ruskou armádou, aby šli bojovat na Ukrajinu. Někteří to dělají pro peníze, někteří pro vlast. Jiní proto, že „nemají, co jiného by dělali“. Děje se to v době, kdy se Moskva snaží vyhnout další vlně mobilizace, což je pro ni krajně citlivá věc, a kdy ruská armáda i kvůli ukrajinskému vpádu do Kurské oblasti potřebuje další vojáky, píše Rádio Svobodná Evropa/ Rádio Svoboda (RFE/RL) na svých internetových stránkách.

Podle ruského ministerstva obrany za letošek smlouvu s armádou podepsalo asi 190 tisíc mužů. Rusko nastavilo příhodné podmínky pro lidi podezřelé ze zločinů nebo pro odsouzené, kteří se dobrovolně přihlásí do války. K tomu podle zdrojů RFE/RL úřady aktivně vyhledávají nové vojáky v centrech pro lidi bez domova na Sibiři a Dálném východě.

Zprávy o tom, že se policie a armáda zaměřuje na muže v útočištích pro bezdomovce, se objevovaly v zahraničních a ruských nezávislých médiích už během částečné mobilizace v září 2022. Od té doby se to sporadicky děje dál. Dobrovolnice z ubytovny na předměstí Angarsku, průmyslového města v Irkutské oblasti, vypověděla, že loni náboráři přicházeli prakticky každý měsíc s letáky vyzývajícími lidi, aby podepsali smlouvu s armádou. „Samozřejmě se ti blázni nechali nalákat penězi,“ řekla o klientech ubytovny.

Podle letáku zveřejněného na internetových stránkách správy jedné z vesnic v Irkutské oblasti armáda zdravým dospělým mužům nabízí jednorázový náborový příspěvek 400 tisíc rublů (asi 100 tisíc korun), měsíční plat 210 tisíc rublů (51 tisíc korun) a další benefity. Za prodloužení jednoleté smlouvy mají vojáci nárok na dalších 195 tisíc rublů (asi 50 tisíc korun). Pokud armáda smlouvu dodrží, lze za rok získat 2,9 milionu rublů (asi 700 tisíc korun), což je asi 72krát více oproti mediánové mzdě z roku 2022, jak ji uvádí ruský statistický úřad. Nabídka navíc zahrnuje „možnost vyřešit problémy s bydlením“ a „zajištěné zaměstnání po konci kontraktu“.

Z války se vrátí málokdo

Dva klienti velkého střediska pro bezdomovce v Irkutské oblasti nedávno jeho zakladateli řekli, že podepsali smlouvu s armádou, protože potřebovali peníze „na vyřešení problémů s bydlením“ poté, co je manželky kvůli nadměrnému pití alkoholu vyhodily z domova. Doufají prý, že díky válce získají hypotéku a budou si moci pořídit vlastní domov.

Dobrovolnice z centra v Angarsku ale říká, že lidé bez domova, kteří se obvykle potýkají s nějakou závislostí, „plně nechápou, že si zahrávají se smrtí“. Podle ní si myslí, že je možné se z války vrátit. „A nedochází jim, že kromě těch chlapů, kteří podepsali smlouvy na půl roku hned v roce 2022, se nikdo živý nevrátil,“ dodává.

Dobrovolník v jiné ubytovně na předměstí Angarsku vzpomíná, jak se jim ozval bývalý klient a vyprávěl, že jediným, kdo z jejich jednotky čítající padesát mužů přežil, byl on a ještě jeden voják. Vyprávěl, že když odmítl posloužit jako ‚kanónenfutr‘, poslali ho za trest do díry – improvizovaného vězení pro vojáky ve sklepích nebo prohlubních v zemi.

Programy pro návrat k životu neexistují

Nikdo z dobrovolníků, se kterými novináři RFE/RL mluvili, nevěděl o žádném případu, kdy by člověk bez domova po návratu z Ukrajiny vedl „normální“ život nebo použil peníze vydělané v bojích k zajištění střechy nad hlavou. Zakladatel irkutského centra ví o případu muže bez domova, alkoholika, který smlouvu podepsal v roce 2023, půl roku bojoval na Ukrajině, dostal vyznamenání za záchranu životů, ale nedávno se do centra vrátil. Válka tohoto muže „opravdu změnila“, jeho životní situaci však nezlepšila. „Hodně pil a peníze, které si z války přinesl, promrhal,“ řekl zakladatel centra.

Ačkoliv různé nevládní organizace pomáhají veteránům v návratu k životu „v civilu“, žádné programy, které by se zaměřovaly na vojáky bez domova vracející se z Ukrajiny, neexistují.

Zakladatel střediska v Irkutsku se domnívá, že během dvou prvních let války muži bez domova podepisovali smlouvy s armádou často proto, aby si vylepšili postavení ve společnosti. Kromě toho, že jim šlo o peníze, někteří chtěli „bránit vlast“ a jiní do války šli proto, že jim chyběl životní cíl, tvrdí tento muž. Dodává, že nyní pochopili, že služba na Ukrajině nevede k tomu, že by si získali „nějaký zvláštní respekt“.

Nábor jako opatření, jak dostat bezdomovce z ulic

Starosta města Železnogorsk-Ilimskij v Irkutské oblasti Pavel Berezovskij ve videu zveřejněném v červenci na Telegramu popřel, že by nějací lidé bez domova z regionu bojovali na Ukrajině. „Někteří tvrdí, že byli ve válce, aby jich ostatním bylo líto,“ tvrdil.

Dále na severovýchod v Sašské autonomní republice úřady nábor do armády využívaly jako jedno z opatření s cílem dostat bezdomovce z ulic Jakutsku, informoval server SakhaDay. Město bylo koncem června dějištěm mezinárodního sportovního turnaje Děti Asie.

Na dobročinné akci pro bezdomovce a další sociálně znevýhodněné lidi sašská ombudsmanka Sardana Gurjevová vyzvala účastníky, aby následovali příkladu devatenácti mužů bez domova, kteří v roce 2023 podepsali kontrakt s armádou pro válku na Ukrajině. „Jste vlastenci,“ řekla podle SakhaDay skupině mužů bez domova v květnu na akci s názvem Změň svůj život. „Jak můžete odmítnout pomoci své zemi v situaci, kdy to potřebuje?“ naléhala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 4 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 6 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...