Změna klimatu zřejmě způsobí, že se v asijských velehorách v důsledku tání ledovců výrazně zvýší počet jezer. Obyvatelé okolních oblastí tak budou čelit rostoucímu nebezpečí ničivých povodní. Varovnou předpověď přinesla nová studie, kterou publikoval časopis Nature Climate Change. Podle vědců je v tomto ohledu potřeba rychlých politických akcí a mezinárodní spolupráce.
V asijských velehorách v příštích desetiletích výrazně vzroste riziko záplav, varují vědci
Oblast kolem asijských pohoří Himaláj a Hindúkuš a Tibetské náhorní plošiny se někdy označuje jako třetí pól Země a představuje významnou zásobárnu zmrzlé vody.
V současné době však tamní ledovce v důsledku klimatické změny tají rekordním tempem. Tento proces je spojený s tvorbou nových ledovcových jezer a tím pádem i zvýšenou hrozbou povodní.
Zaměřil se na něj proto mezinárodní tým vedený výzkumníky ze Ženevské univerzity. Během studie klimatologové využili satelitní snímky a topografické modelování. Nejprve posoudili povodňová rizika, která jsou spojená se sedmi tisíci ledovcovými jezery, jež se nyní ve zmíněné oblasti nacházejí.
V té souvislosti experti došli k závěru, že každá šestá z těchto zmíněných vodních ploch představuje vysoké až velmi vysoké povodňové riziko a ohrožuje komunity lidí žijících zejména ve východních a středních himálajských oblastech Číny, Indie, Nepálu a Bhútánu.
Nové hrozby na nových místech
Poté, co vědci výsledky porovnali se záznamy o povodních z minulých let, zaměřili se na možný vývoj v budoucnosti. Celkem na základě odhadů růstu emisí CO2 nastínili tři možné scénáře.
Podle toho nejhoršího by se velká část „třetího pólu“ mohla blížit ke stavu nejvyššího rizika na konci 21. století a v některých regionech dokonce už v jeho polovině. Počet ledovcových jezer navíc v oblasti výrazně vzroste a mnohdy se budou nacházet v blízkosti nestabilních horských svahů, což zvyšuje hrozbu malých tsunami.
„Rychlost, jakou se některé z těchto nových nebezpečných situací vyvíjejí, nás překvapila,“ uvedl podle serveru EurekAlert! spoluautor studie Markus Stoffel ze Ženevské univerzity. „Hovoříme tady o pouhých několika dekádách, nikoliv stoletích. To je časová perspektiva, která vyžaduje pozornost politiků a institucí,“ dodal.
Přeshraniční katastrofy
Vědci navíc připomněli, že v oblasti třetího pólu žije celkem jedenáct národů. Hrozí tak, že také výrazně vzroste počet ledovcových jezer, které by mohly vyvolat katastrofy, jež zasáhnou hned několik zemí najednou.
„Přeshraniční regiony nás obzvlášt zajímají,“ říká jeden z hlavních autorů výzkumu Simon Allen, který rovněž působí na Ženevské univerzitě. „Politické napětí a nedostatek vzájemné důvěry mohou znemožňovat včasné sdílení údajů a komunikaci, která je potřebná pro včasné varování a zmírnění důsledků katastrof,“ vysvětlil.
