Rusko verbuje do armády bezdomovce, chce se vyhnout další mobilizaci, tvrdí RFE/RL

Neznámý počet lidí bez domova podepsal z různých důvodů smlouvu s ruskou armádou, aby šli bojovat na Ukrajinu. Někteří to dělají pro peníze, někteří pro vlast. Jiní proto, že „nemají, co jiného by dělali“. Děje se to v době, kdy se Moskva snaží vyhnout další vlně mobilizace, což je pro ni krajně citlivá věc, a kdy ruská armáda i kvůli ukrajinskému vpádu do Kurské oblasti potřebuje další vojáky, píše Rádio Svobodná Evropa/ Rádio Svoboda (RFE/RL) na svých internetových stránkách.

Podle ruského ministerstva obrany za letošek smlouvu s armádou podepsalo asi 190 tisíc mužů. Rusko nastavilo příhodné podmínky pro lidi podezřelé ze zločinů nebo pro odsouzené, kteří se dobrovolně přihlásí do války. K tomu podle zdrojů RFE/RL úřady aktivně vyhledávají nové vojáky v centrech pro lidi bez domova na Sibiři a Dálném východě.

Zprávy o tom, že se policie a armáda zaměřuje na muže v útočištích pro bezdomovce, se objevovaly v zahraničních a ruských nezávislých médiích už během částečné mobilizace v září 2022. Od té doby se to sporadicky děje dál. Dobrovolnice z ubytovny na předměstí Angarsku, průmyslového města v Irkutské oblasti, vypověděla, že loni náboráři přicházeli prakticky každý měsíc s letáky vyzývajícími lidi, aby podepsali smlouvu s armádou. „Samozřejmě se ti blázni nechali nalákat penězi,“ řekla o klientech ubytovny.

Podle letáku zveřejněného na internetových stránkách správy jedné z vesnic v Irkutské oblasti armáda zdravým dospělým mužům nabízí jednorázový náborový příspěvek 400 tisíc rublů (asi 100 tisíc korun), měsíční plat 210 tisíc rublů (51 tisíc korun) a další benefity. Za prodloužení jednoleté smlouvy mají vojáci nárok na dalších 195 tisíc rublů (asi 50 tisíc korun). Pokud armáda smlouvu dodrží, lze za rok získat 2,9 milionu rublů (asi 700 tisíc korun), což je asi 72krát více oproti mediánové mzdě z roku 2022, jak ji uvádí ruský statistický úřad. Nabídka navíc zahrnuje „možnost vyřešit problémy s bydlením“ a „zajištěné zaměstnání po konci kontraktu“.

Z války se vrátí málokdo

Dva klienti velkého střediska pro bezdomovce v Irkutské oblasti nedávno jeho zakladateli řekli, že podepsali smlouvu s armádou, protože potřebovali peníze „na vyřešení problémů s bydlením“ poté, co je manželky kvůli nadměrnému pití alkoholu vyhodily z domova. Doufají prý, že díky válce získají hypotéku a budou si moci pořídit vlastní domov.

Dobrovolnice z centra v Angarsku ale říká, že lidé bez domova, kteří se obvykle potýkají s nějakou závislostí, „plně nechápou, že si zahrávají se smrtí“. Podle ní si myslí, že je možné se z války vrátit. „A nedochází jim, že kromě těch chlapů, kteří podepsali smlouvy na půl roku hned v roce 2022, se nikdo živý nevrátil,“ dodává.

Dobrovolník v jiné ubytovně na předměstí Angarsku vzpomíná, jak se jim ozval bývalý klient a vyprávěl, že jediným, kdo z jejich jednotky čítající padesát mužů přežil, byl on a ještě jeden voják. Vyprávěl, že když odmítl posloužit jako ‚kanónenfutr‘, poslali ho za trest do díry – improvizovaného vězení pro vojáky ve sklepích nebo prohlubních v zemi.

Programy pro návrat k životu neexistují

Nikdo z dobrovolníků, se kterými novináři RFE/RL mluvili, nevěděl o žádném případu, kdy by člověk bez domova po návratu z Ukrajiny vedl „normální“ život nebo použil peníze vydělané v bojích k zajištění střechy nad hlavou. Zakladatel irkutského centra ví o případu muže bez domova, alkoholika, který smlouvu podepsal v roce 2023, půl roku bojoval na Ukrajině, dostal vyznamenání za záchranu životů, ale nedávno se do centra vrátil. Válka tohoto muže „opravdu změnila“, jeho životní situaci však nezlepšila. „Hodně pil a peníze, které si z války přinesl, promrhal,“ řekl zakladatel centra.

Ačkoliv různé nevládní organizace pomáhají veteránům v návratu k životu „v civilu“, žádné programy, které by se zaměřovaly na vojáky bez domova vracející se z Ukrajiny, neexistují.

Zakladatel střediska v Irkutsku se domnívá, že během dvou prvních let války muži bez domova podepisovali smlouvy s armádou často proto, aby si vylepšili postavení ve společnosti. Kromě toho, že jim šlo o peníze, někteří chtěli „bránit vlast“ a jiní do války šli proto, že jim chyběl životní cíl, tvrdí tento muž. Dodává, že nyní pochopili, že služba na Ukrajině nevede k tomu, že by si získali „nějaký zvláštní respekt“.

Nábor jako opatření, jak dostat bezdomovce z ulic

Starosta města Železnogorsk-Ilimskij v Irkutské oblasti Pavel Berezovskij ve videu zveřejněném v červenci na Telegramu popřel, že by nějací lidé bez domova z regionu bojovali na Ukrajině. „Někteří tvrdí, že byli ve válce, aby jich ostatním bylo líto,“ tvrdil.

Dále na severovýchod v Sašské autonomní republice úřady nábor do armády využívaly jako jedno z opatření s cílem dostat bezdomovce z ulic Jakutsku, informoval server SakhaDay. Město bylo koncem června dějištěm mezinárodního sportovního turnaje Děti Asie.

Na dobročinné akci pro bezdomovce a další sociálně znevýhodněné lidi sašská ombudsmanka Sardana Gurjevová vyzvala účastníky, aby následovali příkladu devatenácti mužů bez domova, kteří v roce 2023 podepsali kontrakt s armádou pro válku na Ukrajině. „Jste vlastenci,“ řekla podle SakhaDay skupině mužů bez domova v květnu na akci s názvem Změň svůj život. „Jak můžete odmítnout pomoci své zemi v situaci, kdy to potřebuje?“ naléhala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vraždění Židů s válkou neskončilo. Za pogromem v Kielcích stáli komunisti, říká polonista

K vraždění Židů na evropském kontinentě docházelo po mnoho staletí. S porážkou nacistického režimu, který si dal za cíl „konečné řešení židovské otázky“, však násilí neskončilo. Historik Jiří Friedl z Univerzity Karlovy a polonista Jan Jeništa z Univerzity Palackého pro web ČT24 popsali poválečné pogromy na území tehdejšího Československa a v Polsku. Tam se odehrál jeden z nejznámějších poválečných pogromů, který byl podle polonisty odkazujícího se na mnohé zdroje připravený komunistickou tajnou policií a vykazoval prvky promyšleného plánu.
před 14 mminutami

V USA jsou první Afrikánci, kterým Washington zaručil status uprchlíka

Do Spojených států dorazila první skupina Afrikánců, potomků evropských přistěhovalců, kterým Washington zaručil status uprchlíka. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tito lidé v Jihoafrické republice sami čelí rasové diskriminaci, což tamní vláda popírá. Statistiky přitom dokládají, že bílá menšina stále patří mezi privilegované – vlastní většinu půdy a nezaměstnanost u ní představuje zhruba deset procent. V řadách černošské populace si přitom práci nemůže najít téměř polovina lidí.
před 44 mminutami

Orbán obvinil Ukrajinu a maďarskou opozici z „očerňující kampaně“

Maďarský národněkonzervativní premiér Viktor Orbán v úterý obvinil Ukrajinu z toho, že se v Maďarsku snaží narušit vládou spuštěné dotazování veřejnosti týkající se možného vstupu Ukrajiny do EU. Server telex.hu napsal, že podle Orbána k tomu Ukrajincům slouží hlavní maďarská opoziční strana TISZA.
před 1 hhodinou

USA mohou deportovat na základě dvousetletého zákona, rozhodla soudkyně

Federální soudkyně v americkém státu Pensylvánie v úterý rozhodla, že Spojené státy mohou k urychlení deportací údajných členů venezuelských gangů používat zákon o znepřátelených cizincích z roku 1798. Agentura Reuters píše, že úřady o tom ovšem tyto lidi musejí v třítýdenním předstihu informovat a musejí jim dát možnost se proti rozhodnutí o vyhoštění bránit.
před 1 hhodinou

„Co s námi bude?“ Ukrajinským rodinám se životy mění ze dne na den

Svět očekává, do jaké podoby se vyvinou a zda se vůbec uskuteční čtvrteční přímé rozhovory mezi Moskvou a Kyjevem v Turecku. Boje na frontách východní Ukrajiny přitom neustávají. Rusko v úterý oznámilo dobytí vesnice Miroljubivka. Ve stínu bojů do vzdálenosti desítek kilometrů žijí lidé, které vývoj nutí k existenčním rozhodnutím. Životy se ze dne na den mění celým rodinám.
před 9 hhodinami

EU zpřísní protiruské sankce, pokud se do týdne nepokročí k míru, hrozí Merz

Evropská unie zpřísní protiruské sankce, pokud do konce týdne nepokročí jednání o ukončení války na Ukrajině, řekl v úterý německý kancléř Friedrich Merz. Podle něj je na tahu v jednáních o konci války výhradně Rusko. Případné nové sankce proti režimu Vladimira Putina by se týkaly energetického sektoru a finančního trhu. Představitelé EU hrozili jejich zpřísněním už v případě, že Rusko nepřistoupí na návrh třicetidenního příměří, které mělo začít platit od pondělí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

USA zruší všechny sankce vůči Sýrii, oznámil v Saúdské Arábii Trump

Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii, oznámil v úterý při návštěvě Saúdské Arábie prezident USA Donald Trump. Sdělil, že věří, že se nové syrské vládě podaří stabilizovat situaci v zemi. Dříve toho dne šéf Bílého domu podepsal investiční dohodu s Rijádem, jež zahrnuje zakázky za stovky miliard dolarů. V následujících dnech se vydá do dalších zemí Perského zálivu: Kataru a Spojených arabských emirátů. Očekává se mimo jiné jednání o příměří ve válce v Gaze či Trumpem avizované „převratné“ oznámení.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Gang měl přes podvodné investice připravit o peníze desítky Čechů

Ukrajinští a čeští policisté po půlroční spolupráci zadrželi sedmdesát lidí, kteří podle nich ve zločineckém uskupení vytvářeli a provozovali podvodné investiční platformy. Skupina si vybírala oběti i z tuzemska. Podle šéfa Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě (NCTEKK) Břetislava Brejchy tu obelhala nejméně 37 lidí, které dle vyšetřovatelů gang připravil o celkem devět milionů korun. V celé EU pak skupina dokázala získat miliony eur.
před 11 hhodinami
Načítání...