Vědci čelí kvůli covidu výhrůžkám, obtěžování i fyzickým útokům. Problém popsal žurnál Nature

Vědci ze sedmi zemí, kteří s médii otevřeně hovoří o pandemii covidu-19, zaznamenali po svých vystoupeních výhrůžky smrtí nebo fyzickým napadením. Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnil vědecký časopis Nature. Kromě zpráv, telefonátů a urážek na sociálních sítích se vědci setkali také s nenávistnými e-maily, které někdo zaslal jejich zaměstnavatelům, zveřejněním osobní adresy nebo s pokusy o zpochybnění jejich profesní pověsti.

Celkem 15 procent z 321 vědců uvedlo, že jim kvůli rozhovorům s médii o koronaviru někdo vyhrožoval smrtí a 22 procent zažilo vyhrožování fyzickým nebo sexuálním násilím. Šest z 321 zpovídaných vědců někdo skutečně fyzicky napadl. Dvě pětiny respondentů řekly, že v důsledku obtěžování zaznamenaly psychické nebo emoční problémy. Vědci, kteří čelili nejhoršímu obtěžování, uvedli, že to negativně ovlivnilo jejich ochotu nadále mluvit s médii.

Experti se s nenávistnými reakcemi setkávali nejčastěji poté, co řekli své stanovisko k vakcínám proti koronaviru, ochranným rouškám, původu viru Sars-CoV-2 a účinnosti léků proti nemoci covid-19. Podobnému jednání čelili v minulosti odborníci, kteří otevřeně hovořili o změnách klimatu nebo násilí páchanému pomocí střelných zbraní, napsal Nature.

Přestože vzorek 321 vědců nelze považovat za reprezentativní, průzkum nabízí pohled na osobní zkušenosti lidí, kteří dobrovolně vstoupili do veřejného prostoru, aby sdíleli své vědomosti a informace k probíhající pandemii, napsal server BBC News. Dotazování se zúčastnili především experti z USA, Británie a Německa.

Vědcům hrozí smrtí

Některé z extrémnějších případů se objevily i v médiích. Známý vlámský virolog Marc Van Ranst musel být přemístěn na bezpečné místo poté, co v Belgii prchl profesionální a ozbrojený voják, který mu vyhrožoval násilím. Hlavního poradce britské vlády pro boj s koronavirem Chrise Whittyho v parku napadl realitní makléř. Dvěma předním německým vědcům zase někdo poslal lahvičky s průzračnou tekutinou, na kterých byl nápis „pozitivní“ a instrukce, ať nápoj vypijí.

S nenávistí se setkal také farmaceutický expert Andrew Hill, který nejprve zveřejnil pozitivní hodnocení léku ivermektin, ale změnil své stanovisko, když zjistil, že data, na kterých svou studii zveřejnil, byla nedůvěryhodná. Antiparazitikum, které většina významných institucí nedoporučuje k léčbě covidu-19, začala řada lidí nazývat zázračným lékem na nemoc, zejména v kruzích, které odmítaly nově vyvinuté vakcíny. „Posílali mi fotky nacistických válečných zločinců, kteří viseli na kandelábrech, vúdú obrázky houpajících se rakví, výhrůžky, že má rodina není v bezpečí, že všichni shoříme v pekle,“ řekl Hill BBC.

„Je to velká ztráta, když je vědec, který spolupracoval s médii, sdílel své expertizy, vyřazen z veřejné debaty v časech, kdy ho (veřejnost) potřebuje nejvíce,“ uvedla k obtěžování odborníků, které vyústí v jejich neochotu mluvit s médii, ředitelka britské neziskové organizace Science Media Centre (SMC) Fiona Foxová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 37 mminutami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 2 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 3 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...