Prestižní vědecký časopis Nature by mohl stáhnout druhou nejvíce citovanou klimatickou studii loňského roku. Píše to agentura AFP, podle které výsledky výrazně ovlivnily chyby ve výpočtu. Původní zjištění byla tak překvapivá, že to ve vědecké komunitě vyvolalo silnou reakci a vedlo to k přezkoumání studie. Přezkum našel několik chyb, autoři nalezené omyly přiznali, a dokonce je přivítali jako důkaz, že věda dokáže pracovat s omyly.
V původním znění studie trojice vědců z Postupimského ústavu pro výzkum dopadu změny klimatu tvrdila, že v případě, že by se nepodařilo výrazně snížit emise skleníkových plynů a zmírnit oteplování planety, by ekonomický růst do roku 2100 zpomalil o 62 procent.
Dokument publikovaný časopisem Nature byl podle britské organizace Carbon Brief druhou nejvíce citovanou studií o klimatu vydanou v loňském roce.
Pochyby, přiznání a „nejlepší podoba vědy“
Její závěry ale mezi některými vědci vzbudily pochybnosti. „Pozvedli jsme obočí, protože mnoho lidí se domnívá, že už dvacet procent je velmi vysoké číslo,“ uvedl ekonom Solomon Hsiang, který společně s dalšími kolegy ze Stanfordské univerzity studii přezkoumal. Právě zpomalení o pětinu uváděly i předchozí studie.
Vědci z americké univerzity při přezkumu studie nalezli chyby, které se týkaly Uzbekistánu, a také statistické nedostatky. To podle autorů přezkumu vedlo k nadhodnocení odhadu dopadu v původním textu.
Jeden z autorů studie Maximilian Kotz pochybení přiznává. „Čekáme, že Nature oznámí své rozhodnutí, co se bude dále dít,“ uvedl Kotz. Zástupce časopisu Karl Ziemelis uvedl, že revue brzy zveřejní další informace. Podle agentury AFP je na stole možnost, že časopis studii zcela stáhne. V současnosti revue poukazuje na to, že je studie problematická.
Podle Kotze se však nemění hlavní vyznění studie, a sice, že změny klimatu budou mít rozsáhlé dopady na hospodářství v příštích desetiletích. Podle něj se ukázalo, že vzájemná kontrola mezi vědci funguje. „Tým vědců, který kontroluje práci jiných vědců a nalézá chyby, které další tým vědců uznává a opravuje své závěry – to je ta nejlepší podoba vědy,“ uvedl Hsiang.
Postupimský ústav pro výzkum dopadu změny klimatu vydal tiskovou zprávu, kde vznik chyby vysvětluje, ale rovnou také opravenou studii, kterou navíc bezplatně poskytl všem. „Institut vítá kritické posouzení zveřejněné v časopise Nature jako důležitou součást vědecké debaty a zavazuje se i nadále dodržovat nejvyšší standardy integrity a transparentnosti výzkumu,“ konstatoval institut.
„Hlavní závěry studie zůstávají v platnosti: ekonomické škody způsobené změnou klimatu do poloviny století jsou značné a převyšují náklady na jejich zmírnění, jsou způsobeny především změnami teploty a nejvíce postihují regiony s nízkými příjmy a nízkými historickými emisemi. Tyto závěry jsou v zásadě v souladu s širšími důkazy o rozsahu ekonomických dopadů změny klimatu a přínosech snižování emisí,“ dodává institut.
Nové výsledky
Revidovaná analýza v reakci na kritiku upravuje výsledky tak, že globální ekonomický výkon v polovině tohoto století by mohl být o sedmnáct procent nižší než bez další kontroly klimatické změny, namísto devatenácti procent zjištěných v původním výpočtu.
Nerovnoměrné rozložení škod po celém světě je teď dokonce ještě výraznější, přičemž chudší regiony trpí procentuálně více. To vede k nižším globálním škodám vyjádřeným v amerických dolarech: 32 bilionů místo 38 bilionů, jak bylo zjištěno v původním výpočtu.
Roční globální škody způsobené klimatickými změnami v dolarech v polovině tohoto století jsou asi pětkrát vyšší – namísto šestkrát vyšší, jak bylo zjištěno v původním výpočtu – než náklady na omezení globálního oteplování na dva stupně Celsia.
