Kniha o hudebním publicistovi Lindaurovi vzpomíná i podává svědectví doby

Nahrávám video

Jako na jednoho z nejvýraznějších hudebních publicistů posledních dekád vzpomínají na Vojtěcha Lindaura kolegové z branže ve výpravné publikaci Manitou Sin Desi. Podílelo se na ní přes šest desítek lidí: jeho příbuzní, přátelé i někdejší spolupracovníci z hudebních časopisů.

Za komunismu pracoval jako hudební dramaturg a přispíval do několika periodik. V 80. letech uspořádal v Praze utajený koncert zpěvačky Nico, a to ho stálo zaměstnání. Produkoval i první oficiální nahrávky kapel jako Precedens nebo Psí vojáci. Začátkem devadesátých let pak založil časopis Rock and Pop, jenž vychází dodnes.

„Je to vzpomínková koláž, troufám si říct i dokument doby. Protože jsme zaznamenali vznik časopisu i to vystřízlivění,“ říká spoluautorka knihy a Lindaurova dcera Magdalena Lindaurová. „Oni (čtenáři, pozn. red.) byli strašně hladoví po informacích a my jsme byli strašně hladoví, nadržení, natěšení jim informace dávat,“ sdělil ČT v roce 2010 Lindaur.

Jako nejdůležitějšího novináře v české populární hudbě posledních třiceti let Lindaura v úvodu publikace tituloval jiný slavný hudební novinář, 87letý Jiří Černý. „Když si proberu českou hudební publicistiku 90. let, tak je tam místo Vojty Lindaura nezastupitelné. Dokázal dlouhá léta držet prst na tepu doby a měl cit chytit to důležité, co se v 90. letech dělo,“ míní hudební historik a publicista Radek Diestler.

Glastonbury i vinné šenky

Kniha Manitou sin Desi, v překladu Ať rozhodne Manitou, vznikala pět let. Výrazným prvkem je už na první pohled obrazová složka. Velkou inspirací pro grafickou podobu knihy byly encyklopedie, které si Lindaur s číslováním i obsahem už jako náctiletý vyráběl.

Lindaur často jezdil na britský festival Glastonbury. Poprvé už v roce 1990. „On ten festival miloval. Říkal, že si tam jezdí odpočinout od komunismu. On se tam jezdil léčit z toho zážitku. Tak to říkal,“ míní Lindaurová. V publikaci nechybí ani Lindaurovy oblíbené recepty nebo průvodce po jeho oblíbených vinných šencích a hospodách. Společně s hudbou jeho další velké vášně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 3 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 20 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 20 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...