V asijských velehorách v příštích desetiletích výrazně vzroste riziko záplav, varují vědci

Změna klimatu zřejmě způsobí, že se v asijských velehorách v důsledku tání ledovců výrazně zvýší počet jezer. Obyvatelé okolních oblastí tak budou čelit rostoucímu nebezpečí ničivých povodní. Varovnou předpověď přinesla nová studie, kterou publikoval časopis Nature Climate Change. Podle vědců je v tomto ohledu potřeba rychlých politických akcí a mezinárodní spolupráce.

Oblast kolem asijských pohoří Himaláj a Hindúkuš a Tibetské náhorní plošiny se někdy označuje jako třetí pól Země a představuje významnou zásobárnu zmrzlé vody.

V současné době však tamní ledovce v důsledku klimatické změny tají rekordním tempem. Tento proces je spojený s tvorbou nových ledovcových jezer a tím pádem i zvýšenou hrozbou povodní.

Zaměřil se na něj proto mezinárodní tým vedený výzkumníky ze Ženevské univerzity. Během studie klimatologové využili satelitní snímky a topografické modelování. Nejprve posoudili povodňová rizika, která jsou spojená se sedmi tisíci ledovcovými jezery, jež se nyní ve zmíněné oblasti nacházejí.

V té souvislosti experti došli k závěru, že každá šestá z těchto zmíněných vodních ploch představuje vysoké až velmi vysoké povodňové riziko a ohrožuje komunity lidí žijících zejména ve východních a středních himálajských oblastech Číny, Indie, Nepálu a Bhútánu.

Nové hrozby na nových místech

Poté, co vědci výsledky porovnali se záznamy o povodních z minulých let, zaměřili se na možný vývoj v budoucnosti. Celkem na základě odhadů růstu emisí CO2 nastínili tři možné scénáře.

Podle toho nejhoršího by se velká část „třetího pólu“ mohla blížit ke stavu nejvyššího rizika na konci 21. století a v některých regionech dokonce už v jeho polovině. Počet ledovcových jezer navíc v oblasti výrazně vzroste a mnohdy se budou nacházet v blízkosti nestabilních horských svahů, což zvyšuje hrozbu malých tsunami. 

„Rychlost, jakou se některé z těchto nových nebezpečných situací vyvíjejí, nás překvapila,“ uvedl podle serveru EurekAlert! spoluautor studie Markus Stoffel ze Ženevské univerzity. „Hovoříme tady o pouhých několika dekádách, nikoliv stoletích. To je časová perspektiva, která vyžaduje pozornost politiků a institucí,“ dodal.

Přeshraniční katastrofy

Vědci navíc připomněli, že v oblasti třetího pólu žije celkem jedenáct národů. Hrozí tak, že také výrazně vzroste počet ledovcových jezer, které by mohly vyvolat katastrofy, jež zasáhnou hned několik zemí najednou.

„Přeshraniční regiony nás obzvlášt zajímají,“ říká jeden z hlavních autorů výzkumu Simon Allen, který rovněž působí na Ženevské univerzitě. „Politické napětí a nedostatek vzájemné důvěry mohou znemožňovat včasné sdílení údajů a komunikaci, která je potřebná pro včasné varování a zmírnění důsledků katastrof,“ vysvětlil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
před 9 hhodinami

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
před 11 hhodinami

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
před 11 hhodinami

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 16 hhodinami

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
včera v 18:01‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
včera v 15:12‌‌

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
včera v 11:26‌‌

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
včera v 10:51‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.