V zemích Evropské unie se během posledních let zhoršuje situace médií kvůli ekonomickému tlaku i hrozbám pro bezpečnost novinářů. V pondělí to prohlásila místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Podle ní jsou takové hrozby viditelné prakticky ve všech unijních státech. Média jsou přitom zásadní pro fungování demokracie a EU má nástroje, kterými se může pokusit jejich situaci zlepšit, uvedla Jourová.
„Pokud média nebudou moci dělat svou práci pořádně a svobodně, bude to samozřejmě mít velice negativní dopad na to, jak se naše společnost bude vyvíjet,“ varovala v pondělí Jourová při příležitosti Světového dne svobody médií.
Vedle problémů spojených s koronavirovou pandemií, která řadu médií připravuje o zisky z inzerce, čelí novináři v některých zemích také tlaku ze strany vládních politiků. Jourová již dříve upozorňovala na takové přístupy v Polsku, Maďarsku či Slovinsku, kde jsou média kritická k vládě vystavena finančním či politickým tlakům.
Komise nedávno kritizovala například i polský záměr zavést daň z inzerce v médiích nebo také snahu maďarské vlády neobnovit licenci nezávislému rádiu. Brusel má nicméně podle Jourové omezené možnosti, jak proti případné politizaci médií zasáhnout.
„Pokud bychom viděli placení přátelských médií z evropských peněz, tak tam ty nástroje máme,“ uvedla Jourová. Zároveň podotkla, že Evropská komise se omezuje na výzvy adresované politikům jednotlivých zemí.
Místopředsedkyně EK sleduje rovněž vývoj okolo volby nových radních České televize. „Mám opakované výzvy vůči členům českého parlamentu, aby volili uvážlivě a do rady navolili lidi, kteří mají nejenom profesionalitu, ale jsou schopni i plné nezávislosti,“ řekla Jourová.
Doporučení, jak podporovat nezávislou a bezpečnou práci novinářů
Komise podle ní chystá pro členské státy doporučení, jak podporovat nezávislou a bezpečnou práci novinářů, zvláště v souvislosti s vraždami slovenského reportéra Jána Kuciaka či jeho maltské kolegyně Daphne Caruanaové Galiziové.
EK chce také letos přijít s návrhem, který by bránil opakovaným žalobám na novináře ze strany politiků či podnikatelů ve snaze znemožnit jim pracovat. Unijní exekutiva pracuje také na závazných pravidlech, která by svobodu médií chránila účinněji.
Za zhoršení nezávislosti médií může pandemie i úřední zásahy
Podle nejnovější zprávy nevládní organizace Reportéři bez hranic, která byla zveřejněna na Světový den svobody médií, jsou hlavními důvody pro zhoršení nezávislosti tisku ve světě protipandemická opatření, úřední zásahy i ekonomické dopady koronavirové nákazy.
Česká republika se ze 48 států se svobodnými médii umístila na 40. místě, a to stejně jako minulý rok. Na vrcholu žebříčku tradičně skončily skandinávské země. Dokument potvrzuje to, co někteří novináři cítí každý den. Vlády využily koronavirovou pandemii jako záminku, aby jim odepřely přístup k informacím.
„Pandemie tomu velmi napomohla. Koronavirus přinesl samé negativní informace, které se špatně sdělují, a to obzvlášť před volbami. Jsou to věci, co snižují volební preference. Nákaza je katalyzátorem situace, která nastala,“ uvedla ředitelka Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Kateřina Hrubešová.
„Události uplynulého roku nám připomínají, že přístup k důvěryhodným informacím je něco více, než jen základní lidské právo. Může to být také otázka života a smrti,“ řekl generální tajemník OSN António Guterres.
Česko skončilo za Slovenskem
Zatímco Norsko na žebříčku skončilo jako premiant, Slovensko se i přes vraždu novináře Jána Kuciaka umístilo před Českem. Čína se naopak umístila na jednom z nejhorších míst. Nevládní organizace hodnotí situaci žurnalistiky jako „velmi špatnou“, „špatnou“ či „problematickou“ v 73 procentech z celkem 180 zkoumaných zemí.
„Žurnalistika je nejlepší vakcínou proti viru zvanému dezinformace. A Evropa zůstává pro svobodu tisku nejvíce příznivým kontinentem,“ podotkl generální tajemník Reportérů bez hranic Christophe Deloire.
Dopady pandemie při své práci pocítili i čeští novináři. Například na vládní tiskové konference mohou pouze někteří z nich. V tuzemsku podle Reportérů bez hranic důvěru v novináře podkopávají slovní výpady některých vysoce postavených představitelů země. Organizace jako problematickou vidí i koncentraci mediální moci v rukou několika oligarchů.
„Jedním z velkých úskalí pro média je covid jako takový. Pak je zde snížení inzertních a reklamních příjmů či reklamy. Média se potýkají s financováním a přežitím, a to obzvlášť ta nezávislá, která nejsou vlastněna oligarchy, politiky nebo vysokými státními úředníky. To jsou média, jež mají službu bránit demokracii,“ dodala Hrubešová.
