Ruský lunární modul Luna-25 „po nárazu do povrchu Měsíce přestal existovat“ poté, co se vymkl kontrole a dostal na nepropočtenou oběžnou dráhu, oznámila v neděli podle agentury RIA Novosti ruská vesmírná agentura Roskosmos. Zpráva přišla den poté, co Roskosmos ohlásil „nestandardní situaci“ při manévrech před přistáním, která nastala v sobotu ve 14:10 moskevského času (13:10 SELČ). Operátoři s modulem ztratili spojení o 47 minut později.
Sonda Luna-25 měla na Měsíci přistát v pondělí, jejím úkolem bylo analyzovat půdu a pátrat po vodě v oblasti kolem měsíčního jižního pólu. Z kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném východě odstartovala v pátek 11. srpna brzy ráno pomocí rakety Sojuz 2.1b. O dva dny později se na palubě modulu poprvé zapnula vědecká zařízení a Roskosmos až do sobotního odpoledne hlásil hladký průběh letu. Zatím není jasné, co zapříčinilo, že ruští operátoři nad Lunou-25 ztratili kontrolu.
„Dráha se měla malinko snížit, aby přistání proběhlo podle plánu,“ přiblížil Michal Václavík z České kosmické kanceláře. „Sonda byla zpomalena více a nejnižší bod oběžné dráhy, který měla mít, byl možná až záporný. To znamená, že už během prvního oběhu okolo Měsíce po manévru narazila do povrchu, případně v průběhu několika málo obletů zanikla,“ doplnil.
ESA po invazi na misi přestala spolupracovat
Na projektu se měla podílet i Evropská kosmická agentura (ESA), která ovšem po ruském obnoveném vpádu na Ukrajinu loni v únoru s Moskvou přerušila spolupráci. Rusko následně prohlásilo, že jeho lunární programy budou pokračovat a že evropské vybavení a technologie nahradí svými.
Podle Václavíka by přerušení spolupráce s ESA nemělo být příčinou havárie. Agentura měla Rusku dodat pouze navigační kameru pro finální fázi přistávání. „V této fázi by se ani nedostala ke slovu. To, že byla vyřazena, nemohlo zvrátit průběh, který se stal,“ uvedl. Evropa podle něj však také nabízela pomoc se sledováním sondy. „Nabízela komunikační síť, která je mnohem širší, zabírá delší čas pozorování. To bylo Rusku zamítnuto poskytnout, takže byli omezeni pouze na krátká komunikační okna a nemohli po celou dobu sondu sledovat,“ dodal.
Odborník uvedl, že zánik sondy je podle něj „ukázkou úpadku ruské kosmonautiky“. Upozornil však, že pro vědu jde zároveň i o ztrátu dat, které by sonda na Měsíci získala.
Václavík dodal, že vyšetřovací komise Roskosmosu by měla během několika týdnů poskytnout definitivní stanovisko o události. Závěry vyšetřování podle něj budou mít dopad například i na financování dalších ruských vesmírných misí. „Rusko má teď jiné starosti s vedením války na Ukrajině a na kosmonautiku nezbývá tolik peněz,“ řekl.
K Měsíci se po desetiletích útlumu opět upírá zájem
Na přistání na přirozeném satelitu Země mezitím míří také indická sonda Čandrájan-3 (Měsíční loď 3) s bezposádkovým přistávacím modulem Vikrám. Čandrájan-3 je na oběžné dráze Měsíce už od začátku srpna.
Dopravit technologii na Měsíc se zatím podařilo jen Spojeným státům, Rusku a Číně v rámci oficiálních vládních programů. Prvním lidským výtvorem, který dosáhl povrchu Měsíce, se stala v září 1959 sovětská sonda Luna 2, která na Měsíc dopadla. Za první zařízení vyrobené člověkem, které na Měsíci přistálo, je považována sonda Luna 9 z roku 1966. O tři roky později se pak Američan Neil Armstrong jako první člověk procházel po mimozemském tělese. Do prosince 1972 následovalo Armstronga jedenáct dalších Američanů.
Po téměř čtyřicetileté pauze se Měsíc v novém tisíciletí opět dostal do popředí zájmů světových mocností. Poprvé od roku 1976 na měsíčním povrchu přistála před deseti lety čínská sonda Čchang-e 3 následovaná sondami číslo 4 a 5 v letech 2019 a 2020.
Luna-25 navazovala na sovětský projekt Luna-24, který v roce 1976 na Měsíci úspěšně přistál, odebral vzorky a vrátil se zpět na Zemi.
