Když v Bělorusku před půl rokem začaly nebývalé protesty proti neuznaným prezidentským volbám, připustil Alexandr Lukašenko, že by mohly být volby nové – ale až po přijetí změn ústavy. Opozice už tehdy varovala, že diktátor jen hraje o čas, a dosavadní vývoj jí dává za pravdu. Ve čtvrtek a v pátek zasedá takzvané Všeběloruské lidové shromáždění, které mělo podle dřívějších Lukašenkových vyjádření novou ústavu projednávat. Diktátor ale od svých předešlých slibů couvá a na shromáždění příslib změn jen zopakoval. V zemi mezitím začíná proces s opozičním politikem, který chtěl proti Lukašenkovi kandidovat, a opozice slibuje zesílení protestů.
Lukašenkovy sliby o ústavě dál blednou, začíná proces se zatčeným protikandidátem. Opozice chystá větší protesty
Všeběloruské lidové shromáždění (VLS), jakýsi mimosystémový kongres vládních představitelů a režimem vybraných zástupců z různých oblastí společnosti, se pravidelně schází jednou za pět let a zpravidla jedná o rozvoji různých oblastí země na další období. Opozice, která na shromáždění nemá přístup, ho kritizuje jako nelegální.
Očekávalo se, že předpokládaných 2700 delegátů by se mohlo zabývat i slibovanou ústavní reformou, protože Lukašenko na podzim avizoval, že by VLS mohlo dostat příslušné pravomoci. Později ale z tohoto plánu ustoupil a prohlásil, že návrh ústavy bude hotový do konce tohoto roku, obyvatelé o změnách následně rozhodnou v referendu a teprve po přijetí nové ústavy se budou konat nové prezidentské volby.
Stejně se vyjádřil na čtvrtečním zasedání shromáždění, kde zopakoval, že ústavní změny budou připraveny letos a zkraje roku příštího o nich budou hlasovat Bělorusové v referendu. Podotkl také, že po přijetí ústavní reformy budou zapotřebí změny mnoha zákonů. „Jsem si jist, že to zvládneme v příštím roce. Poté se vyřeší odpověď na hlavní otázku – kdy on odejde. Ale je zapotřebí to provést klidně,“ prohlásil Lukašenko.
Ke svému eventuálnímu odchodu z čela země stanovil několik podmínek: jako první uvedl „mír a pořádek“ v zemi a „žádné protestní akce“. Druhou podmínkou je, aby jeho příznivcům „nebyl zkřiven jediný vlas“. „Proto jsem navrhl, aby se ze Všeběloruského lidového shromáždění stal ústavní orgán,“ citovala ho agentura Interfax. Zároveň podle ruské agentury TASS prohlásil, že chce zachovat prezidentskou republiku.
Opozice jeho výrokům nevěří a trvá na tom, že ústavní reformě musí předcházet Lukašenkův odchod z čela státu.
Lukašenko už sliby o reformě nepotřebuje a kličkuje
„Všechna (Lukašenkova) vyjádření jsou kličkování – čím víc se (Lukašenko) o ústavě a budoucím státním uspořádání vyjadřuje, tím víc chápeme, že neexistuje žádná jasná představa a že (Lukašenko) jen úmyslně zdržuje,“ řekl před zasedáním shromáždění agentuře AP analytik Arťom Šrajbman, který spolupracuje s nestátním webem Tut.by či s think tankem Carnegie Moscow Center.
Jedním z důvodů, proč Lukašenko zatlačuje původně – alespoň rétoricky – propagovanou ústavní reformu do pozadí, je podle analytiků polevující tlak Ruska. Moskva slíbila Minsku po vypuknutí protestů půjčku ve výši jedné a půl miliardy dolarů a zaručila se také, že v případě Lukašenkovy žádosti přispěchají na pomoc i ruské bezpečnostní složky.
Na oplátku Lukašenko slíbil přesun významných prezidentských pravomocí na parlament a vládu a naznačil, že z čela země odejde. Právě Kreml byl motorem těchto naznačovaných ústupků, protože jejich příslibem chtěl v napjaté atmosféře velkých povolebních protestů zamezit rozšíření nepokojů do Ruska a nástupu demokratické opozice.
Jak ale upozorňuje analytička Katia Glodová spolupracující s Center for European Policy Analysis (CEPA), i když protesty pokračují, jejich intenzita je oproti létu slabší a Kreml se už nemusí tak bát. „Je tam velká nejistota a nejednoznačnost a není tak jisté jako ještě před několika měsíci, že (Lukašenko) ústavní reformu provede,“ řekla také webu Euronews před začátkem zasedání Všeběloruského lidového shromáždění.
„Lukašenko se vzdává takzvané ústavní reformy, o které mluvili většinou ruští vůdci, protože protesty byly potlačeny a (reforma) už není potřeba,“ dodal před čtvrtečním zahájením shromáždění Šrajbman.
Od shromáždění nelze čekat změnu
Zatím se tak potvrdily jen dohady, že by na Všeběloruském lidovém shromáždění mohl padnout termín akce, kterou Lukašenko nazývá referendem o ústavě. I kdyby nakonec přišla řeč i na samotnou úpravu základního zákona, dosavadní poznatky naznačují, že stejně nelze čekat žádnou výraznou změnu.
Lukašenko zorganizoval referenda o ústavních změnách už dvakrát, pokaždé protlačil změny, které upevnily jeho moc, připomněla agentura AFP. Zatímco v roce 1996 takto podle ní získal pravomoc jmenovat soudce, druhý plebiscit v roce 2004 mu umožnil ucházet se znovu o prezidentský post i po svých dvou funkčních obdobích.
Podle Glodové tak Lukašenko shromáždění zřejmě jen politicky využije. Představitelé režimu podle ní mohou tvrdit, že shromáždění reprezentuje celou společnost, která se jeho prostřednictvím vysloví v tom smyslu, že chce silnou vládu. „Že chtějí Lukašenka jako svého prezidenta a nechtějí dělat žádné ústavní změny,“ dodává analytička s konstatováním, že delegáti VLS byli samozřejmě velmi obezřetně vybráni bezpečnostními složkami.
Horizont ČT24: Nová běloruská ústava (zdroj: ČT24)
Většina delegátů, kteří se účastní shromáždění, jsou podle světových agentur obvykle zástupci státního sektoru, kteří jsou věrní režimu a vybráni byli na uzavřených setkáních. Když se novinář z portálu Tut.by pokusil jedné z těchto schůzí zúčastnit, policie ho zadržela a strávil tři dny v detenčním zařízení, napsala agentura Reuters.
Premiér Roman Golovčenko už koneckonců minulý týden na setkání s novináři státních médií řekl, že delegáti rozhodně nebudou chtít ústavu „zničit“. „Se všemi (případnými) inovacemi bychom neměli oslabit moc prezidenta, která stmelila zemi a umožnila nám přestát divoký útok, který jsme nedávno zažili,“ citoval web agentury Bloomberg Golovčenka, který narážel zřejmě na protirežimní protesty.
Podobně se při zahájení shromáždění vyjádřil i Lukašenko. „Prožíváme velmi vážné a přelomové období nejen v životě našeho státu, ale celého běloruského národa. Takových momentů v historii naší země nebylo mnoho. Současné období je možné srovnat s rozpadem Sovětského svazu a jeho důsledky,“ prohlásil podle státní agentury Belta. „Bělorusko utrpělo krutý útok zvenčí,“ citovala ho agentura AFP s odkazem na protestní hnutí, které je podle Lukašenka výsledkem spiknutí Západu a které podle něj neuspělo.
Poradce Cichanouské: Shromáždění má Lukašenka legitimizovat
Protesty vypukly před půl rokem poté, co se Lukašenko nechal vyhlásit vítězem prezidentských voleb. Opozice pokládá volby za zfalšované, jejich výsledky odmítla uznat i Evropská unie. Úřady do voleb, ke kterým nebyli přizváni mezinárodní pozorovatelé, nepustily tři hlavní opoziční kandidáty: Viktara Babaryku, Valeryje Capkalu a Sjarheje Cichanouského.
Opozice se nakonec sjednotila za Cichanouského manželkou Svjatlanou, která se den po volbách prohlásila vítězkou a proti oficiálnímu výsledku podala stížnost. Při tom ji však podle jejích slov zadrželi představitelé bezpečnostních složek a donutili ji odjet do Litvy.
Opozice neočekává, že všelidové shromáždění přinese nějaké hmatatelné změny. „Lukašenko shromáždil věrné stoupence na takzvaném Všeběloruském lidovém shromáždění, což má legitimizovat uzurpátora v očích lidí. Je to proto, že Lukašenko chápe, že přišel o podporu lidí, a stále se snaží všemi možnými způsoby držet u moci,“ míní Franak Viačorka, poradce Cichanouské v jejím litevském exilu.
Do zahraničí odjel v obavách ze zatčení i Capkala, Cichanouského a Babaryku úřady zatkly.
Babarykův případ začíná rovnou u nejvyššího soudu
Právě Babaryka by měl příští týden stanout před soudem. Exšéf banky Belgazprombank, běloruské odbočky ruské Gazprombanky, byl zatčen po oznámení kandidatury loni v červnu. Tři dny před jeho zadržením převzal jím vedenou banku stát a zadržel přes deset jejích vedoucích pracovníků kvůli údajnému podezření z praní špinavých peněz a daňových úniků.
Také sám Babaryka je stíhán kvůli údajnému praní špinavých peněz a daňovým únikům a dále kvůli údajné korupci. Babaryka obvinění odmítá jako politicky motivovaná.
Babarykovi právníci minulý týden po předběžném projednání obžaloby, kterého se směli účastnit jen zástupci běloruských státních a ruských médií, oznámili, že proces začne 17. února. I když soud v případu teprve začíná, bude ho projednávat rovnou běloruský nejvyšší soud, což podle obhájců znemožní případné odvolání proti rozsudku.
Na soud čeká ve vazbě také šéfka Babarykova volebního týmu a čelní představitelka opoziční Koordinační rady Maryja Kalesnikavová, kterou režim viní z vyzývání k akcím ohrožujícím národní bezpečnost.
Ve vazbě dál zůstává i blogger Cichanouski, který byl loni na jaře zatčen za údajné porušení veřejného pořádku. V listopadu měl být podle svého právníka propuštěn a na soud čekat na svobodě, úřady ho ale obvinily i z podněcování nenávisti, což jim umožnilo vazbu prodloužit, uvedl podle stanice Radio Svobodná Evropa/Radio Svoboda (RFE/RL) bloggerův právník.
Běloruský opoziční politik Viktar Babaryka
Zprávy o internačním táboře pro demonstranty
Právě Cichanouského žena Svjatlana, která zůstává v litevském exilu, vyhlásila minulou neděli Dnem solidarity s Běloruskem, aby tak znovu upozornila svět na dění v zemi a vyzvala zahraniční lídry, aktivisty či novináře k podpoře tamních demonstrací za svržení Lukašenka a zorganizování nových voleb.
Od začátku protestů, které měly v době vrcholu podle AP až dvě stě tisíc úšastníků, bylo do konce minulého roku zatčeno přes třiatřicet tisíc lidí, uvádí lidskoprávní organizace Vjasna. Proti demonstrujícím tvrdě zasahovaly běloruské pořádkové síly, minimálně stovky ze zadržených byly podle lidskoprávních aktivistů mučeny, uvádí RFE/RL.
Jak upozornila mimo jiné právě stanice RFE/RL, v lednu unikl audiozáznam, na kterém údajně vysoce postavený úředník běloruského ministerstva vnitra diskutuje na pracovním setkání o plánu na vybudování internačního tábora pro protirežimní demonstranty, který by byl obehnaný ostnatým drátem.
Nahrávku zveřejnila iniciativa BYPOL, kterou tvoří bývalí příslušníci běloruských bezpečnostních složek a která se zabývá vyšetřováním a dokumentováním excesů Lukašenkova režimu. S jedním z jejích členů nedávno mluvili i Reportéři ČT. Podle BYPOL pochází nahrávka z loňského října. Běloruské úřady ji označily za „fake news“.
Nedlouho po úniku nahrávky zveřejnila RFE/RL fotografie a výpovědi několika zadržených, z kterých vyplývá, že běloruské úřady krátce po začátku demonstrací zřídily u Slucku internační tábor, kterým prošla zhruba stovka zadržených. Tábor, který byl narychlo zbudován z detoxikačního centra, fungoval jen několik dní a poté byl z neznámých důvodů zase uzavřen, uvádí web stanice.
Procesy s novináři
Ve vazbě či odsouzených je nyní podle RFE/RL více než dvě stě politických vězňů, tisíce lidí zemi podle AP opustily. Režim zvyšuje tlak i na nezávislé novináře. Nejméně vůči devíti žurnalistům bylo od listopadu zahájeno trestní řízení, uvedl Euronews s odkazem na organizace Reportéři bez hranice (RSF) a Běloruskou asociaci novinářů (BAJ).
V úterý například začal proces se dvěma novinářkami polské televizní stanice Belsat. Zatčeny byly kvůli přímému přenosu, v němž ukázaly tvrdý policejní zásah proti účastníkům pietní akce za aktivistu Ramana Bandarenku. Úřady reportérky obvinily z aktivit hrubě narušujících společenský pořádek, za což jim hrozí až tři roky vězení. Obě dvě obvinění odmítají.
Začátkem měsíce zase poslal soud na čtyři a půl roku do vězení bloggera Pavala Spyrina za zveřejnění dvou videí. Jedno z nich se zabývá nelegálními obchody s drogami a druhé ukazuje policejní brutalitu při potlačení protirežimních protestů. Blogger byl obžalován z podněcování nesouladu ve společnosti, což odmítl s tím, že šlo o investigativní žurnalistiku.
Opozice chystá obnovu masových akcí
Samotné protesty sice ztratily na intenzitě, ale pokračují dál. Demonstrace se poslední dobou konají rozptýleně na různých místech, což má pořádkovým silám ztížit zásahy. Například o posledních dvou lednových víkendech bylo zatčeno pokaždé okolo 160 lidí, uvádí RFE/RL.
Kromě nynějšího mrazivého počasí je za útlumem demonstrací i strach z represí. I když lidé protestují pokojně, bezpečnostní složky používají vodní děla, slzný plyn či gumové projektily, aby demonstrace rozptýlily, připomíná AP.
„Protesty přestaly být existenční hrozbou pro Lukašenkovu moc, když vyšlo najevo, že lidé nejsou připraveni na ozbrojený odpor,“ podotýká Šrajbman. Zároveň připouští, že tvrdé zásahy bezpečnostních složek protesty utlumily jen dočasně. „Lukašenko nemá jasnou vizi budoucí strategie. Neví, co si počít s většinou městské populace, která se k němu obrátila zády.“
Také opozice věří, že Lukašenko ztratil podporu většiny Bělorusů a že nakonec dojde ke změnám. „Každým dnem naše možnosti rostou a možnosti režimu se ztenčují. Každý den má (Lukašenko) méně peněz, méně lidí, méně podporovatelů doma i v zahraničí, čím dál horší reputaci, a proto méně příležitostí,“ řekla agentuře AP Cichanouská.
Opozice hodlá znovu zahájit masové akce 25. března, v den výročí deklarace, kterou v roce 1918 nakrátko vzniklo nezávislé Bělorusko. Právě v tento den se totiž tradičně konají velké opoziční demonstrace.