Novináře Levina zavraždili ruští vojáci, tvrdí Reportéři bez hranic

Mezinárodní organizace Reportéři bez hranic (RSF) bránící novináře zveřejnila ve středu výsledek svého vyšetřování na Ukrajině, které podle ní dokazuje, že fotoreportéra Makse Levina zabili a podle jednoho z možných scénářů pravděpodobně také mučili ruští vojáci. Stalo se tak podle vyšetřovatelů v březnu v okolí Kyjeva.

„Tato zpráva povede k naší šesté žalobě u Mezinárodního trestního tribunálu (ICC) v Haagu,“ oznámila organizace s tím, že žaloba se bude týkat výlučně Levinova případu, který byl zmíněn „mezi mnoha jinými případy“.

Tělo ukrajinského fotoreportéra a ukrajinského vojáka Oleksije Černyšova, který jej doprovázel, se našlo 1. dubna v lese u vesnice Moščun, ležící asi dvacet kilometrů severně od Kyjeva. Oba muži se pohřešovali od 13. března. RSF na místo vyslala vyšetřovací tým, včetně válečného fotoreportéra Patricka Chauvela, který v únoru pracoval s Levinem v Donbasu.

„Vyšetřování odhalilo známky svědčící o tom, že fotoreportér a jeho společník byli chladnokrevně zabiti poté, co je ruští vojáci pravděpodobně vyslýchali a mučili v den jejich zmizení,“ uvedli vyšetřovatelé ve zprávě.

Snímek ukrajinských vojáků v boji pořízený Maksem Levinem
Zdroj: Reuters/Maks Levin

Důkazy z místa činu

Zpráva se opírá hlavně o snímky místa činu a nalezené důkazy, včetně střel používaných ruskou armádou. Přítomnost ruských vojáků dokládají také obaly od potravin, krabičky cigaret či návod na použití raket.

RSF poskytla své poznatky a také devět důkazů, jakož i desítky Chauvelových snímků z místa činu ukrajinské justici.

Zpráva uvádí dvě hypotézy, jak se události vyvinuly. Podle prvního scénáře Levina a jeho společníka, jejichž těla se našla spálená, mohli zastřelit ruští vojáci, jakmile je spatřili, aniž by si uvědomili, o koho jde. Podle druhé hypotézy je ruští vojáci zajali, odděleně vyslýchali, mučili a nakonec zabili. Černyšov byl patrně upálen zaživa.

Další zabití novináři

Levina označila RSF za jednoho z nejméně osmi novinářů zabitých během Ruskem rozpoutané války proti Ukrajině. Naposledy o život přišel Francouz Frédéric Lclerc-Imhoff.

Dvaatřicetiletý francouzský obrazový reportér přišel o život 30. května při výbuchu ruského náboje, když dokumentoval evakuaci civilistů poblíž Lysyčanska na východě Ukrajiny. Při reportáži byl zraněn i jeho kolega Maxime Brandstaetter.

Francouzská Národní protiteroristická prokuratura (PNAT) smrt i zranění vyšetřuje jako válečný zločin. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil francouzského fotoreportéra za 32. pracovníka médií zabitého od začátku ruské invaze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 1 hhodinou

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 1 hhodinou

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 1 hhodinou

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 1 hhodinou

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 1 hhodinou

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 4 hhodinami

Evropský pohled