Policie v Paříži zatkla šéfa platformy Telegram Durova

2 minuty
Události: Zadržení zakladatele Telegramu
Zdroj: ČT24

Francouzská policie zatkla v sobotu večer na letišti u Paříže zakladatele a šéfa komunikační platformy Telegram Pavla Durova. S odvoláním na nejmenovaný zdroj to uvedla televize TF1. Ruské velvyslanectví ve Francii podle agentury TASS uvedlo, že požádalo o konzulární přístup k Durovovi, a vyzvalo k respektování jeho práv. V neděli večer pak soud prodloužil Durovovi vazbu, píše agentura AFP.

Devětatřicetiletý miliardář Durov se narodil v Rusku, žije v Dubaji a má také francouzské občanství. Zatčen byl v sobotu kolem 20:00 SELČ na ploše letiště Le Bourget, kam přicestoval svým soukromým letounem z Ázerbájdžánu.

Francouzské úřady na něj podle TF1 vydaly zatykač v souvislosti s nedostatečným moderováním obsahu na Telegramu. Nástroje, které Durovem vedená platforma nabízí, z něj podle francouzských orgánů činných v trestním řízení dělají spolupachatele obchodu s drogami, pedofilních trestných činů a podvodů.

Agentura Reuters píše, že společnost Telegram se zatím ke zprávě televize TF1 nevyjádřila. K zatčení Durova se zatím nevyjádřila ani francouzská policie nebo ministerstvo vnitra.

Podle zdroje AFP z francouzské justice v neděli večer soud v Paříži prodloužil vazbu uvalenou na ruského podnikatele, která tak může trvat až 96 hodin. Do té doby se úřady mohou rozhodnout, zda Durova propustit, nebo proti němu vznést obvinění. Francouzské úřady se k zadržení šéfa platformy Telegram zatím oficiálně nevyjádřily.

Platforma Telegram v prohlášení publikovaném v neděli večer uvádí, že Durov „nemá co skrývat“. Ve stanovisku citovaném agenturou Reuters dále stojí, že platforma prý dodržuje zákony platné v EU a že její pravidla pro moderování obsahů dodržují standardy obvyklé v odvětví. Podle ní je absurdní, aby za možné zneužití platformy k páchání trestných činů zodpovídal její vlastník. „Očekáváme rychlé vyřešení této situace,“ uvedla společnost v prohlášení.

Rusko žádá vysvětlení

„Když se v médiích objevila zpráva o zadržení Pavla Durova, okamžitě jsme požádali francouzské úřady o objasnění důvodů a požadovali zajištění ochrany jeho práv a poskytnutí konzulárního přístupu. Francouzská strana se ale zatím vyhýbá spolupráci,“ uvedlo ruské velvyslanectví v Paříži. Ruští diplomaté jsou podle něj v kontaktu s Durovovým právníkem.

Durov, rodák z Petrohradu, Rusko opustil v roce 2014 poté, co odmítl přistoupit na požadavky, aby uzavřel opoziční skupiny na sociální síti VKontaktě, kterou také založil a později prodal. Magazín Forbes hodnotu jeho majetku odhaduje na 15,5 miliardy dolarů (346,7 miliardy korun).

Durov v souvislosti s platformou říká, že některé vlády se na něj snaží tlačit, aby zůstala „neutrální“ a nebyla „hráčem v geopolitice“. Telegram, který je vlivný zejména v Rusku, na Ukrajině a dalších zemích bývalého Sovětského svazu, má v současnosti 900 milionů aktivních uživatelů, píše agentura Reuters.

Platforma se po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu stala hlavním zdrojem informací, které znepřátelené strany zveřejňují o vývoji konfliktu. Reuters podotýká, že obsah na telegramových kanálech bývá někdy zavádějící a brutální. Platformu jako jeden z hlavních komunikačních nástrojů používá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho spolupracovníci. Jejím prostřednictvím své informace šíří také Kreml, ruská vláda nebo ruští váleční blogeři. Pro Rusy jde o jedno z mála míst, kde se mohou dostat ke zprávám o dva a půl roku trvající válce.

Blogeři vyzývají k protestům

Ruský velvyslanec při mezinárodních organizacích ve Vídni Michail Uljanov a další ruští politici v souvislosti s Durovovým zatčením obvinili Francii, že se chová jako diktatura. Stejné kritice čelila Moskva, když kladla Durovovi požadavky v roce 2014, píše Reuters.

„Někteří naivní lidé stále nechápou, že když hrají více či méně viditelnou roli v mezinárodním informačním prostoru, není pro ně bezpečné navštěvovat země, které směřují k totalitní společnosti,“ napsal Uljanov na síti X.

Někteří ruští blogeři podle agentury Reuters vyzvali na nedělní odpoledne k protestům před francouzskými ambasádami ve světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americké úřady zveřejnily další dokumenty ke kauze Jeffreyho Epsteina

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Ta nyní prověřuje obsah těchto dokumentů. Náměstek americké ministryně spravedlnosti Pam Bondiové Todd Blanche podle portálu BBC už dříve řekl, že jeho úřad plánuje zveřejnit několik stovek tisíc stran, zbytek chce zpřístupnit v nadcházejících týdnech.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA tvrdě útočí na IS v Sýrii v odvetě za zabití tří Američanů, uvedl Trump

Spojené státy zahájily v Sýrii údery na pozice teroristické skupiny Islámský stát. Oznámil to v pátek americký prezident Donald Trump, podle něhož jde o tvrdou odvetu za útok z minulého týdne, při němž zahynuli tři Američané. Sýrie zároveň posílí vlastní operace proti IS, uvedlo podle agentury Reuters syrské ministerstvo zahraničí.
před 2 hhodinami

Ruský raketový útok na ukrajinský přístav Oděsa zabil sedm lidí

Ruský raketový útok na infrastrukturu v okolí ukrajinského černomořského přístavu Oděsa v pátek večer zabil sedm lidí a dalších 15 zranil. Napsala to agentura Reuters. „Rusko pozdě večer zaútočilo balistickými raketami na přístavní infrastrukturu v oblasti Oděsy. Podle předběžných informací bylo zabito sedm lidí. Asi 15 (osob) bylo zraněno a je jim poskytována pomoc,“ napsal na sociální síti telegram ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba.
před 4 hhodinami

Bulhaři pokračují v protestech i po demisi vlády

Tisíce lidí znovu vyšly do ulic bulharských měst, přestože vláda už před týdnem podala demisi. Protesty vyvolal plán na zvýšení daní a odvodů, postupně se ale proměnily v širší odpor proti korupci a politickým elitám. Nejhlasitější jsou především mladí lidé, kteří se obávají rostoucí finanční zátěže po zavedení eura od příštího roku. Poslední demonstrace byly pokojné, při předchozích střetech ale policie zadržela přes sto lidí.
před 8 hhodinami

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

SBU: Ukrajina poprvé zasáhla tanker stínové flotily ve Středozemním moři

Ukrajina poprvé zasáhla a kriticky poškodila tanker ruské stínové flotily ve Středozemním moři, píše Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj v ukrajinské tajné službě SBU, podle něhož Ukrajinci úder podnikli bezpilotními letouny a zasáhli plavidlo v neutrálních vodách. Informace nelze nezávisle ověřit. Ukrajinská média s odkazem na SBU informovala také o zásahu těžební plošiny v Kaspickém moři, která patří ruské společnosti Lukoil.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Putin trvá na podrobení Ukrajiny a oslabení Západu. Tvrdí, že jednat nechce Kyjev

Šéf Kremlu Vladimir Putin dal opět najevo, že Rusko trvá na zničení nezávislé Ukrajiny a na tom, aby se podrobila Moskvě. Navzdory tomu sousední zemi obvinil, že právě ona mírová vyjednávání sabotuje. Putin o tom mluvil ve svém výročním zorchestrovaném televizním vystoupení, v němž „reaguje“ na předem schválené dotazy diváků a novinářů. Tvrdil také, že Moskva nenapadne Západ, pokud bude respektovat její zájmy. Ty se ale reálně rovnají ruské sféře vlivu v Evropě, do které by spadalo i Česko.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropská unie půjčí Ukrajině 90 miliard eur, rozhodl summit

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...