Lidstvo vede nesmyslnou válku proti vlastní planetě, varuje OSN

Lidstvo vede nesmyslnou a sebevražednou válku proti přírodě, která způsobuje lidské utrpení, ohromné ekonomické ztráty a zároveň urychluje zkázu života na Zemi. Při příležitosti uveřejnění zprávy OSN nazvané „Usmiřování s přírodou“ to prohlásil generální tajemník OSN António Guterres. Lidé podle dokumentu ničí přírodu a dělají ze Země neobyvatelnou planetu tím, že posilují klimatické změny, úbytek biodiverzity a znečišťují životní prostředí.

Zpráva se na rozdíl od předchozích dokumentů OSN zaměřuje hned na tři krize najednou a navíc světovým vůdcům jasně říká, jaké kroky by měli přijmout, aby odvrátili současný negativní trend vývoje. Navrhuje například proměnu daňové soustavy, ekonomických ukazatelů, jimiž se státy řídí, či toho, jakým způsobem získávají energii. Změn by podle ní měl doznat rovněž způsob, jakým lidé cestují, rybaří, pěstují zemědělské plodiny a co konzumují.

„Bez pomoci přírody nemůžeme prospívat či dokonce přežít,“ řekl Guterres. „Již příliš dlouho vedeme nesmyslnou a sebevražednou válku proti přírodě,“ dodal.

Státy by podle dokumentu například měly přestat používat hrubý domácí produkt pro měření ekonomického úspěchu a nahradit jej ukazatelem, který bere v potaz vyčerpávání přírodních zdrojů. Zpráva rovněž volá po zdanění emisí oxidu uhličitého a přesměrování bilionů dolarů místo do „zvrácených“ dotací pro ropný průmysl a velkozemědělství směrem k „zeleným“ zdrojům energie a způsobům obdělávání půdy.

Kromě těchto systémových kroků by podle zprávy také měli lidé ve vyspělých zemích snížit svou spotřebu masa a méně plýtvat vodou a energiemi.

Nejlepší cesta, jak bojovat s chudobou

Předkládané změny by však podle Guterrese nevedly ke snížení životní úrovně či ukončení boje proti chudobě. „Naopak, usmíření s přírodou, zajištění jejího zdraví a využívání zásadních a podceňovaných výhod, které to s sebou přináší, je klíčem k prosperující a udržitelné budoucnosti pro všechny,“ dodal generální tajemník.

Současná environmentální opatření podle zprávy zdaleka nedostačují. Planeta stále směřuje k oteplení o tři stupně Celsia oproti úrovni před nástupem průmyslové revoluce, což by podle vědců mělo katastrofální důsledky pro životy lidí na mnoha místech světa. Miliony druhů čelí vyhynutí a 90 procent všech lidí žije ve znečištěném ovzduší, které způsobuje miliony předčasných úmrtí ročně.

Světoví lídři se letos mají setkat na dvou summitech pořádaných OSN, které se budou zabývat klimatem a biodiverzitou. „Víme, že jsme těžce selhali ohledně cílů zaměřených na podporu biodiverzity (stanovených v roce 2010),“ řekl jeden z předních světových expertů na ochranu životního prostředí a spoluautor nové studie Robert Watson. „Budu velmi zklamán, pokud budou (lídři) na těchto summitech mluvit jen o plánech a cílech. Musí se hovořit o činech – to je skutečně to zásadní,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 17 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.