Změna klimatu strana 4 z 5

Tropické oblasti naší planety jsou domovem pro největší množství rostlinných i živočišných druhů. Nový výzkum australských přírodovědců ale ukazuje, že klimatické změny odsud život vyhánějí, a to velmi rychle.

Republikánská strana na svém nominačním sjezdu oficiálně jmenovala prezidenta Donalda Trumpa kandidátem pro listopadové volby. Ten ve funkci poutal pozornost médií nejčastěji neobvyklými výroky. Daleko větší dopad však měla reálná politika jeho administrativy a ta se držela obvyklých pravicových přesvědčení. Rychle a masivně rušila regulaci zavedenou nejen za éry Baracka Obamy, hlavně v oblastech ekologie, sociálních věcí či ochrany menšin. Snižovala daně především bohatým. A na dlouhá léta dopředu posunula federální justici konzervativním směrem.

Teploty na severním polárním kruhu zřejmě dosáhly v sobotu rekordních hodnot. Nejvyšší byly v sibiřském městě Verchojansk, kde meteorologové naměřili 38 stupňů Celsia. Data musí ještě ověřit experti.

Změny klimatu způsobené z velké části lidským vypouštěním skleníkových plynů proměňují planetu a s ní i podmínky pro život. Některé posuny se nejlépe ukazují na mapě: tání ledovců, stoupání hladiny oceánu, posun klimatických pásem nebo hrozba sucha. Začít je potřeba u teploty. Mezi lety 2006 až 2015 byla průměrně vyšší téměř všude ve srovnání s obdobím 1850 až 1900, jak ukazuje následující mapa.

Změnu klimatu lidstvo pocítí výrazněji a dříve, než se doposud předpokládalo. Tvrdí to nová studie, kterou publikoval prestižní časopis Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS). Podle ní každé oteplení o jeden stupeň Celsia donutí miliardu lidí, aby se přizpůsobila nesnesitelnému horku či se přestěhovala do chladnějších oblastí.

Německo má za sebou jeden z nejsušších dubnů v historii měření. To ohrožuje živobytí zemědělců a objevily se i první lesní požáry. Příčinou je pravděpodobně změna klimatu způsobená z největší části pálením fosilních zdrojů. Do ulic se proto vrátily protesty hnutí Fridays for Future naléhající na vlády, aby rychle omezily emise z elektráren, továren či dopravy.

V průběhu 21. století způsobí zvyšující se koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře vzrůst hladin tohoto plynu jak v ulicích měst, tak i ve vnitřních prostorách. Podle nového výzkumu vědců z Kalifornské univerzity v Boulderu to bude mít negativní dopad na základní rozhodovací schopnosti a složitější strategické myšlení lidí.

Letošní úrodu ovoce v Česku výrazně zdecimovalo několik vln jarních mrazů. Zatím poslední mohou přijít ještě v noci na středu. Podle bioklimatologa Zdeňka Žaluda z vědeckého týmu projektu InterSucho modely vývoje klimatu předpokládají, že okolo poloviny tohoto století bude běžné, že mrazy poškodí jarní přírodu každý druhý rok.

„Klima už jsme změnili, teď se pojďme změnit my.“ Motto letošního ročníku Hodiny Země míří do vlastních řad. Organizátoři akce světových rozměrů vyzývají, abychom si stanovili konkrétní závazek pro snížení svého dopadu na klima. V závislosti na časovém pásmu se světla symbolicky zhasínají po celém světě.

Státy a země selhávají v ochraně zdraví dětí, jejich životního prostředí a jejich budoucnosti, uvedla ve zprávě pro Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) komise více než čtyřiceti odborníků. Na jedné straně jsou regiony, kde panuje hlad a podvýživa, na druhé zase obezita a cukrovka. Hrozbou pro budoucnost dětí jsou i sucho, nebo naopak katastrofální záplavy v důsledku klimatických změn. Podle zprávy mladí lidé po celém světě dospívají do budoucnosti, ve které budou jen obtížně vést zdravý a spokojený život.

Americký miliardář maďarského původu George Soros poskytne jednu miliardu dolarů (22,7 miliardy korun) pro spuštění projektu globální univerzity, aby tak čelil autoritářským režimům a podpořil úsilí o rychlejší reakci na klimatické změny. Prohlásil to podle agentury Bloomberg ve čtvrtek na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s tím, že autoritáře a současný přístup ke klimatické změně považuje za hrozby pro přežití civilizace. Jmenovitě kritizoval Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga.

Vinaři se připravují na klimatické změny. Zatímco v některých regionech se radují, že jim větší teplo pomůže, jinde se obávají snížení kvality půd nebo vody. Aby nemuseli tápat, spojili se s vědci, kteří se jim za pomoci moderních technologií snaží naznačit, na co se připravit.

Nejméně 150 domů v chilském přístavu Valparaíso zničil mohutný lesní požár, který se rozšířil z okolních oblastí do města. Úřady preventivně přerušily dodávky elektřiny pro 90 tisíc domácností a evakuovaly několik čtvrtí města, informoval server BBC. Starosta Valparaísa uvedl, že požár byl založen úmyslně. Plameny během léta na jižní polokouli trápí také Austrálii.

Generální tajemník OSN António Guterres na úvod 25. konference OSN o změnách klimatu (COP25) v Madridu vyzval účastnické země, aby nevzdávaly boj proti klimatickým změnám. Připomněl přitom, že nejnovější vědecké údaje ukazují, že množství skleníkových plynů, které jsou podle většiny odborníků odpovědné za globální oteplování, dosáhlo rekordní úrovně. Konference potrvá do 13. prosince. Koná se pod heslem Time for action, které zdůrazňuje, že je čas jednat.

Britská Konzervativní strana oficiálně podala stížnost u britského regulátora médií Ofcom na veřejnoprávní televizní stanici Channel 4. Ta pro čtvrteční televizní debatu o reakci na změnu klimatu odmítla jako diskutéra bývalého ministra životního prostředí Michaela Govea místo premiéra Borise Johnsona, kterého do pořadu zvala současně s lídry ostatních politických stran. Místo premiéra pak umístila stanice do studia ledovou sochu, která postupně tála.

Změna klimatu může usnadňovat šíření nebezpečného viru mezi mořskými savci, jako jsou tuleni, vydry nebo lachtani. Poukázala na to studie, kterou nedávno publikoval odborný časopis Scientific Reports. Tání arktického ledu totiž umožňuje těmto živočichům proplouvat z Atlantského oceánu do vod severního Pacifiku, což přispívá k šíření viru.

Pokud státy v nejbližší době nesníží radikálně emise skleníkových plynů, může to vést ke zhroucení ekosystémů a k tomu, že se Země stane částečně neobyvatelnou. Více než 11 tisíc akademiků ze 153 zemí světa včetně desítek odborníků z Česka vydalo prohlášení před prosincovou Konferencí OSN o změnách klimatu (COP25) s cílem oslovit zejména politiky.

Rostoucí hladina oceánů způsobená změnami klimatu do roku 2050 ohrozí po celém světě více než trojnásobek lidí, než se dosud myslelo. Tvrdí to nová studie, kterou zveřejnil časopis Nature Communications. Na místech, kterým do 30 let hrozí každoroční záplavy, podle výzkumu žije přes 300 milionů lidí, původní odhady přitom mluvily o 80 milionech.

Druhý den protestuje osm aktivistů na Mostecku proti tomu, aby ČEZ prodal elektrárnu Počerady společnosti Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače, i obecně proti spalování uhlí způsobujícímu změnu klimatu. Na rypadle v Lomu Vršany, které v úterý kolem šesté hodiny ranní obsadili, strávili celou noc a v protestu chtějí pokračovat. Dosavadní vyjednávání nebyla úspěšná, řekla severočeská policejní mluvčí Alena Bartošová.

Rašeliniště, která přirozeně pohlcují uhlík, by jej vlivem sucha mohla začít naopak do atmosféry uvolňovat. Poukázal na to nový výzkum, který publikoval časopis Nature Geoscience. Podle vědců je proto více než kdy dříve nezbytné, aby lidé bažinaté plochy chránili a usilovali o jejich obnovu.

Šéfka nové Evropské komise Ursula von der Leyenová oficiálně představila svůj tým. Zvolila zcela novou strukturu, která klade důraz na tři klíčová témata: ekologii, digitalizaci a skloubení tržní ekonomiky se sociálním státem. Její návrh bude schvalovat Evropský parlament.

Většinu požárů zuřících v amazonském deštném pralese založili dřevorubci nebo farmáři, kteří potřebují pastviny pro dobytek. Jeho maso potom Brazílie ve velkém vyváží do celého světa. Rostoucí spotřeba hovězího je tak jednou z příčin devastace oblasti důležité pro klimatickou stabilitu i zachování biodiverzity, upozorňuje web stanice CNN. Dobytek navíc produkuje velké množství skleníkového plynu metanu.

Brazílie se potýká s rozsáhlými lesními požáry. Od čtvrtka jich Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE) registruje už 9507, většina z nich zasáhla Amazonii. Asi tři tisíce kilometrů vzdálené Sao Paulo se v pondělí kvůli dýmu uprostřed odpoledne ponořilo do tmy. Počet lesních požárů v Brazílii letos dosáhl rekordu a oproti stejnému období loňského roku se zvýšil o 84 procent.

Někdejší americký viceprezident Joe Biden, který je favoritem na prezidentskou nominaci demokratů pro volby hlavy státu v roce 2020, během debaty druhé poloviny kandidátů čelil výpadům stranických soků. Ti mu vyčítali minulost v administrativě prezidenta Baracka Obamy včetně tehdejších deportací tří milionů migrantů, málo ambiciózní reformu zdravotního pojištění nebo pomalou politiku v oblasti změny klimatu.