Ukrajina hlásí potopený ruský remorkér, těžké boje na východní frontě pokračují

U Hadího ostrova v Černém moři se potopil ruský remorkér, který v pátek zasáhly raketami ukrajinské síly, řekl guvernér Oděské oblasti Maksym Marčenko. Rusko se dále soustředí na dobytí Severodoněcka a podle Institutu pro studium války má těžké ztráty. Invazní vojska se také znovu snaží postupovat jižně od Izjumu, reportuje britská rozvědka. Ruské rakety zasáhly ropnou rafinerii v Kremenčuku.

Podle šéfa Doněcké oblasti Pavla Kyrylenka zemřeli v důsledku ruského ostřelování čtyři lidé –dva v obci Pantelejmonivka, jeden v Bachmutu a jeden v Krasnohorivce – a dalších šest utrpělo zranění.

Okupační síly se snaží zabránit Ukrajincům v dosažení státní hranice v Charkovské oblasti a zároveň týlu ruských jednotek postupujících směrem ke Slovjansku, rekapituluje situaci na části bojiště ukrajinský generální štáb.

List Ukrajinska pravda reportuje, že ruská invaze se stále soustředí na ofenzivu ve směru na Slovjansk a bojuje o Severodoněck. Snahy o dobytí města podporuje raketovým ostřelováním blízkých obcí. „Ve snaze zlepšit svou taktickou situaci se nepřátelské jednotky pokusily o útočné operace mimo město, ale byly neúspěšné,“ informoval o dění kolem Severodoněcka generální štáb.

Ukrajinská vojenská rozvědka informovala, že na Ukrajinu se v rámci výměny z Ruska vrátilo pět zajatců. Čtyři z nich, civilisty, Rusové zajali na začátku invaze v Kyjevské oblasti. Pátým byl mrtvý ukrajinský voják, uvádí ruskojazyčná verze BBC. Pět vězňů v sobotu naopak Ukrajina propustila do Ruska, vojenská rozvědka ale neupřesnila, zda šlo o vojáky nebo civilisty.

ISW: Ukrajinská obrana na východě zůstává silná

Americký Institut pro studium války (ISW) v sobotním shrnutí situace na frontě napsal, že Ruská armáda koncentrovala drtivou většinu dostupných bojových sil, aby dobyla Severodoněck a Lysyčansk. Učinila tak na úkor jiných os útoku a zaznamenává těžké ztráty. Ukrajinská obrana zůstává podle ISW silná, zatímco Rusové pokračují v nasazování dalších jednotek, které ofenzivu v Severodoněcku podpoří.

Rusové pravděpodobně obnovili snahy o postup jižně od Izjumu, jejich cílem je dostat se hlouběji do Doněcké oblasti a obklíčit Severodoněck ze severu, píše v pravidelné zprávě britská rozvědka. Ta upozorňuje rovněž na ruská tvrzení o ustanovení humanitárních koridorů ze Severodoněcka. Zpravodajci připomínají, že jednostranné vyhlášení koridorů Rusko na Ukrajině, ale i dříve v Sýrii, používalo k manipulaci s bitevním polem a nuceným přesunům populace.

Možnosti, jak opustit město, jsou po zničení mostů omezené. Civilisté uvěznění v Severodoněcku pravděpodobně přesto budou k ruským nabídkám na evakuaci skeptičtí, míní britské zpravodajské služby. Upozorňují, že humanitární koridor vede hlouběji do okupovaného území. Pokud jej Ukrajinci nevyužijí, invazní vojska to zřejmě využijí k ospravedlnění úderů vůči civilním cílům.

Podle guvernéra Luhanské oblasti Serhije Hajdaje se v chemičce Azot skrývá před boji 568 lidí, včetně 38 dětí. „Odchod ze závodu je možný pouze za úplného klidu zbraní,“ zdůraznil Hajdaj a doplnil, že Severodoněck není zcela zablokován.

Ruská státní agentura RIA Novosti napsala, že v podzemí šachty Zasjadko v Doněcku uvázlo 77 horníků poté, co byl důl v důsledku ostřelování ukrajinskými silami odpojen od elektrické energie.

Ukrajina dlouhodobě popírá, že by prováděla útoky na dva donbaské regiony, kde se Moskvou řízení a podporovaní separatisté před lety zmocnili rozsáhlých území a vyhlásili tam kvazistátní útvary Doněckou a Luhanskou lidovou republiku. Kreml je uznal krátce před únorovým zahájením invaze na Ukrajinu.

Ukrajinska pravda napsala, že příslušníci 72. samostatné mechanizované brigády sestřelili v Doněcké oblasti pomocí přenosného protiletadlového systému (MANPAD) ruský letoun Su-25.

Údery ve střední Ukrajině

Ropnou rafinerii ve středoukrajinském městě Kremenčuk v noci na sobotu zasáhlo šest až osm raket, oznámil šéf tamní vojenské správy Dmytro Lunin. Zatím nejsou zprávy o obětech úderů. Naproti tomu sobotní raketový útok na průmyslovou zónu ve městě Kryvyj Rih si podle šéfa tamní vojenské správy Oleksandra Vilkula vyžádal oběti na životech a způsobil destrukci.

Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila v noci na sobotu dvě řízené střely nad Oděskou oblastí na jihu země, píše BBC na svém rukojazyčném webu s odkazem na zástupce šéfa oblastní správy Serhije Bratčuka.

Naopak ukrajinské útoky na jihu země podle agentury Ukrinform zlikvidovaly téměř šedesát okupantů a osmnáct kusů vojenské techniky, včetně tanku T-72 nebo houfnice 2A65 Msta-B.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil obránce země bojující na jižní frontě v Mykolajivské oblasti. „Naši stateční chlapci a dívky. Všichni dělají, co je v jejich silách. Určitě vydržíme! A určitě vyhrajeme!“ napsal posléze na sociální síti Telegram. Za „hrdiny s velkým a dobrým srdcem“ označil zdravotníky v místní nemocnici. Navštívil také sídlo místní správy, kde koncem března při ruském raketovém útoku přišlo o život 37 lidí.

Potopený remorkér

Klid není ani na moři. Oděský guvernér oznámil, že ke dnu šel zasažený ruský remorkér Vasilij Bech. Na palubě plavidla byl údajně obranný raketový systém Tor. Ukrajinské zpravodajství reportuje, že 70 procent posádky zahynulo nebo utrpělo zranění, osud zbytku není znám. Zprávy o ztrátách nelze nezávisle ověřit.

Vasilij Bech byl postaven v astrachaňské loděnici a má výtlak 1605 tun. Černomořská flotila ho používá od roku 2017.

Remorkér Vasilij Bech
Zdroj: ČT24

V dubnu byl v Černém moři zničen ruský raketový křižník Moskva, který se svojí asi pětisetčlennou posádkou býval vlajkovou lodí ruské Černomořské flotily. Plavidlo šlo ke dnu poté, co jej zasáhly protilodní střely Neptun.

Na pevnině představují vážné nebezpečí i miny. Ukrajinský ministr vnitra Denys Monastyrskyj řekl, že odminování potřebuje oblast o celkové rozloze 270 tisíc kilometrů čtverečních, které zahrnují i oblasti okupované Ruskem. Podle The Kyiv Independent jde o oblast o něco větší, než je rozloha Nového Zélandu.

Ministr řekl, že Ukrajina jedná s Británií, Itálií a Francií o dodávce náležitého odminovacího vybavení, které by mohlo stát miliony dolarů.

Cholera v Mariupolu

Ve zdevastovaném přístavním městě Mariupol se šíří cholera, což už minulý týden oznámil starosta města Vadym Bojčenko. Jeho poradce Petro Andrjuščenko nyní upřesnil, že příznaky infekční nemoci vykazuje denně zhruba deset až patnáct obyvatel města.

Andrjuščenko s odvoláním na zdroje spolupracovníků uvedl, že nemocnice ve městě jsou chabě vybavené a chybí v nich testovací sady a antibiotika. Pacienti jsou údajně v nemocnicích odmítáni.

Cholera se nejčastěji šíří v oblastech s nevhodnými hygienickými podmínkami a při nedostatku čisté vody. Způsobuje těžké průjmy a zvracení, které mohou vést k úmrtí.

Ukrajinská zdravotnice je na svobodě

Po třech měsících v ruském zajetí se dostala na svobodu Julija Pajevská, zdravotnice, která v Mariupolu během dvou týdnů, kdy se její tým snažil zachraňovat raněné, pořídila videozáznamy, které následně předala agentuře AP.

Reportéři této agentury v Mariupolu zůstali jako poslední zahraniční žurnalisté a v polovině března 256 gigabajtů záznamů vyvezli z obléhaného přístavu schované v tamponu. Pajevská, na Ukrajině známá též jako Tajra, o den později skončila v ruském zajetí. K jejímu zadržení došlo ve stejný den, kdy okupační síly bombardovaly divadlo, které sloužilo jako úkryt pro civilisty, v němž zemřelo kolem šesti stovek lidí.

Podle ukrajinské agentury Ukrinform zachraňovala Pajevská životy vojáků a civilistů na Donbase osm let. Původně trenérka aikida a designérka se po vypuknutí konfliktu na východě země mezi proruskými separatisty a ukrajinskými silami rekrutovala jako zdravotnice a později vybudovala vlastní evakuační tým dobrovolníků známý jako „Tajřini andělé“, píše agentura. Podle webu ArmyInform zachránila stovky ukrajinských vojáků.

Rusko vykreslilo Pajevskou jako člověka pracujícího pro nacionalistický pluk Azov, což odpovídá narativu Moskvy, která vojenskou agresi v sousední zemi zdůvodnila jako snahu o „denacifikaci“ Ukrajiny, píše AP.

V pátek Zelenskyj oznámil, že zdravotnice byla propuštěna. „Tajra už je doma. Budeme pracovat na tom, aby byli propuštěni všichni,“ dodal prezident. Na Ukrajině byly uneseny nebo zajaty stovky významných osobností, včetně místních úředníků, novinářů, aktivistů a obránců lidských práv, upozorňuje AP. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po ukrajinském úderu vypukl požár v ropném skladu v Soči. Rusko útočilo u Oděsy

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Agentura Reuters napsala, že o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje. Ukrajinské ministerstvo energetiky uvedlo, že Rusko v noci útočilo na zařízení energetické infrastruktury v Oděské oblasti. Podle místních úřadů při úderech zahynul jeden člověk a nejméně pět utrpělo zranění.
08:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Nepálu vyprostili dva přeživší z trosek vodní elektrárny

Nepálští záchranáři a armáda vyprostili dva přeživší ničivých povodní, Kabira Maharjana a Sanjaye Sahu, z tunelu vodní elektrárny. Oba muži byli letecky přepraveni do nemocnice. Povodně před týdnem zasáhly Nepál a také sousední Tibet. Čína doposud ohlásila přes dvacet mrtvých. Nepál pohřešuje více než čtyři tisíce lidí, přes šest set osob pak uvázlo v prostorách vodních elektráren.
před 1 hhodinou

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Na jeho základě pak kontrolují další dvě elektrická zařízení. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje.
před 2 hhodinami

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 3 hhodinami

AfD může mít po volbách v Sasku-Anhaltsku prvního zemského premiéra

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 4 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 5 hhodinami

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.