Vědci čelí kvůli covidu výhrůžkám, obtěžování i fyzickým útokům. Problém popsal žurnál Nature

Vědci ze sedmi zemí, kteří s médii otevřeně hovoří o pandemii covidu-19, zaznamenali po svých vystoupeních výhrůžky smrtí nebo fyzickým napadením. Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnil vědecký časopis Nature. Kromě zpráv, telefonátů a urážek na sociálních sítích se vědci setkali také s nenávistnými e-maily, které někdo zaslal jejich zaměstnavatelům, zveřejněním osobní adresy nebo s pokusy o zpochybnění jejich profesní pověsti.

Celkem 15 procent z 321 vědců uvedlo, že jim kvůli rozhovorům s médii o koronaviru někdo vyhrožoval smrtí a 22 procent zažilo vyhrožování fyzickým nebo sexuálním násilím. Šest z 321 zpovídaných vědců někdo skutečně fyzicky napadl. Dvě pětiny respondentů řekly, že v důsledku obtěžování zaznamenaly psychické nebo emoční problémy. Vědci, kteří čelili nejhoršímu obtěžování, uvedli, že to negativně ovlivnilo jejich ochotu nadále mluvit s médii.

Experti se s nenávistnými reakcemi setkávali nejčastěji poté, co řekli své stanovisko k vakcínám proti koronaviru, ochranným rouškám, původu viru Sars-CoV-2 a účinnosti léků proti nemoci covid-19. Podobnému jednání čelili v minulosti odborníci, kteří otevřeně hovořili o změnách klimatu nebo násilí páchanému pomocí střelných zbraní, napsal Nature.

Přestože vzorek 321 vědců nelze považovat za reprezentativní, průzkum nabízí pohled na osobní zkušenosti lidí, kteří dobrovolně vstoupili do veřejného prostoru, aby sdíleli své vědomosti a informace k probíhající pandemii, napsal server BBC News. Dotazování se zúčastnili především experti z USA, Británie a Německa.

Vědcům hrozí smrtí

Některé z extrémnějších případů se objevily i v médiích. Známý vlámský virolog Marc Van Ranst musel být přemístěn na bezpečné místo poté, co v Belgii prchl profesionální a ozbrojený voják, který mu vyhrožoval násilím. Hlavního poradce britské vlády pro boj s koronavirem Chrise Whittyho v parku napadl realitní makléř. Dvěma předním německým vědcům zase někdo poslal lahvičky s průzračnou tekutinou, na kterých byl nápis „pozitivní“ a instrukce, ať nápoj vypijí.

S nenávistí se setkal také farmaceutický expert Andrew Hill, který nejprve zveřejnil pozitivní hodnocení léku ivermektin, ale změnil své stanovisko, když zjistil, že data, na kterých svou studii zveřejnil, byla nedůvěryhodná. Antiparazitikum, které většina významných institucí nedoporučuje k léčbě covidu-19, začala řada lidí nazývat zázračným lékem na nemoc, zejména v kruzích, které odmítaly nově vyvinuté vakcíny. „Posílali mi fotky nacistických válečných zločinců, kteří viseli na kandelábrech, vúdú obrázky houpajících se rakví, výhrůžky, že má rodina není v bezpečí, že všichni shoříme v pekle,“ řekl Hill BBC.

„Je to velká ztráta, když je vědec, který spolupracoval s médii, sdílel své expertizy, vyřazen z veřejné debaty v časech, kdy ho (veřejnost) potřebuje nejvíce,“ uvedla k obtěžování odborníků, které vyústí v jejich neochotu mluvit s médii, ředitelka britské neziskové organizace Science Media Centre (SMC) Fiona Foxová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 6 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
včera v 09:00

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...