Rusko se mělo podle plánů vůdce Vladimira Putina stát vědeckou velmocí první kategorie. Ale plány na rozpočet na další dva roky říkají, že výdaje na výzkum se budou snižovat.
Rusko snižuje výdaje na vědu o čtvrtinu. Putin na jaře sliboval opak
Podle plánu, který dokončilo ruské Federální shromáždění, klesnou výdaje na vědu a výzkum v příštích dvou letech o 25 procent, což podle odborného žurnálu Science představuje „poslední ránu pro ruskou vědeckou komunitu“.
Ta se totiž od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu potýká s celou řadou problémů. Mezi ty hlavní patří sankce, jež omezují účast (a financování) ruských vědců v mezinárodních projektech, ale také odchody kvalitních badatelů do zahraničí. Například špičkový moskevský historik Andrej Zubov v současné době přednáší a dělá výzkum v Brně.
Rána pro aplikovaný výzkum
Tento plán už analyzoval ruský Institut statistických studií a ekonomiky znalostí ruské Vysoké školy ekonomické. Podle něj dopadne šetření nejvíc na aplikovaný výzkum, tedy ten, který má přenášet výsledky základního výzkumu do praktického života.
Z letošních 458 miliard rublů (114 miliard korun) klesne na 362 miliard (90 miliard korun) v roce 2025 a na pouhých 260 miliard (65 miliard korun) v roce 2026. Výdaje na základní výzkum zůstanou v podstatě stejné, mírně klesnou z 261 miliard rublů (65 miliard korun) na 235 miliard (59 miliard korun) v roce 2025 a poté se zvýší na 276 miliard (69 miliard korun) v roce 2026.
Celkově plán počítá s tím, že podíl federálních výdajů určených na výzkum klesne z letošních 2,7 procenta na dvě procenta v roce 2026, což je vůbec nejnižší úroveň od roku 2004. K poklesu dochází v souvislosti s tím, že Rusko dramaticky zvyšuje svoje vojenské výdaje, které by měly letos tvořit čtyřicet procent federálních výdajů. Aby na to země měla, musela snížit rozpočty ve většině jiných oblastí.
Pro srovnání: Podle návrhu ministerstva financí by na výzkum, vývoj a inovace mělo jít v Česku, které má asi desetkrát méně obyvatel než Rusko, v příštím roce bez započítání peněz EU asi 43,3 miliardy korun, což je meziročně asi o tři miliardy více.
Dopady budou významné, bojí se vědci
Podle genetika Vladimira Volobueva, vedoucího ruského Národního centra pro genetický výzkum, je pravděpodobné, že tyto škrty mnoha ruským vědcům ztíží konkurenceschopnost na světovém trhu. Podle Science on i další výzkumníci doufají, že se jim podaří část ztracených finančních prostředků nahradit penězi z průmyslu a dalších soukromých zdrojů.
Tato naděje nemusí být nutně planá. Ruské společnosti totiž kvůli sankcím prakticky nemohou investovat své zisky do zahraničí. Přinejmenším určitou část svých prostředků by mohly poskytnout vědcům, zejména v aplikovaném výzkumu, který nějak souvisí s jejich předmětem podnikání. V naději, že tak dosáhnout inovací a zvýší svou konkurenceschopnost.
Silnější režimní kontrola
Podle Science se ale musí výzkumníci připravit i na další omezení své práce. Kromě samotných škrtů mohou očekávat i přísnější dohled nad svou prací. Režimní úředníci naznačili, že hodlají mnohem intenzivněji sledovat, jak se vynaložené státní prostředky vynakládají.
Začátkem tohoto roku například ministr financí Anton Siluanov prohlásil, že vláda chce od výzkumných laboratoří vidět „výsledky, nikoliv publikační zprávy“. „Někteří vědci se obávají, že dohled by se mohl promítnout do menší svobody provádět výzkum zaměřený na zvídavost,“ píše Science a cituje neurovědkyni Olgu Martynovou z Ruské akademie věd: „Vědci nemohou dosáhnout úspěchu bez svobodné kreativity, protože objevy přece není možné naplánovat.“
Nový rozpočtový plán jde proti slibům vůdce Vladimira Putina. Ten se totiž poté, co byl v březnu „znovuzvolen“, zavázal, že se jeho vlast stane světovou supervelmocí. Během šesti let se podle ně má Rusko zařadit mezi „první desítku světových lídrů podle objemu vědeckého výzkumu a vývoje“. Slíbil současně, že se v budoucnosti výdaje na výzkum zvýší na dvě procenta HDP ze současných čtyř desetin procenta.
