Francouzská justice zahájila stíhání podnikatele ruského původu Pavla Durova. Zakladatel sociálních sítí je obviněný z podílu na pašování drog, zneužívání dětí nebo praní špinavých peněz. Jeho Telegram proti těmto zločinům údajně nebojuje. Mnozí lidé však upozorňují, že v pozadí celé kauzy se hraje zejména o svobodu slova na sociálních sítích – jak na Telegramu, tak na síti X či Facebooku a Instagramu.
Je mu 39 a přezdívá se mu ruský Mark Zuckerberg. V roce 2006 po vzoru Facebooku vybudoval sociální síť VKontate, která v Rusku brzy získala největší množství uživatelů. Na pařížském letišti Le Bourget ho ale zatkli kvůli jeho dalšímu velmi úspěšnému výtvoru – sociální síti a aplikaci pro zasílání zpráv Telegram.
Nejzávažnější body obvinění jsou odmítnutí spolupracovat s francouzskými úřady a spoluúčast na nezákonných transakcích. Úhrnem mu hrozí až dvacet let vězení.
Kdo je za co odpovědný?
Analytik sociálních sítí Fabrice Epelboin soudí, že mnoho z těch obvinění může být oprávněných. „Problém ale je považovat někoho za spoluviníka všech těch zločinů páchaných na platformě, která má miliardu uživatelů. Takže ano, na Telegramu existuje dětská prostituce, ale najdete ji i na síti Snapchat.“
Stejné to je třeba s obchodem se zbraněmi a drogami, které probíhají nejen na Telegramu, ale i napříč ostatními sociálními sítěmi a aplikacemi.
Zatím se zdá, že francouzská kauza Pavla Durova má být exemplární. „Byl na něj uvalen soudní dohled s povinností složit kauci ve výši pěti milionů eur a dvakrát týdně se hlásit na policejní stanici a také zákaz opustit území Francie,“ uvedl ve středu Úřad pařížského veřejného žalobce.
Durov má občanství Ruska, Francie, ostrovního státu Svatý Kryštof a Nevis a také Spojených arabských emirátů, kde podle serveru Politico žije a odkud řídí Telegram. Abú Dhabí požádalo o konzulární přístup k výkonnému řediteli po jeho zatčení, ale technologický magnát nabídku pomoci podle serveru odmítl.
Ačkoli se Durov prezentuje jako odpůrce Kremlu, skutečnost se zdá být složitější. I po odchodu z Ruska v roce 2014 a prodeji svého podílu ve společnosti VKontakte prý Durov udržuje vazby na tuto zemi. Ališer Usmanov, oligarcha blízký ruskému vůdci Vladimiru Putinovi, údajně pomáhal financovat Telegram v jeho raných fázích.
Kdo také využívá Telegram
Podle zprávy Important Stories, která vychází z úniku dat ruských zpravodajských služeb, na které se Politico odvolává, navštívil Pavel Durov v letech 2015 až 2021 Rusko „více než padesátkrát“. Telegram je široce využíván ruskou armádou pro komunikaci na bojišti, vojenskými blogery a novináři podporujícími válku a miliony běžných Rusů a politických představitelů.
V ruských opozičních kruzích má Telegram smíšenou pověst. Na jedné straně poskytuje bezpečnou komunikaci, chráněnou před zvědavýma očima ruské tajné služby FSB, a alternativní platformu pro nezávislá média, která jsou ruskými úřady blokována. Na druhé straně došlo k řadě incidentů, kdy byly kanály nebo iniciativy, které by mohly Kremlu vadit, zablokovány nebo jinak postiženy prostřednictvím této platformy.
Ukrajinská armáda používá pro svou komunikaci z velké části platformu Signal, ale většina vládních agentur má také kanály Telegramu a aplikace je také hojně využívána pro osobní zprávy a blogy ukrajinských vojáků a civilistů.
Více otázek než odpovědí, soudí Procházková
„Zadržení Durova bylo pro mě docela překvapující. A ještě víc překvapující bylo, když jsem se dozvěděla, že věděl, že mu hrozí zadržení, a přesto tam odletěl," řekla v Horizontu ČT24 reportérka Deníku N Petra Procházková. Domnívá se, že kolem zatčení a kolem procesu, který nyní začíná, je více otázek než odpovědí.
„V Rusku je Telegram jednoznačně nejdůležitější sociální síť. Jak z hlediska příjmu informací, tak pro dorozumívání se. Pro mnoho lidí v Rusku je to poslední možnost dostat se k jiné informaci než z propagandistických kanálů,“ uvedla reportérka. Unikátnost situace vidí v tom, že na platformě působí i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj či ukrajinská armáda. „Mediálně se válka o Ukrajinu odehrává na Telegramu.“
„Ano, jsou tam fejky, nesmysly, drastická videa až po kanály Zelenského či renomovaných světových médií,“ řekla s tím, že pokud tam někdo chce najít něco nezákonného, tak to tam také najde. „Je to velmi svobodná, neřízená, nemoderovaná síť.“ Procházková si myslí, že Telegram bude muset projít obměnou a přizpůsobit se různým právním rámcům. Jako příklad uvedla, že není dál možné, aby se tam prodávala dětská pornografie.
Durov, Musk či Zuckerberg
Francouzský postup vidí mnozí kritici jako širší spor o svobodu slova. „Je mnohem snazší udeřit na Pavla Durova než na Elona Muska. Durovovy možnosti odvety jsou poměrně malé. Zato Elon Musk nebo Mark Zuckerberg, to je jiný příběh,“ domnívá se analytik Epelboin.
Jak síť X (dříve Twitter), která patří Muskovi, tak Zuckerbergův Facebook čelí v posledních letech snahám o regulaci ze strany úřadů na obou stranách Atlantiku. Zatčení jejich kolegy je ale v této technologicko-justiční partii zatím bezprecedentní.
Musk už také postup francouzských úřadů odsoudil. On sám, respektive jeho síť X, čelí dlouhodobému tlaku zejména od Evropské komise. A to jak ze strany končící eurokomisařky Věry Jourové, tak od eurokomisaře pro vnitřní trh Thierry Bretona (Francií je navržený na další období).
Evropská komise také v červenci zveřejnila, že podle jejích předběžných závěrů síť X porušuje pravidla Evropské unie o digitálním obsahu. Komise dodala, že pokud se její závěry potvrdí, vyměří firmě pokutu a bude požadovat výrazné změny jejích praktik. Společnost X s hodnocením nesouhlasila a Musk později tvrdil, že Komise jeho síti nabídla nezákonnou tajnou dohodu, že když bude potichu cenzurovat obsah, pokutě se vyhne.
Americká vláda versus Zuckerbergovy sítě
Šéf americké technologické společnosti Meta Platforms Mark Zuckerberg pak dopise z 26. srpna adresovaném právnímu výboru americké Sněmovny reprezentantů uvedl, že administrativa prezidenta Joea Bidena během pandemie vyvíjela na firmu tlak, aby na svých sociálních sítích cenzurovala část obsahu týkajícího se nemoci covid-19. Společnost Meta provozuje například sociální sítě Facebook a Instagram či komunikační platformu WhatsApp.
„V roce 2021 vysoce postavení úředníci Bidenovy administrativy, včetně Bílého domu, opakovaně po celé měsíce naléhali na naše týmy, aby cenzurovaly určitý obsah ohledně covidu-19, a to včetně humoru a satiry, a vyjadřovali velkou frustraci z našich týmů, když jsme s tím nesouhlasili,“ napsal Zuckerberg.
„Domnívám se, že tlak ze strany vlády nebyl správný, a lituji, že jsme se k tomu nevyjádřili otevřeněji,“ uvedl dále. „Také si myslím, že jsme učinili některá rozhodnutí, která bychom dnes s odstupem času a s využitím nových informací neudělali,“ dodal.
