Nemáme moc, ale máme odpor, říká gruzínská exprezidentka Zurabišviliová

11 minut
Studio ČT24: Salome Zurabišviliová
Zdroj: ČT24

Rusko si u nás testuje nové hybridní strategie, bylo velmi významně zapojeno do gruzínských voleb prostřednictvím propagandy, technologií a technik, které pomohly vládnoucí straně zmanipulovat volby, řekla v rozhovoru se zahraničním zpravodajem ČT Davidem Miřejovským pátá gruzínská hlava státu Salome Zurabišviliová.

„Jsem legitimní prezidentkou pro velkou část gruzínské populace, která také neuznává volby jako legitimní,“ míní bývalá gruzínská hlava státu s tím, že po volbách byla ústava země zredukována „v podstatě na nulu“.

V Gruzii od loňského října protestuje opozice proti tomu, co označuje za zfalšování parlamentních voleb vládnoucí stranou. Situaci ještě vyostřilo rozhodnutí z 28. listopadu pozastavit přístupová jednání s Evropskou unií až do roku 2028. Na pokojné protesty gruzínská vláda, obviňovaná z náklonnosti k Rusku, tvrdě odpověděla.

„Uvidíme, jestli stačí protestovat. Lidé jsou v ulicích, zatím to trvá více než 140 dní a zatím se nezdá, že by chtěli přestat,“ podotkla s tím, že Česko je zemí, která dobře ví, že protesty lze dosáhnout výsledku. „Máme nelegitimní vládu, která slouží zájmům Ruska. A populaci, která chce evropskou budoucnost.“

Podle ní se ale objevují známky toho, že se moc v zemi rozkládá. „Zároveň tu máme ekonomickou a finanční krizi, která vedla k tomu, že nelegitimní guvernér centrální banky jednal s centrální bankou Číny, a to naznačuje, že ne vše hraje ve prospěch těch, kteří mají v rukou moc. My nemáme moc, ale máme odpor,“ podotkla.

Zurabišviliovou vybrali do čela země Gruzínci v přímé volbě v roce 2018. Vládní strana Gruzínský sen ale prosadila ústavní změnu, podle níž další hlavu státu už vybralo kolegium volitelů složené z poslanců a zástupců regionálních samospráv.

Funkční období Zurabišviliové skončilo loni 29. prosince, kdy byl po zvolení inaugurován jako její nástupce Michail Kavelašvili z Gruzínského snu. Zurabišviliová ale nadále tvrdí, že zůstává „jediným legitimním představitelem“ země, dokud nebudou vyhlášeny nové volby. Už dříve označila nový parlament a vládu za „nelegitimní“.

Represe a zatýkání

„Jsme konfrontováni s diktaturou, která odpovídá ruské diktatuře,“ hodnotí Zurabišviliová. Podle ní je situace stejná jako v roce 1937. „Je tu obrovská míra represí, lidé jsou zatýkáni, teď ohlásili, že zakážou některé politické strany, lidé jsou pokutováni,“ popisuje s tím, že Rusko bylo významně zapojeno do gruzínských voleb prostřednictvím propagandy a technologií, které pomohly vládnoucí straně zmanipulovat volby.

„Nová strategie, která byla testována v Rumunsku a Moldavsku, je strategie, která nevyžaduje žádné náklady – potřebujete propagandu a peníze, ale nepotřebujete tanky. (...) Všechny evropské země by si to měly uvědomit, protože tyto strategie se dají použít kdekoliv,“ uvedla s tím, že Gruzie chce pokračovat na své euroatlantické cestě.

„Jsem přesvědčena, že se k této cestě Gruzie také vrátí, prožíváme těžké období,“ dodala s tím, že EU podle ní může hodně pomoci. „Situace v Gruzii je přímou výzvou pro EU a její kredibilitu. Pokud Unie nedokáže a nemá nástroje na to, co se děje v Gruzii – zemi, které udělila kandidátský status, (...) pak můžeme zapomenout na zahraniční politiku.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 21 mminutami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 52 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...