Francouzský diplomat Ferdinand de Lesseps v roce 1869 nechal otevřít Suezský průplav mezi Rudým a Středozemním mořem. Tuto cestu otevřel nejen lodní dopravě, ale také mořským živočichům. O 150 let později vlivem globálního oteplování stoupá každoročně teplota vody ve Středozemním moři a do francouzských vod míří v hojném počtu invazivní druhy, které zásadně narušily místní ekosystém.
Suezský průplav pootevřel invazním druhům dveře do Středozemního moře. Změna klimatu je rozkopla
„Nejméně devět set nepůvodních druhů se usídlilo ve Středozemním moři, více než polovina z nich natrvalo,“ varovala na začátku září Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). „Děje se tam totéž, co v Austrálii, další oblasti světa, kde je toto téma zdokumentováno. Ryby tam opouštějí korálové útesy a přesouvají se na jih a odlesňují mořské dno,“ uvedl Sébastien Villéger, výzkumný pracovník z ústavu CNRS v Montpellier.
Některé druhy připlavou, jiné se nalepí na kýl lodí, vajíčka a larvy přesouvají silné vodní proudy. V minulosti druhy, které připlavaly průplavem, nepřežily zimu. Pro některé druhy to stále ještě platí ve vodách u Francie, kde v zimě teplota vody klesá ke 12 stupňům Celsia. Ovšem u břehů Libye a Sicílie se voda neochlazuje na méně než 15 stupňů a některé druhy zde zimu přežijí.
Invaze přišla průplavy
„Bez průplavu by se nic z toho nestalo,“ míní Serge Planes, ředitel výzkumného ústavu CNRS. Vědci dokonce hovoří o „lessepsovské migraci“ s odkazem na iniciátora výstavby průplavu. „Na východě není invaze nijak nová. Od Libye po Sýrii se druhy z Rudého moře objevují už 15 až 20 let,“ uvádí Planes. „Nárůst populace je někdy impozantní, ale tito ,cizinci‘ často spotřebují příliš mnoho zdrojů a rychle vymřou,“ poznamenává.
Jejich vliv je přesto zcela zásadní. Perutýn ohnivý proplul Suezem v roce 2012, rychle se množí a požírá mladé rybky původních středozemních druhů. Králíčkovci se pasou na posidonii a cystoseiře na skalnatém dně a zanechávají za sebou jen jemný koberec. S oteplováním teď tyto nové druhy kolonizují „velkou pánev“ mezi Gibraltarem a Sicílií, Maghrebem a Azurovým pobřežím.
GALERIE
Smrtící a krásní perutýni
Podle FAO dochází k zásadní změně. Šest nově identifikovaných jedovatých druhů, včetně čtverzubcovitých, perutýnů a několika medúz, je pro člověka toxických, pokud se jich dotkne nebo je sní. V Tunisku se dva nepůvodní druhy krabů modrých, které ohrožovaly tradiční rybolov, nakonec staly výnosným byznysem. Nenasytný korýš do Středomoří připlul s lodí ze Severní Ameriky přes Gibraltarskou úžinu. Ve francouzském departementu Languedoc-Roussillon, kde byl nedávno objeven, působí spoušť.
Lidské chyby zhoršují stav přírody
V roce 2015 se Suezský průplav dočkal rozšíření, což invazi ještě zhoršilo. „Důsledky jsou složité, protože některé tropické druhy mohou plnit stejné biologické funkce jako původní druhy, které nahrazují,“ vysvětluje Gil Rilov z Národního oceánografického institutu v izraelské Haifě. Ústav již osm let zkoumá citlivost flóry a fauny na teplotu vody. Ukázalo se, že v létě, kdy teplota vody na Blízkém východě stoupá z 29 na 32 stupňů, z moře mizí ježci s malými ostny ve prospěch ježků s dlouhými ostny, kteří se obvykle vyskytují v Ejlatu v Rudém moři.
„Má to špatné i dobré důsledky,“ říká Rilov a uvádí případ nepůvodních makrořas. Ty králíčkovcům nechutnají a mají stejně jako původní mořská tráva schopnost ukládat oxid uhličitý.
Ředitel výzkumu v Národním biologickém ústavu v italském Janově Paolo Guidetti přijel před deseti lety na kongres do turecké Antalye a při koupání v moři zažil šok. „To, co jsem viděl, vůbec neodpovídalo tomu, co jsem třicet let pozoroval v západním Středomoří: 95 procent ryb bylo nepůvodních,“ říká.