Vědci čelí kvůli covidu výhrůžkám, obtěžování i fyzickým útokům. Problém popsal žurnál Nature

Vědci ze sedmi zemí, kteří s médii otevřeně hovoří o pandemii covidu-19, zaznamenali po svých vystoupeních výhrůžky smrtí nebo fyzickým napadením. Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnil vědecký časopis Nature. Kromě zpráv, telefonátů a urážek na sociálních sítích se vědci setkali také s nenávistnými e-maily, které někdo zaslal jejich zaměstnavatelům, zveřejněním osobní adresy nebo s pokusy o zpochybnění jejich profesní pověsti.

Celkem 15 procent z 321 vědců uvedlo, že jim kvůli rozhovorům s médii o koronaviru někdo vyhrožoval smrtí a 22 procent zažilo vyhrožování fyzickým nebo sexuálním násilím. Šest z 321 zpovídaných vědců někdo skutečně fyzicky napadl. Dvě pětiny respondentů řekly, že v důsledku obtěžování zaznamenaly psychické nebo emoční problémy. Vědci, kteří čelili nejhoršímu obtěžování, uvedli, že to negativně ovlivnilo jejich ochotu nadále mluvit s médii.

Experti se s nenávistnými reakcemi setkávali nejčastěji poté, co řekli své stanovisko k vakcínám proti koronaviru, ochranným rouškám, původu viru Sars-CoV-2 a účinnosti léků proti nemoci covid-19. Podobnému jednání čelili v minulosti odborníci, kteří otevřeně hovořili o změnách klimatu nebo násilí páchanému pomocí střelných zbraní, napsal Nature.

Přestože vzorek 321 vědců nelze považovat za reprezentativní, průzkum nabízí pohled na osobní zkušenosti lidí, kteří dobrovolně vstoupili do veřejného prostoru, aby sdíleli své vědomosti a informace k probíhající pandemii, napsal server BBC News. Dotazování se zúčastnili především experti z USA, Británie a Německa.

Vědcům hrozí smrtí

Některé z extrémnějších případů se objevily i v médiích. Známý vlámský virolog Marc Van Ranst musel být přemístěn na bezpečné místo poté, co v Belgii prchl profesionální a ozbrojený voják, který mu vyhrožoval násilím. Hlavního poradce britské vlády pro boj s koronavirem Chrise Whittyho v parku napadl realitní makléř. Dvěma předním německým vědcům zase někdo poslal lahvičky s průzračnou tekutinou, na kterých byl nápis „pozitivní“ a instrukce, ať nápoj vypijí.

S nenávistí se setkal také farmaceutický expert Andrew Hill, který nejprve zveřejnil pozitivní hodnocení léku ivermektin, ale změnil své stanovisko, když zjistil, že data, na kterých svou studii zveřejnil, byla nedůvěryhodná. Antiparazitikum, které většina významných institucí nedoporučuje k léčbě covidu-19, začala řada lidí nazývat zázračným lékem na nemoc, zejména v kruzích, které odmítaly nově vyvinuté vakcíny. „Posílali mi fotky nacistických válečných zločinců, kteří viseli na kandelábrech, vúdú obrázky houpajících se rakví, výhrůžky, že má rodina není v bezpečí, že všichni shoříme v pekle,“ řekl Hill BBC.

„Je to velká ztráta, když je vědec, který spolupracoval s médii, sdílel své expertizy, vyřazen z veřejné debaty v časech, kdy ho (veřejnost) potřebuje nejvíce,“ uvedla k obtěžování odborníků, které vyústí v jejich neochotu mluvit s médii, ředitelka britské neziskové organizace Science Media Centre (SMC) Fiona Foxová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 16 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 18 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 19 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
9. 3. 2026

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
9. 3. 2026

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
9. 3. 2026

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
9. 3. 2026
Načítání...