Po celém světě pobývalo kvůli své profesi v uplynulém roce za mřížemi 488 novinářů, informovala nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Jedná se o nejvyšší údaj od roku 1995, kdy organizace s monitorováním represí začala. Za svou práci zaplatilo životem 46 reportérů, což je nejméně za posledních dvacet let.
Za nebývalým dvacetiprocentním meziročním nárůstem počtu zadržovaných novinářů stojí podle RSF zejména tři státy: Myanmar, Bělorusko a Čína.
U poslední jmenované země represe vzrostly zejména po přijetí nového bezpečnostního zákona v Hongkongu, na jehož základě začaly tamní úřady proti žurnalistům důrazněji zasahovat. Velké množství vězněných reportérů je však rovněž v západočínské autonomní oblasti Sin-Ťiang, kde podle generálního tajemníka RSF Christophea Deloira v důsledku toho vznikla „černá díra na informace“.
Právě v Číně je za mřížemi nejvíce novinářů, Reportéři bez hranic jich tam evidují 127. Dále následuje Barma (53), Vietnam (43), Bělorusko (32), a Saúdská Arábie (31).
Rekordní počet zadržených novinářek
„RSF také dosud nikdy nezaznamenala tolik zadržených novinářek,“ poznamenává organizace s tím, že ženy tvoří přes dvanáct procent všech vězněných reportérů. V Bělorusku je například za mřížemi více žen než mužů.
Organizace nicméně registruje již několik let v řadě i pozitivní vývoj, kterým je klesající počet zabitých žurnalistů kvůli výkonu jejich povolání. V letošním roce byl tento údaj nejnižší za posledních dvacet let.
„Tento klesající trend, který se od roku 2016 zvýrazňuje, lze vysvětlit zejména vývojem regionálních konfliktů (Sýrie, Irák a Jemen) a stabilizací válečných front po letech 2012 až 2016, které byly zvláště smrtící,“ vysvětlují Reportéři bez hranic.
Podle Deloirea hraje roli také to, že v důsledku pandemie novináři méně vycházeli do terénu a nedostávali se tudíž tolik do situací, v nichž jim hrozilo riziko. Na druhou stranu je „možná vedla jistá forma autocenzury“ k tomu, aby tolik nevyhledávali nebezpečná místa, dodal generální tajemník RSF.
Ohrožení na životě
Přesto bylo 65 procent zabitých žurnalistů usmrceno cíleně, poznamenává organizace. Nebezpečí jim letos hrozilo nejvíce v Mexiku a Afghánistánu, kde jich přišlo o život sedm, respektive šest. Následuje Indie a Jemen, kde zemřelo po čtyřech novinářích.
Tři z pěti všech zabitých reportérů zemřeli v zemích, které oficiálně nejsou ve válce, zdůrazňuje RSF a připomíná například případ zabitého žurnalisty v Řecku, který vyšetřoval korupci v místní policii, nebo červencovou vraždu nizozemského novináře Petera de Vriese.
Podle Reportérů bez hranic je rovněž po světě 65 novinářů nebo jejich pomocníků drženo jako rukojmí, což je o dva více než loni. Všichni jsou ve třech zemích: v Sýrii (44), Iráku (11) a Jemenu (9), až na francouzského reportéra Oliviera Duboise, jenž je od dubna držen v Mali.
