V asijských velehorách v příštích desetiletích výrazně vzroste riziko záplav, varují vědci

Změna klimatu zřejmě způsobí, že se v asijských velehorách v důsledku tání ledovců výrazně zvýší počet jezer. Obyvatelé okolních oblastí tak budou čelit rostoucímu nebezpečí ničivých povodní. Varovnou předpověď přinesla nová studie, kterou publikoval časopis Nature Climate Change. Podle vědců je v tomto ohledu potřeba rychlých politických akcí a mezinárodní spolupráce.

Oblast kolem asijských pohoří Himaláj a Hindúkuš a Tibetské náhorní plošiny se někdy označuje jako třetí pól Země a představuje významnou zásobárnu zmrzlé vody.

V současné době však tamní ledovce v důsledku klimatické změny tají rekordním tempem. Tento proces je spojený s tvorbou nových ledovcových jezer a tím pádem i zvýšenou hrozbou povodní.

Zaměřil se na něj proto mezinárodní tým vedený výzkumníky ze Ženevské univerzity. Během studie klimatologové využili satelitní snímky a topografické modelování. Nejprve posoudili povodňová rizika, která jsou spojená se sedmi tisíci ledovcovými jezery, jež se nyní ve zmíněné oblasti nacházejí.

V té souvislosti experti došli k závěru, že každá šestá z těchto zmíněných vodních ploch představuje vysoké až velmi vysoké povodňové riziko a ohrožuje komunity lidí žijících zejména ve východních a středních himálajských oblastech Číny, Indie, Nepálu a Bhútánu.

Nové hrozby na nových místech

Poté, co vědci výsledky porovnali se záznamy o povodních z minulých let, zaměřili se na možný vývoj v budoucnosti. Celkem na základě odhadů růstu emisí CO2 nastínili tři možné scénáře.

Podle toho nejhoršího by se velká část „třetího pólu“ mohla blížit ke stavu nejvyššího rizika na konci 21. století a v některých regionech dokonce už v jeho polovině. Počet ledovcových jezer navíc v oblasti výrazně vzroste a mnohdy se budou nacházet v blízkosti nestabilních horských svahů, což zvyšuje hrozbu malých tsunami. 

„Rychlost, jakou se některé z těchto nových nebezpečných situací vyvíjejí, nás překvapila,“ uvedl podle serveru EurekAlert! spoluautor studie Markus Stoffel ze Ženevské univerzity. „Hovoříme tady o pouhých několika dekádách, nikoliv stoletích. To je časová perspektiva, která vyžaduje pozornost politiků a institucí,“ dodal.

Přeshraniční katastrofy

Vědci navíc připomněli, že v oblasti třetího pólu žije celkem jedenáct národů. Hrozí tak, že také výrazně vzroste počet ledovcových jezer, které by mohly vyvolat katastrofy, jež zasáhnou hned několik zemí najednou.

„Přeshraniční regiony nás obzvlášt zajímají,“ říká jeden z hlavních autorů výzkumu Simon Allen, který rovněž působí na Ženevské univerzitě. „Politické napětí a nedostatek vzájemné důvěry mohou znemožňovat včasné sdílení údajů a komunikaci, která je potřebná pro včasné varování a zmírnění důsledků katastrof,“ vysvětlil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
před 18 hhodinami

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026

Poznamenat to může i výstražné služby, říká k hrozbě propouštění v ČHMÚ ředitel Rieder

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) má v rámci plánovaných vládních úspor podle informací Českého rozhlasu propustit 37 zaměstnanců. V rozhovoru pro Českou televizi varoval jeho ředitel Mark Rieder před následky, které by se projevily i v tak důležitých oblastech, jako jsou výstrahy na jevy, které způsobují stomiliardové škody.
27. 2. 2026

Rudý příliv zabíjí v Jižní Africe korýše

Přemnožené mikroskopické mořské řasy zaplavily oceán u západního pobřeží Jihoafrické republiky. Jev známý jako rudý příliv způsobuje hromadný úhyn korýšů a dalších mořských živočichů, informovala agentura AP.
27. 2. 2026

Snímek rypouších mláďat vyhrál soutěž podvodních fotografií

Porota britské fotografické soutěže Underwater Photographer of the Year, která se koná od roku 1965, vyhlásila letošní vítěze. Je specializovaná na hledání nejlepších snímků, které vznikly pod vodní hladinou. Celkovým vítězem se stal snímek dvojice rypouších mláďat od Mattyho Smithe.
27. 2. 2026

Ptačí chřipka zabíjí stovky čápů ve Španělsku. Teď začíná jejich migrace do Česka

Ptačí chřipka trápí nejen velkochovy drůbeže a zvířata v zoologických zahradách, ale zejména divoce žijící ptáky. Španělští ornitologové v minulých týdnech zaznamenali obrovské úhyny u čápů – a to právě v době, kdy nastává pravidelná migrace tohoto druhu do střední Evropy, včetně České republiky.
27. 2. 2026
Načítání...