Na konci prosince rezignovala téměř kompletní redakční rada známého vědeckého časopisu Journal of Human Evolution, který vydává nakladatelství Elsevier. V tiskové zprávě vědci popsali, co bylo jejich důvodem: Příčin je více, od nedostatku financí až po vpuštění umělé inteligence do editačního procesu.
Vědecký časopis zřejmě končí. Redakční rada odstoupila kvůli vydavateli
Odborné vědecké časopisy jsou v současné době nenahraditelným místem pro vědu. Právě v nich vycházejí vědecké studie, na nichž výzkumníci pracují mnohdy celé roky. Editoři těchto žurnálů rozhodují o tom, co je kvalitní věda a brání tomu, aby se publikovaly nedostatečně prokázané výsledky – nebo dokonce podvody.
Proto je integrita, spolehlivost a důvěryhodnost těchto časopisů zásadní pro to, aby byla stejně otevřená, věrohodná a spolehlivá i celá věda. A tak by kauza kolem Journal od Human Evolution (JHE) měla být transparentně popsána a zveřejněna: ukazuje, že ani vědecké instituce nejsou imunní vůči chybám a selháním, ale tyto omyly a poklesky se netají, nezametají pod koberce – ale naopak se o nich otevřeně informuje.
Důvod konce jednoho časopisu
„Toto rozhodnutí bylo pro každého z nás mimořádně bolestné,“ napsali editoři ve svém prohlášení. „Redaktoři, kteří řídili časopis v uplynulých 38 letech, investovali obrovské množství času a energie do toho, aby se JHE stal předním časopisem v oblasti paleoantropologického výzkumu, a zůstali časopisu a našim autorům věrní a oddaní i dlouho po skončení svého funkčního období. Stejně loajální a oddaní byli i pomocní redaktoři. Všem nám na časopise, našem oboru a akademické obci velmi záleží, nicméně zjišťujeme, že s Elsevierem už nemůžeme s čistým svědomím spolupracovat.“
Tak zní oficiální zdůvodnění, s nímž rada odstoupila – a podle webu Redaction Watch, který o tom jako první informoval, tak žurnál odsoudila k zániku. V tomto prohlášení redaktoři vysvětlili několik konfliktů s Elsevierem, které je vedly k jejich rozhodnutí. Důležitým problémem byla výše odměn pro oba šéfredaktory, tlak společnosti Elsevier na snížení počtu redaktorů a obecně přístup vydavatelství založený na maximalizaci zisku.
Nejvýbušnější odhalení je ale až v poznámce pod čarou: Elsevier totiž začal v průběhu roku 2023 vyžívat nástroje umělé inteligence. A ta nepřináší pomoc, ale podle redaktorů halucinuje: kvůli čemuž vznikají neustálé poměrně zásadní chyby, jejichž napravování spotřebuje lidským redaktorům a editorům neúměrné množství času.
O tomto použití vydavatel navíc redakci neinformoval. Kvůli tomu se dostaly do článků chyby, takže některé texty musely být vydány znovu, opravené. To jednak trvalo někdy až půl roku, ale hlavně znovu-publikování snižuje prestiž časopisu.
Přestože redakční rada využití umělé inteligence oponovala, používá se i nadále. „Ta pravidelně přeformulovává předložené rukopisy a mění význam, formátování textu a formulace a vyžaduje rozsáhlý dohled autorů a editorů ve fázi korektur,“ stěžují si editoři.
Kritika vydavatele
Další kapitolou sporu redakce s vydavatelem jsou pak poplatky za časopis a za možnost vydávat v něm. Aby kvalitní vědecký žurnál otiskl nějaký článek, musí jeho autoři za zveřejněné zaplatit – a samozřejmě i musí splnit všechny náročné požadavky na kvalitu studie. Jenže u JHE jsou tyto poplatky výrazně vyšší než u jiných obdobných periodik. Podle, dnes už bývalé, redakce to odporuje zásadám inkluzivity, na níž kdysi žurnál vyrostl. A fungoval tak, než ho před asi dvaceti lety koupil výše uvedený vydavatelský dům.
Pak se podle redakční rady podmínky pro kvalitní práci stále už jen zhoršovaly. Okamžikem, kdy editorům došla trpělivost, byl listopad. Tehdy se vydavatel rozhodl, že ukončí model dvou editorů fungující téměř čtyřicet let – pokud by měl dále fungoval, museli by si editoři snížit platy na polovinu. Což bylo, s navýšením objemu práce kvůli chybující umělé inteligenci, pro vědce nepřijatelné.
Konkrétní výhrady
„Elsevier jako obvykle špatně řídil časopis a udělal vše pro to, aby maximalizoval zisk na úkor kvality,“ komentoval kauzu biolog Paul Zachary Myers známý jako PZ Myers z Minnesotské univerzity Morris na svém blogu Pharyngula. „Zejména se rozhodli, že lidští editoři jsou příliš drazí, a tak se snaží tuto práci dělat pomocí umělé inteligence. Navrhli také snížit plat šéfredaktora na polovinu. Nezapomínejte, že Elsevier účtuje autorům poplatek za zpracování každého příspěvku ve výši 3990 dolarů. Asi potřebovali ještě trochu vylepšit ekonomiku svého pirátského způsobu fungování,“ konstatuje jeden z mnoha kritiků tohoto přístupu.
Svou nevoli vyjádřil na svých stránkách i antropolog John Hawks, jemuž v tomto žurnálu vyšlo celkem sedmnáct studií. Jeho hněv vyvolalo zejména neoznámené využití umělé inteligence, kterou přitom samo vydavatelství autorům zakazuje pro významnou část jejich práce. „Chápu frustraci redaktorů z tolika zbytečně vynaložených sil. Ale skutečným selháním je mnohem zásadnější etická záležitost. Autoři by měli být v době odevzdání práce informováni o tom, jak bude umělá inteligence v jejich práci použita,“ píše vědec.
„Plně podporuji rozhodnutí redaktorů protestovat a nakonec odstoupit, a už jen tato otázka by stačila. Podle mého názoru bylo chybou, že společnost Elsevier tuto skutečnost potenciálním autorům nesdělila. Kdybych věděl, že umělá inteligence bude potenciálně měnit význam mých článků, vydal bych je jinde,“ dodává Hawks.