Rusové jsou u významného města Torecku, hlásí Kyjev

Ruské síly dosáhly klíčového frontového města Torecku na východní Ukrajině, uvedla v úterý podle agentury Reuters ukrajinská armáda. Děje se tak necelý týden po pádu jiného významného opěrného bodu obránců – Vuhledaru. Ruské ministerstvo také oznámilo dobytí dvou dalších ukrajinských obcí.

„Situace je nestabilní, boje probíhají doslova u každého vstupu (do města),“ přiznala mluvčí luhanského uskupení vojsk Anastasija Bobovniková. „Rusové dosáhli východního okraje města,“ dodala.

Ruské ministerstvo obrany věc bezprostředně nekomentovalo. V pondělí ale sdělilo, že jeho síly způsobily škody na živé síle a technice u několika obcí v oblasti, včetně okolí Torecku.

Ruští vojenští blogeři, včetně skupiny vojenských analytiků spojených s významným telegramovým kanálem Rybar, tvrdí, že invazní jednotky postupují směrem do centra města.

Ukrajina žádá o více zbraní

Postup ruských sil, stejně jako dobytí Vuhledaru minulý týden, dokládá nyní významnou převahu Ruska v lidech i technice v době, kdy Ukrajina žádá západní partnery o více zbraní. Rusko, které nyní kontroluje necelou pětinu ukrajinského území, od srpna postupuje směrem k Torecku a dobývá na tomto úseku vesnici za vesnicí. Stále častěji při tom používá vysoce ničivé naváděné bomby.

„Jednotky skupiny vojsk Jih pokračovaly v postupu a osvobodily obec Zorjane“, napsalo na Telegramu ruské ministerstvo obrany s odkazem na ukrajinskou vesnici v Doněcké oblasti. Zároveň doplnilo, že ruští vojáci obsadili obec Zolota Nyva, která leží ve stejné oblasti západně od Vuhledaru. Okupaci ukrajinského území Moskva ruské veřejnosti prezentuje jako „osvobozování“, informace o postupu invazních jednotek navíc nelze nezávisle ověřit.

Prezident Volodymyr Zelenskyj vzhledem k územním ztrátám nařídil nejvyšším armádním činitelům, aby udělali „vše, co je možné“, a minimalizovali tak postup útočníků. Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj v úterý konstatoval, že o situaci na frontě a dodávkách dalších zbraní telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Charlesem Brownem.

Strategický význam Torecku

Toreck je frontovým městem již deset let, nachází se v blízkosti ukrajinských území, kterých se v roce 2014 zmocnili Ruskem kontrolovaní a vyzbrojovaní „separatisté“. Od té doby se stal opěrným bodem ukrajinského opevnění. Pro Moskvu by dobytí města, které se do roku 2016 jmenovalo Dzeržynsk, znamenalo podle Reuters přiblížení k cíli vládce Kremlu Vladimira Putina plně ovládnout Donbas.

Podle ukrajinských vojenských analytiků by pád Torecku, který je umístěný na kopci, umožnil Moskvě zablokovat klíčové logistické trasy spojující operační týl ukrajinských jednotek v oblasti s frontovými liniemi, včetně hlavní silnice z Pokrovsku do Kosťantynivky.

Podle Soulu vyšle Severní Korea vojáky na Ukrajinu

Situaci na frontě může ovlivnit i informace jihokorejské agentury Jonhap, která s odvoláním na tamního ministra obrany Kima Jong-hjona uvedla, že Severní Korea pravděpodobně vyšle příslušníky pravidelných ozbrojených sil na Ukrajinu, aby podpořila válečné tažení Ruska.

Podle ministra jde o nejnovější známku prohlubující se vojenské spolupráce mezi Pchjongjangem a Moskvou. „Vzhledem k tomu, že Rusko a KLDR podepsaly vzájemnou smlouvu podobnou vojenskému spojenectví, je možnost takového nasazení velmi pravděpodobná,“ konstatoval.

Minulý týden ukrajinská média s odvoláním na zdroje ze zpravodajské komunity informovala, že při ukrajinském raketovém úderu ze třetího října zemřelo šest důstojníků z KLDR a tři další byli zraněni. Důstojníci podle médií přijeli na okupované území Ukrajiny na konzultace se svými ruskými protějšky. Zprávy o úmrtí severokorejských vojáků u Doněcku označil jihokorejský ministr obrany za nejspíše pravdivé.

Utužování vztahů Ruska a KLDR

Severní Korea v posledních letech posílila vojenské vztahy s Moskvou. Putin v červnu navštívil Pchjongjang, kde s vůdcem KLDR Kim Čong-unem podepsal dohodu o vzájemné obraně. Obě země si slíbily, že bezodkladně vynaloží všechny dostupné vojenské prostředky na pomoc partnerovi v případě války.

Kyjev i řada vojenských expertů tvrdí, že Rusko používá při úderech proti Ukrajině také severokorejské rakety. Moskva i Pchjongjang to popírají. Podle Jižní Koreje poslala KLDR do Ruska tisíce kontejnerů s municí a zbraněmi, které mají být použity na Ukrajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 7 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...