Hadí ostrov je jako nepotopitelný torpédoborec. Ukrajinci se snaží dobýt zpět klíčovou pozici v Černém moři

Na skalnatý ostrov o méně než kilometru čtverečním v Černém moři se upřela světová pozornost už první den ruského útoku na Ukrajinu. Čtyřiadvacátého února v 18 hodin na Hadí ostrov (někdy nazývaný i Zmijí ostrov) zaútočily ruské válečné lodě. Křižník Moskva nejprve vyzval posádku ke kapitulaci, ta ji však nevybíravým způsobem odmítla. Následnou palbu pak jeden z ukrajinských vojáků vysílal v přímém přenosu.

Ještě týž den Rusko získalo nad ostrovem kontrolu. Do začátku války přitom Hadí ostrov neměl větší význam, pomineme-li spor mezi Rumunskem a Ukrajinou o nárok na vody v jeho okolí. Kus skály s několika domy pro pár vojáků se ovšem nejspíš stal klíčem k ruské nadvládě v Černém moři.

Po anexi Krymu v roce 2014 totiž přišla Ukrajina o většinu svého námořnictva, svou jedinou zbývající fregatu ukrajinští vojáci po začátku letošní invaze sami potopili, aby nepadla do rukou nepřítele. Napadená země tak nemá téměř žádné námořní síly. Přesto se jí podařilo v polovině dubna potopit řízenou střelou vlajkovou loď ruské černomořské flotily, křižník Moskva.

Ruské námořnictvo tak bylo zatlačeno dále od pobřeží. A právě v tu chvíli získal Hadí ostrov na strategickém významu. Představuje totiž alternativu k potopenému bitevníku. „Představte si jej jako nepotopitelný torpédoborec,“ řekl odborník na protivzdušnou obranu Andy Netherwood britskému deníku The Guardian.

„Pokud tam umístíte radar a raketové systémy země-vzduch, umožní vám to ovládnout vzdušný prostor v severní části Černého moře, včetně strategicky důležitého přístupu k Oděse,“ dodal. Pokud by se tak okupantům podařilo na Hadím ostrově vybudovat systém s raketami dlouhého doletu, budou schopní účinně bránit své síly až k ukrajinskému pobřeží.

Kromě toho by ale ruští vojáci získali možnost proniknout do separatistické oblasti na území Moldavska, Podněstří, kde má Rusko několik plně obsazených vojenských základen. Ukrajina se od začátku invaze obává otevření třetí fronty právě z této neuznané „republiky“ v relativní blízkosti Oděsy.

BBC upozornila, že nainstalování protiletadlového systému na Hadím ostrově by mělo i další rovinu – znamenalo by nejen ohrožení pro Ukrajinu, ale také pro Rumunsko, členský stát NATO. „Rusko by mělo možnost zničit města a vojenský potenciál na východě našeho území,“ řekl rumunský historik Dorin Dobrincu. Právě rumunské hranice kvůli hrozbě Aliance už od začátku invaze posiluje francouzskými a belgickými jednotkami.

V protiútocích Ukrajinci spoléhají na drony a protilodní střely

Ukrajinští vojáci tak před sebou mají klíčový úkol – zabránit posílení ruských pozic. Od konce dubna proto ukrajinská armáda hlásí řadu protiútoků a pokusila se, neúspěšně, ostrov dobýt zpět. Jedna z větších protiofenziv přišla 7. května, kdy podle ukrajinských představitelů obranné síly zničily výsadkové plavidlo Serna v okolí ostrova a dvě odpalovací zařízení na ostrově, který následně bombardovaly dva ukrajinské letouny Su-27. Rusové však následně informovali o odražení útoku.

Protože ukrajinské námořní síly se s těmi ruskými nemohou rovnat, používají obránci k protiútokům odlišný arzenál. Ruské pozice na ostrově napadají ze vzduchu. Často k tomu využívají turecké bezpilotní letouny TB2.

Na ruskou flotilu pak útočí protilodními střelami. Křižník Moskva se potopil po zásahu střelou Neptun, v polovině června pak Ukrajinci po zásahu raketami Harpoon potopili i remorkér Vasilij Bech.  

Poslední útok hlásila ukrajinská armáda v úterý, ostrov podle představitelů zasáhl „soustředěný úder s použitím různých sil a metod ničení“ a ruské síly měly zaznamenat „značné ztráty“. Moskva následně mluvila o odražení „šíleného“ útoku, při němž Ukrajina „plánovala provést masivní leteckou a dělostřeleckou palbu (…) před vyloděním a  obsazením“ ostrova.

Obránci ostrova se dostali na známku

Bitva o Hadí ostrov má ale kromě strategického také hluboký symbolický význam. Nevybíravá odpověď ukrajinských obránců na výzvu ke kapitulaci obletěla svět. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mluvil o jejich vyznamenání a země na jejich počest vydala také zvláštní poštovní známku, na kterou se následně stály dlouhé fronty.

Ačkoliv na začátku invaze panovaly zprávy o smrti ukrajinských obránců, později se ukázalo, že padli do ruského zajetí. Zajata byla také civilní loď, která se neúspěšně pokusila o evakuaci ukrajinských vojáků z ostrova. Loď, její posádka a nejméně jeden voják byli následně propuštěni při výměně zajatců.  

Ukrajinci zaútočili na vrtné plošiny krymské společnosti

Hadí ostrov ale není jedinou klíčovou pozicí v Černém moři. Terčem ukrajinského útoku se tento týden staly i vrtné plošiny u jižního pobřeží Ukrajiny, 71 kilometrů od Oděsy.

Plošiny spravuje společnost krymská Černomornaftogaz, která před anexí poloostrova v roce 2014 spadala pod ukrajinského národního plynárenského operátora Naftogaz, poté ji ale ovládli Ruskem podporovaní představitelé. Na společnost se vztahují americké i evropské sankce.

Šéf okupační správy Krymu Sergej Aksjonov v pondělí uvedl, že při útoku byli zraněni tři lidé a po sedmi se pátrá. Kvůli požárům byly pozastaveny práce na třech plošinách, v době úderu podle Aksjonova na nich pracovalo celkem 109 lidí.

Kyjev útok nekomentoval, ale ukrajinský poslanec Oleksij Hončarenko dříve na Telegramu napsal, že ukrajinské síly na plošiny vypálily střely.

Zničit chtějí obránci i most mezi Ruskem a okupovaným Krymem

Ukrajinští vojenští představitelé uvedli, že se v rámci jižní protiofenzivy chtějí zaměřit na krymskou infrastrukturu, například na Kerčský (Krymský) most, který spojuje území okupovaného Krymu s Ruskem.

Ukrajinští zpravodajští důstojníci v polovině června oznámili, že získali technickou dokumentaci konstrukce mostu. Generálmajor ozbrojených sil Ukrajiny Dmytro Marčenko řekl, že most má být „cílem č. 1 pro likvidaci“, uvedl ukrajinský server Pravda. Podle Marčenka slouží spojení k posilování ruských sil rezervisty a ukrajinské síly by jej měly „odříznout“.

Právě Kerčský most se stal symbolem ruské anexe poloostrova v roce 2014. Původně na něj ale nevedlo spojení, a proto Rusko postavilo právě toto devatenáctikilometrové silniční a železniční přemostění Kerčského průlivu, který propojuje Černé a Azovské moře.

Jako první se po něm v roce 2018 za volantem nákladního auta za velkých oslav projel ruský prezident Vladimir Putin. Získání pozemního přístupu na Krym je považováno za jeden z důvodů současné invaze na Ukrajinu. Otevření silničního spojení s poloostrovem přes pevninu na začátku června oznámil ruský ministr obrany Sergej Šojgu.