Změna klimatu strana 4 z 5

Britská Konzervativní strana oficiálně podala stížnost u britského regulátora médií Ofcom na veřejnoprávní televizní stanici Channel 4. Ta pro čtvrteční televizní debatu o reakci na změnu klimatu odmítla jako diskutéra bývalého ministra životního prostředí Michaela Govea místo premiéra Borise Johnsona, kterého do pořadu zvala současně s lídry ostatních politických stran. Místo premiéra pak umístila stanice do studia ledovou sochu, která postupně tála.

Změna klimatu může usnadňovat šíření nebezpečného viru mezi mořskými savci, jako jsou tuleni, vydry nebo lachtani. Poukázala na to studie, kterou nedávno publikoval odborný časopis Scientific Reports. Tání arktického ledu totiž umožňuje těmto živočichům proplouvat z Atlantského oceánu do vod severního Pacifiku, což přispívá k šíření viru.

Pokud státy v nejbližší době nesníží radikálně emise skleníkových plynů, může to vést ke zhroucení ekosystémů a k tomu, že se Země stane částečně neobyvatelnou. Více než 11 tisíc akademiků ze 153 zemí světa včetně desítek odborníků z Česka vydalo prohlášení před prosincovou Konferencí OSN o změnách klimatu (COP25) s cílem oslovit zejména politiky.

Rostoucí hladina oceánů způsobená změnami klimatu do roku 2050 ohrozí po celém světě více než trojnásobek lidí, než se dosud myslelo. Tvrdí to nová studie, kterou zveřejnil časopis Nature Communications. Na místech, kterým do 30 let hrozí každoroční záplavy, podle výzkumu žije přes 300 milionů lidí, původní odhady přitom mluvily o 80 milionech.

Druhý den protestuje osm aktivistů na Mostecku proti tomu, aby ČEZ prodal elektrárnu Počerady společnosti Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače, i obecně proti spalování uhlí způsobujícímu změnu klimatu. Na rypadle v Lomu Vršany, které v úterý kolem šesté hodiny ranní obsadili, strávili celou noc a v protestu chtějí pokračovat. Dosavadní vyjednávání nebyla úspěšná, řekla severočeská policejní mluvčí Alena Bartošová.

Rašeliniště, která přirozeně pohlcují uhlík, by jej vlivem sucha mohla začít naopak do atmosféry uvolňovat. Poukázal na to nový výzkum, který publikoval časopis Nature Geoscience. Podle vědců je proto více než kdy dříve nezbytné, aby lidé bažinaté plochy chránili a usilovali o jejich obnovu.

Šéfka nové Evropské komise Ursula von der Leyenová oficiálně představila svůj tým. Zvolila zcela novou strukturu, která klade důraz na tři klíčová témata: ekologii, digitalizaci a skloubení tržní ekonomiky se sociálním státem. Její návrh bude schvalovat Evropský parlament.

Většinu požárů zuřících v amazonském deštném pralese založili dřevorubci nebo farmáři, kteří potřebují pastviny pro dobytek. Jeho maso potom Brazílie ve velkém vyváží do celého světa. Rostoucí spotřeba hovězího je tak jednou z příčin devastace oblasti důležité pro klimatickou stabilitu i zachování biodiverzity, upozorňuje web stanice CNN. Dobytek navíc produkuje velké množství skleníkového plynu metanu.

Brazílie se potýká s rozsáhlými lesními požáry. Od čtvrtka jich Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE) registruje už 9507, většina z nich zasáhla Amazonii. Asi tři tisíce kilometrů vzdálené Sao Paulo se v pondělí kvůli dýmu uprostřed odpoledne ponořilo do tmy. Počet lesních požárů v Brazílii letos dosáhl rekordu a oproti stejnému období loňského roku se zvýšil o 84 procent.

Někdejší americký viceprezident Joe Biden, který je favoritem na prezidentskou nominaci demokratů pro volby hlavy státu v roce 2020, během debaty druhé poloviny kandidátů čelil výpadům stranických soků. Ti mu vyčítali minulost v administrativě prezidenta Baracka Obamy včetně tehdejších deportací tří milionů migrantů, málo ambiciózní reformu zdravotního pojištění nebo pomalou politiku v oblasti změny klimatu.

Zvířata reagují na změny klimatu velmi pomalu a jejich reakce nejsou dostatečné. Vyplývá to z výzkumu týmu 64 vědců, který vyhodnotil reakce živočichů na měnící se klima pomocí analýzy více než 10 tisíc odborných studií. Vědci, mezi nimiž je i zástupce olomoucké přírodovědecké fakulty, v této souvislosti varují, že klimatické změny mohou v budoucnu ohrozit živočišné druhy a některé mohou i vyhynout.

Ledovec Okjokull (zkráceně Ok) byl prvním na Islandu, který kvůli vydatnému tání v roce 2014 úplně zmizel. Vědci teď na něj umístí památník s plaketou. Na ní bude text adresovaný dalším generacím: „Ok je prvním islandským ledovcem, který přišel o status ledovce. V dalších dvou stech letech čekáme, že všechny ledovce potká stejný osud. Tento pomník připomíná, že víme, co se děje a co je třeba udělat. Jen vy víte, jestli jsme to udělali.“ Odkazuje na globální změnu klimatu způsobenou vypouštěním skleníkových plynů.

Němečtí lesníci a vědci varují, že země by mohla přijít o velkou část lesů. Od loňska zemřel asi milion stromů, a pokud bude sucho pokračovat, nové porosty se neuchytí. Podobná situace je i ve Francii, kde masivně řádí kůrovec. Některé dříví už je kvůli tomu prakticky bezcenné.

Benešov má problém s nedostatkem vody v místních částech. Obyvatelé některých osad by uvítali připojení k vodovodu, ne všude je to ale možné. Nové vrty radnice neplánuje, protože vodu z místních zdrojů by bylo nutné nákladně upravovat, řekl místostarosta Roman Tichovský (ODS).

Pokud státy jako Velká Británie nebudou rychleji pracovat na snížení emisí skleníkových plynů, čeká je destabilizace ekonomiky a nepokoje ve společnosti. Se zásadním varováním ohledně klimatu přišel před britské poslance přírodovědec David Attenborough. Podle něj pozitivnímu postupu v boji se změnami brání i lidé, kteří globální oteplování popírají.

Vegetační období v Česku se kvůli postupnému růstu průměrné roční teploty v příštích 30 letech podle vědců prodlouží až o měsíc. Dřívější nástup jara zároveň výrazně zvýší riziko letního sucha i poškození úrody jarními mrazíky. Na konferenci o klimatické změně a možnostech vlivu komunální politiky to tento týden v Olomouci řekl Zdeněk Žalud z Mendelovy univerzity v Brně. Podle něj budou také přibývat období sucha, extrémní výkyvy počasí i tropické dny.

Lidovci chtějí ústavně chránit půdu a vodu. Hodlají tak reagovat na opakující se sucho, které trápí zejména české zemědělce. Návrh konstituční změny podají do jednoho měsíce. Na úterní tiskové konferenci po jednání celostátního výboru KDU-ČSL to řekl místopředseda strany Petr Hladík.

V sobotu slaví Afrika svůj den. Připomíná si osvobození od koloniální moci a založení Africké unie. Hlavní témata debat o kontinentu se od té doby posunula a nyní jim dominuje ochrana životního prostředí. Bez ní se totiž stále rychle rostoucí populace neuživí. Závisí na ní i celý svět. Africký tropický prales patří mezi největší plíce planety a je domovem tisíců druhů, které by bez něj jednou provždy vyhynuly. O záchranu pralesa se pokouší čím dál víc lidí, mezi nimi i Češi.

Stále více vědeckých projektů zkoumá, jak udržet oxid uhličitý, aby neunikal do atmosféry, kde prohlubuje ničivou klimatickou změnu. Jeden z těch nejnadějnějších probíhá na Papui-Nové Guineji.

Oceány jsou v současnosti bouřlivější než v 90. letech 20. století. Zjistil to tým australských vědců, který zkoumal satelitní záznamy za více než třicet let. Příčinou je zřejmě měnící se klima. Společně s jejich výzkumem postupuje i rozvoj technologií na přeměnu energie oceánů v elektřinu.

Ve střední Evropě zažíváme zvláštní období. Máme za sebou několik suchých epizod, což dříve nebývalo, řekl v rozhovoru pro web ČT24.cz bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a profesor Mendelovy univerzity v Brně. Upozornil, že změna klimatu se nejvíc projevuje v oblasti, která leží na rozhraní mezi maritimním (mořským) a kontinentálním klimatem, a současně mezi vysychajícím jihem a na srážky bohatším severem Evropy.

Evropská unie se chce při budování svých vztahů s Čínou soustředit na dosažení vyrovnaných vztahů, které zajistí spravedlivou obchodní soutěž a rovný přístup na trh. Po závěru summitu EU v Bruselu to řekl předseda Evropské rady Donald Tusk. Šéfové států a vlád zemí Evropské unie se podle něj také shodli na potřebě rychlého a účinného řešení problematiky klimatických změn.

Celkové emise oxidu uhličitého se během pouhých pěti generací můžou dostat na úroveň posledního velkého oteplení z doby před 56 miliony lety. Popsali to vědci v nové rozsáhlé studii. Během tohoto oteplení se teplota planety v průběhu pouhých 10 tisíc let zvýšila přibližně o pět až osm stupňů Celsia, což odpovídá těm nejhorším scénářům globálního oteplování.

Ruské úřady vyhlásily nouzový stav na souostroví Nová země v Severním ledovém oceánu kvůli velkému množství ledních medvědů, kteří se objevili v obydlených oblastech. Zvířatům se už několikrát podařilo dostat do obytných i veřejných budov a došlo také k několika útokům, píše server BBC News.