Rusové jsou u významného města Torecku, hlásí Kyjev

Ruské síly dosáhly klíčového frontového města Torecku na východní Ukrajině, uvedla v úterý podle agentury Reuters ukrajinská armáda. Děje se tak necelý týden po pádu jiného významného opěrného bodu obránců – Vuhledaru. Ruské ministerstvo také oznámilo dobytí dvou dalších ukrajinských obcí.

„Situace je nestabilní, boje probíhají doslova u každého vstupu (do města),“ přiznala mluvčí luhanského uskupení vojsk Anastasija Bobovniková. „Rusové dosáhli východního okraje města,“ dodala.

Ruské ministerstvo obrany věc bezprostředně nekomentovalo. V pondělí ale sdělilo, že jeho síly způsobily škody na živé síle a technice u několika obcí v oblasti, včetně okolí Torecku.

Ruští vojenští blogeři, včetně skupiny vojenských analytiků spojených s významným telegramovým kanálem Rybar, tvrdí, že invazní jednotky postupují směrem do centra města.

Ukrajina žádá o více zbraní

Postup ruských sil, stejně jako dobytí Vuhledaru minulý týden, dokládá nyní významnou převahu Ruska v lidech i technice v době, kdy Ukrajina žádá západní partnery o více zbraní. Rusko, které nyní kontroluje necelou pětinu ukrajinského území, od srpna postupuje směrem k Torecku a dobývá na tomto úseku vesnici za vesnicí. Stále častěji při tom používá vysoce ničivé naváděné bomby.

„Jednotky skupiny vojsk Jih pokračovaly v postupu a osvobodily obec Zorjane“, napsalo na Telegramu ruské ministerstvo obrany s odkazem na ukrajinskou vesnici v Doněcké oblasti. Zároveň doplnilo, že ruští vojáci obsadili obec Zolota Nyva, která leží ve stejné oblasti západně od Vuhledaru. Okupaci ukrajinského území Moskva ruské veřejnosti prezentuje jako „osvobozování“, informace o postupu invazních jednotek navíc nelze nezávisle ověřit.

Prezident Volodymyr Zelenskyj vzhledem k územním ztrátám nařídil nejvyšším armádním činitelům, aby udělali „vše, co je možné“, a minimalizovali tak postup útočníků. Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj v úterý konstatoval, že o situaci na frontě a dodávkách dalších zbraní telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Charlesem Brownem.

Strategický význam Torecku

Toreck je frontovým městem již deset let, nachází se v blízkosti ukrajinských území, kterých se v roce 2014 zmocnili Ruskem kontrolovaní a vyzbrojovaní „separatisté“. Od té doby se stal opěrným bodem ukrajinského opevnění. Pro Moskvu by dobytí města, které se do roku 2016 jmenovalo Dzeržynsk, znamenalo podle Reuters přiblížení k cíli vládce Kremlu Vladimira Putina plně ovládnout Donbas.

Podle ukrajinských vojenských analytiků by pád Torecku, který je umístěný na kopci, umožnil Moskvě zablokovat klíčové logistické trasy spojující operační týl ukrajinských jednotek v oblasti s frontovými liniemi, včetně hlavní silnice z Pokrovsku do Kosťantynivky.

Podle Soulu vyšle Severní Korea vojáky na Ukrajinu

Situaci na frontě může ovlivnit i informace jihokorejské agentury Jonhap, která s odvoláním na tamního ministra obrany Kima Jong-hjona uvedla, že Severní Korea pravděpodobně vyšle příslušníky pravidelných ozbrojených sil na Ukrajinu, aby podpořila válečné tažení Ruska.

Podle ministra jde o nejnovější známku prohlubující se vojenské spolupráce mezi Pchjongjangem a Moskvou. „Vzhledem k tomu, že Rusko a KLDR podepsaly vzájemnou smlouvu podobnou vojenskému spojenectví, je možnost takového nasazení velmi pravděpodobná,“ konstatoval.

Minulý týden ukrajinská média s odvoláním na zdroje ze zpravodajské komunity informovala, že při ukrajinském raketovém úderu ze třetího října zemřelo šest důstojníků z KLDR a tři další byli zraněni. Důstojníci podle médií přijeli na okupované území Ukrajiny na konzultace se svými ruskými protějšky. Zprávy o úmrtí severokorejských vojáků u Doněcku označil jihokorejský ministr obrany za nejspíše pravdivé.

Utužování vztahů Ruska a KLDR

Severní Korea v posledních letech posílila vojenské vztahy s Moskvou. Putin v červnu navštívil Pchjongjang, kde s vůdcem KLDR Kim Čong-unem podepsal dohodu o vzájemné obraně. Obě země si slíbily, že bezodkladně vynaloží všechny dostupné vojenské prostředky na pomoc partnerovi v případě války.

Kyjev i řada vojenských expertů tvrdí, že Rusko používá při úderech proti Ukrajině také severokorejské rakety. Moskva i Pchjongjang to popírají. Podle Jižní Koreje poslala KLDR do Ruska tisíce kontejnerů s municí a zbraněmi, které mají být použity na Ukrajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 33 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...